Aku no kjóten

Osudové úskalí nového snímku Takašiho Miikeho spočívá v tom, že funguje nejlépe, pokud o něm divák vůbec nic dopředu neví. Jenže jakékoli recenze, synopse, trailery i šeptanda kolem filmu okamžitě odhalí nikoli jen nějaký zvrat, ale komplet celý koncept snímku. Vychází to z faktu, že v Japonsku většina lidí zápletku zná, neboť je přejatá z ohromně populárního románu. ---- spoiler warning na dallší čtení ---- "Lesson of the Evil" stojí na hře s diváckými emocemi a očekáváními. Hrdinou je šarmantní a oblíbený středoškolský profesor, který ale současně je vraždící maniak, jenž ve finále vyvraždí celou třídu svých studentů. Film dává jen minimální vhled do postavy. Navzdory hrstce sekvencí, kdy divák má možnost vidět situaci pohledem hrdiny (mluvící vražedná zbraň) z větší části zůstává hlavní postava neprostupnou zlou entitou plnou kontradikcí. Snímku také neprospělo, že musel z obsáhlé předlohy vyházet hromadu materiálu, na což vlastně doplácejí všechny ostatní postavy. Miike se sice snaží některé z žáků profilovat, ale kvůli nedostatku prostoru se tu beztak nedostává na víc jak schematické figurky. (30.03.2013)

Už jsem to psal víckrát ale napíšu to i tady. Pro filmy Takaši Miikeho mám celkem slabost protože mě vždy dokážou něčím překvapit. A u tohohle dlouholetýho restu ze chci vidět tomu nebylo jinak. První půlka byla jen takovou přípravou před tím masakrem kterej bude následovat. Tenhle učitelskej se s tím nesere a killil to tam v rytmu Mackie Messera ve velkým stylu. Odpověď na to proč to celý dělá najdete v nordické mytologii(spojitost s havrany Huginnem a Muninnem kteří na našem světě fungovali jako průzkumníci vládce bohů Odina). I přestože je druhá půlka jeden velkej exploitační masakr najde se tu prostor i pro nějakej ten vtípek(hlášku). Třeba jako... A třídu máme kompletní. Gratuluji k dokončení studia... nebo... Já se musím dostat na univerzitu TODAI. Rozuměl jsem správně TO DIE?... Pro mě osobně se stává Aku no kjóten hned po Visitor Q druhej nejlepší film co jsem zatím od Takaši Miikeho viděl. 5hvězd (31.07.2024)

Nie som veľmi zvyknutý sa pri Takashiho filmoch nudiť, avšak Lessons of Evil je akousi výnimkou. Neponúka šialenosť a brutalitu, akú mal Ichi the Killer, a neponúka ani bizarnú akciu, ktorú mal Crows Zero. Tento film má naopak pomalší rozjazd a vsádza na drámu s trochou psychológie, čo si však dostatočne nezískalo moju pozornosť a neupútalo ma ani sľubované vyvrcholenie, ktoré síce občas pobavilo ("to die"?), avšak vo výsledku neponúklo nič dávno nevidené, či originálne. Plus mínus to ušlo, ale od Takashiho som čakal viac. (31.05.2020)

Ach ta ťamanská poetika ve filmech. Občas jí nerozumím a tak úplně jí nehovím, ale různý šílený zabijáky a obskurní masakry tam zase umí točit dobře. Každopádně kantora jakej se vyskytuje v tomhle filmáku jsem teda nikdy neměl. To by nebylo žádný fak jů pane učiteli. Každopádně fandil jsem mu, aby ty nesympatický haranty který jsem měl všechny v píči povraždil do jednoho. Jenom to možná místo tý typicky ujetý poezie mohlo mít větší tempo. V jedný věci souhlas z Majkem, ani já bych se Americkýmu remaku nebránil.55% (08.12.2015)

Jedna hvězdička je za hudbu a druhá je za vtipy. Jinak přepálená stopáž, když se stejně nic nedozvíme. Poprvé mě to chytlo až za polovinou. Kdyby tam nebyla ta hudba, cítila bych, že jsem přišla úplně pro nic za nic o čas. To psycho je takové nezáživné, anebo se ze mě stala citlivka nebo naopak. :-O Pro mě děsná nuda. (22.07.2013)