Tango

Skvělý, prostě skvělý, nasmála jsem se, až mi slzičky od smíchu tekly. Jedná se o poněkud černohumornou komedii s tzv. nekorektním humorem, ovšem to mi ani za mák nevadilo. Hned od úvodního vyřizování manželských účtů jsem měla bezproblémově naladěno. P. Noiret - T. Lhermitte - R. Bohringer jsou tu úžasní, jejich cesta za Marií a plánování vraždy je zábavné, vtipné a odsýpá ve svižném tempu. Závěr potěšil, vyloudil úsměv na rtu, ona ta "bitva" muži vs. ženy stejně vždycky vyjde na plichtu.. Každopádně ode mne veliká poklona do Francie.. (03.04.2020)

Výborný film, který mě dost rozesmál a hodně pobavil. Nemyslím si, že by byl protiženský, spíš je tam krásně ukázaná povaha klasických mužů, nebo aspoň povaha, jakou by chtěli muži mít. Chtějí být drsní a ženy jen využívat - ale to proto, že s nimi nechtějí a nebo neumí žít a bojí se, že bude uražena jejich ješitnost a city. Nakonec ale stejně všichni chlapi zjistí, že ženy ke svému životu potřebují! (01.04.2009)

Drsným černohumorným pohledem se poodkrývají manželské a partnerské vztahy ve stereotypech, pádech i bizarnostech. Film má ostrý říz cynického chlapáctví. S chladnokrevně krutým nadhledem a v nevšední eleganci ukazuje svou důvtipnou hravost ironie. Experimentuje s absurditou podstaty temných přání a dostává se do svérázných a sofistikovaných úvah o nesnesitelnosti trvalého manželského svazku v bolestech běžnosti a otupělé nenávisti v kontrastu s trudnomyslností osamělého a přelétavého způsobu žití. Nedává odpovědi, ukazuje složitosti, krásy, bolesti, zrady, lásky, slzy, zkázy a naděje. Ten drzý styl je tou nejúčinnější zbraní působnosti svého vynaloženého úsilí. Ta jízlivá ironie má vznešený šarm chytrosti hloubky. Putování krajinou, putování myslí, putování životem, putování zážitky, putování pocity, putování možnostmi, putování na prahu života a smrti v jeho počáteční i konečné podobě. Hlavní postavou je ctihodný soudce (skvělý Philippe Noiret), nepřítel trvalého svazku mužů a žen. Cynicky využívá možnosti svého postavení k prosazování vlastních názorů na ženy a jejich zhoubný vliv na mužské plemeno. Jeho protipólem je pilot Vincent Baraduc (velmi dobrý Richard Bohringer) v plamenech citů i chladnokrevnosti pomsty žárlivosti. Netradiční cesta je pro něj svéráznou terapií na odpuštění vlastních hříchů. Trojlístek uzavírá soudcův ponížený synovec Paul (dobrý Thierry Lhermitte) ve zmatcích žárlivé potupy. Třese se v nerozhodnosti, strachu, odhodlanosti a hledání klidu. Z dalších rolí: atraktivní návštěvnice hotelu se smyslnou neústupností (šarmantní Carole Bouquet), dobrovolně trpící hotelový poslíček (pozoruhodný Jean Rochefort), unikající Paulova zklamaná manželka Marie (zajímavá Miou-Miou), manželství radikálně ukončující Madeleine (půvabná Judith Godrèche), Vincentova znuděná manželka Hélène Baraduc (půvabná Michèle Laroque), či taxikář jako prostředek pomsty (Laurent Gamelon). Je to inteligentní, je to stylové, je to vtipné. Je to nevšední a jedinečný pohled do nedorozumění, trápení i velikosti partnerských a manželských vztahů. Je to nevšední zážitek i poutavá zábava. (24.10.2016)

Čekal jsem větší přímočarost, nestoudnost, bezohlednost, a také humor sice na úrovni, ale tvrdšího ražení. Potenciál byl obrovský a nebyl dostatečně využit. Tango šlo spíš cestou dlážděnou absurdnostmi toho druhu, které mě nedokáží přesně oslovit. Než o nekompromisní šovinistickou komedii, se jedná o nenuceně plynoucí road movie o třech mužích nesoucích v sobě rány, které v nich zanechaly ženy, o rozpolcených mužích, kteří ženy nenávidí, ale současně jsou pro ně nepostradatelnou součástí života. O primárně zamýšlené maskulinní kritice ženského pohlaví nemůže být řeč. V Tangu se však sešlo kvalitní trio hlavních hereckých představitelů, to je bez debat. (05.06.2014)

Tango je vlastně spíš více překvapivé ve vyústění dialogů v jednotlivých scénách, které jsou netradiční. Ve "vypointování".Ale to "vypointování" vlastně není, až na pár výjimek, zase tak vtipné. Tango je pro mě zvláštní film, oceňuji jeho styl, který je prostě jiný, originálnější, to rozhodně, ale zase se musím přiznat, že mě to místy nebavilo. U komedie, nebo spíš road movie stěží odpustitelná věc. 65% (03.06.2014)