Réžia:
Philippe de BrocaKamera:
Jean-Paul SchwartzHudba:
Georges DelerueHrajú:
Annie Girardot, Philippe Noiret, Catherine Alric, Paulette Dubost, Hubert Deschamps, Roger Dumas, Guy Marchand, Simone Renant, Georges Wilson (viac)Obsahy(1)
Lisa srazila Antoina na mopedu. Před 20 lety, kdy oba studovali na Sorbonně, spolu prožili krátký románek - on je dnes profesorem řečtiny, ona policejní inspektorkou, což mu ale dlouho nechce prozradit. Jejich první společný oběd přeruší telefonní hovor: došlo k vraždě poslance Národního shromáždění! (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (133)
Pragmatická policajtka a neohrabaný vědátor, ale nádherně jim to spolu ladí. Ačkoliv Annie Girardot má za úkol být neohroženou ženou zákona, polovinu filmu poněkud neemancipovaně a elegantně procupitá v podpatcích (druhou polovinu řídí jako prase, případně se nechá vozit jinými, co řídí jako prase). Philippe Noiret ji krásně doplňuje a zvláště ve scéně, kdy vyhazuje zmrzliny z taxíku, je kouzelný. Za zmínku stojí i dvě role Lisiny matky a tety Suzanne. Tetičku hraje předválečná hvězda Simone Renant a v roce 1978 manželka producenta, který stál za vznikem Něžného kuřete (navíc s dabingem Jiřiny Bohdalové, to se taky málokdy slyší). Něžné kuře je dobře uvařeným koktejlem kriminálky a komedie, přesto z téhle dvojice filmů mám mnohem raději o dva roky mladší Ukradli torzo Jupitera. ()
Dvě naprosto odlišné postavy a de Brocův velice povedený mix detektivky, romantického dramatu a komedie. Výborná kamera i hudba a samozřejmě dvě Herecké osobnosti v nejlepších letech a nejlepší herecké formě vyústil ve velice povedený filmový zážitek, který diváka příjemně naladí a něžně pobaví, dojme i poučí. Těm dvěma hlavním postavám to tak děsně neladí až jim to vlastně ladí :-) Ani po letech film vůbec nezestárnul, což o volném pokračování už tak docela neplatí a (podle mne) i když nebylo vůbec špatné, kvalit "Kuřete" nedosáhlo, jak už to velice často při pokračováních bohužel bývá. ()
Příjemný filmík zvlášť s původním dabingem-Galatíková -Řanda. Neblázněte, zákon říká že vraha musíme dopravit k soudu! Ale zákon neříká v kolika kusech.... Skladba kterou zpívá sbor v restauraci je "AGNUS DEI", přesto že zní jako duchovní chorál z 12. století jedná se o novodobou skladbu autora hudby filmu George Delerue . Agnus Dei, tedy beránek Boží je velmi staré a rozšířené pojmenování pro Ježíše Krista. ()
Přijemná zábava s porcí jemného vtipu i porcí napětí při odhalování brutálního vraha. Jemné sbližování dvou postarších lidí, kteří se už znali v dávném mládí, profesora řečtiny Antoina Lemerciera (dobrý Philippe Noiret) a policejní komisařky Lisy Tanquerelle (dobrá Annie Girardot). On je bohém, užívající si prostých krás, ona energická a zarputilá ochránkyně práva. Napětí při pátrání po vrahovi prominentních milenců luxusní prostitutky Christine Vallier (půvabná Catherine Alric). Jako pachatel je odhalen Christininin soused a domovník Charmille (Hubert Deschamps), sadisticky zvrhle kompenzující si svoje skryté city a sexuální absenci na vyhlazení všech prznitelů jeho objektu ochrany. Další zajímavé postavy: Lisina hodná matka (Paulette Dubost), sebevědomý policejní komisař Beretti (Guy Marchand), Lisina zvědavá teta Suzanne (Simone Renant), a prchlivý poslanec Alexandre Mignonac (Georges Wilson). Příjemně jemná zábava, humor a napětí a optimismus. ()
Z pohľadu hlavných bodov námetu nevšednejšia romantika, no keď sa ide do hĺbky tak jednotlivé časti tejto romantiky idú presne podľa osvedčenej šablóny, čo v istých chvíľach viedlo k miernej nude. No veľkou výhodou je sympatická ústredná dvojica, hlavne Noiret bol super, taký pôžitkár s obdivom ku starým klasikom a humanitným vedám. Ich dialóg skrátka bavil. Lepší priemer. 65/100 ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (8)
- Skladba, kterou zpívá sbor v restauraci, je „Agnus Dei“. Přestože zní jako duchovní chorál z 12. století, jedná se o novodobou skladbu autora hudby k filmu Georgese Delerueho. „Agnus Dei“, tedy beránek Boží, je velmi staré a rozšířené pojmenování pro Ježíše Krista. (sator)
- Antonius (Philippe Noiret) jezdí na VéloSoleX 3800 z roku 1966. VéloSoleX je moped nebo motorizované kolo, obvykle označované jen jako „Solex“, které původně vyráběl francouzský výrobce Solex se sídlem v Courbevoie nedaleko Paříže ve Francii. Moped původně vytvořený během druhé světové války a sériově vyráběný v letech 1946 až 1988 přišel v různých iteracích, přičemž si zachoval stejnou koncepci motoru s válečkem spočívajícím na předním kole jízdního kola. Stal se mimořádně oblíbeným u školních dětí, studentů nebo pracovníků v továrnách, protože byl lehký a mimořádně hospodárný. (sator)
- Natáčení probíhalo v Paříži a jejím pařížském regionu a také v městečku Honfleuru. (sator)
Reklama