Sword Art Online - Season 1

K odpadu to má pořád dost daleko, ale to samé i k dokonalosti. Z dnešního pohledu to je vlastně jenom (pod)průměrný isekai plný klišé. Co mě ale štve zdaleka nejvíc (kromě toho, že je to často extrémní nuda) je nevyužití potenciálu, který to celé mělo. Ne, že budeme prozkoumávat jednotlivá patra Aincradu a jejich zvláštnosti, tak jak bych si to jako fanoušek dobrých fantasy představovala. Ve finále se nepodíváme ani do čtvrtiny z nich a už je konec, takže zajímavý world building - nula. Ani "romantika" to nezachránila. 3/10 (10.03.2024)

První série - má nejoblíbenější z celého SAO. Pro člověka vlastně až taková nostalgie plná příjemných pocitů na to, kde to všechno začalo. Vlastně stejně jako všechny následující série začne i ta první tak nějak nevinně. NerveGear - zařízení, které vás přenese do hry celým vaším tělem a ze hry se stává nová realita, doslova. Už na začátku mě celá ta samotná myšlenka (která v době, kdy Reki toto dílo napsal, byla opravdu nadčasová) velmi zaujala, to jsem ale ještě vůbec netušil, co všechno mě čeká a jak tohle anime změní můj posavadní pohled. Pocity, které se dostavily v následujícíh dílech se snad ani nedají popsat. Najednou už to nebyla jen hra, najednou to byla nová realita, příběh osamělého hrdiny, příběh plný napínavých soubojů, ale i romantiky s Asunou. A právě příběh mezi Kiritem a Asunou v kombinaci se světem, kde každý souboj může být tím posledním, je to, co dělá ze SAO tak jedinečné anime. A když potom přišla ještě Yui, bylo to zase o level výše. A to jsem ještě nevěděl, co mě čeká v posledním díle Aincradu. Nikdy nezapomenu na ten pocit, když se Kirito zvednul z nemocničního lůžka a pronesl Asunino jméno... Neméně emotivnější byla i druhá část série odehrávající se v kouzelném světě víl a elfů - v Alfheimu. Sice mi zde chyběl černý šermíř se dvěma meči, ale příběh to přebil. Ani zde díky Kiritovi, Yui a jejich cestě za Asunou nechyběli epické souboje a emocemi nabitý příběh. Poslední 2 díly Alfheimu pak byly vůbec nejemotivnější z celé série a já je zhlutnul na jeden nádech se slzami v očích.  Ačkoliv Aincrad zůstává v mém srdci jako nejlepší část celého Sword Art Online, i část z Alfheimu má co nabídnout a zejména pak shledání Kirita s Asunou je prostě něco, na co člověk nemůže zapomenout. (14.05.2023)

Sword Art Online, taktiež známe ako najhoršie najobľúbenejšie anime je presným príkladom toho, ako vyzerá priemerný animovaný seriál z japonskej produkcie. Teda najprv zaujme celkom zaujímavou myšlienkou o ľuďoch uväznených vo virtuálnom svete, v ktorom smrť znamená zomrieť aj v skutočnom živote, čo je skvelý podklad k depresívnemu príbehu v dystopickom svete. Hneď po dvoch dieloch však vzápätí zistíme, že to tak úplne nie je a miesto akéhosi zaujímavého budovania sveta sa dočkáme len nelogických zvratov, nezmyslov a v neskorších častiach to dokonca skĺzne až do rozprávky. Skrátka a jednoducho - spočiatku sľubnú zápletku s veľkým potenciálom tvorcovia spláchli do hajzlu. Takže jediné, čoho sa divák dočká sú len epické "cool" súboje, ktoré vždycky skončia rovnako a cool ultra over-powered postava, ktorej sa nikto nikdy nevyrovná, aj keď vlastne svoju silu nezískala prirodzenou, poctivou cestou. Je tu neskutočne mnoho dejových dier, trhlín, chýb, nezmyslov, pátosov, stereotypov a podobne, až sa človek nad tým vlastne zabaví a zasmeje - a to pritom ani nie je vtipné. Nezaostáva dokonca ani technická stránka, ktorá síce nemá až tak zlú vizuálnu stránku ani audio, ale keď v každom súboji hrá stále tá istá melódia a každý súboj má rovnaký priebeh a je rovnako nakreslený, ono to vďaka tomu naberá ešte na väčšej vtipnosti. Aj keď teda skôr smiešnosti. Nakoniec teda také silnejšie dve hviezdičky, pochopiteľne ma to bavilo. Záverom ešte musím podotknúť, že druhú polovicu nepovažujem ani za lepšiu, ani za horšiu, pretože paradoxne ona zdvíha môj zážitok zároveň najviac. Pre vysvetlenie - je až taká zlá, až je vtipná a občas má divák pocit, že paroduje seba samú, zatiaľčo prvá polovica bola mdlá, nudná, jednotvárna, jednoduchá, plátka a predvídateľná, nediv, že po dopozeraní dvanásteho dielu som si trinásty pozrel až o šesť mesiacov neskôr. (26.08.2018)

Spojenie hier a anime je úžasný premyslený ťah. Veľa hráčov pozerá anime a vice versa (a opačne). Sword Art Online začína veľkolepo s predstavením obrovského sveta, v ktorom budú hráči nútený prežiť. V hre sa ocitlo veľa rôznych hráčov a nie každý chce byť dobrým a pomáhať ostatným. Každý v hre si teda vyberá svoju cestu, buď sa s niekým spojí, alebo hrá samostatne. Veľa hráčov si vyberá špecializáciu a tým sa viac chráni pred nemilosrdnou smrťou. Nápad preniesť hráčov do hry nebol naplno využitý a boli do anime vložené len niektoré signifikatné (dôležité) a nevyhnutné časti. Treba pochopiť, že dielo nemôže poskytnúť všetko zároveň. Táto absencia určitých prvkov je občas na škodu, ale SAO to vynahradzuje pomocou romantickej časti a vyústením pri konci (vysvetlím na konci komentára). Väčšina dielov je zameraná na zamilovanie sa do hlavných postáv a precítenia ich silnej lásky, hlavne diely, ktoré sú v strede kde sa hlavný hrdinovia v podstate hrajú na rodinku. Treba tu podotknúť, že je to odklon bližšie k ženským divákom (pravdepodobne). Následne prvý svet SAO opúšťame. Svet SAO bol samozrejme oveľa lepší ako ALO (ALfheim Online), ktorý veľa ľudí nedokázalo prekusnúť a znižovali za to hodnotenie. Lenže v druhom svete už išlo o niečo iné a to treba tiež brať do úvahy. Koniec prináša niekoľko poučení a vôbec nie je na smiech. Na konci totiž uvidíme ako človek získava silu chrániť tých, na ktorých mu záleží. Získava silu za to obetovať život. Kirito pochopí kým je a nachádza vnútornú silu. Takúto silu potrebuje nájsť väčšina z nás. (22.09.2021)

KOMENTÁŘ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY: Kdysi jsem tu měl u první série pět hvězd, ale to se po mém nedávném znovu-zhlédnutí tohoto kontroverzního počinu změnilo na pouhé dvě hvězdy. Videohru to připomíná jen občas a to jen když se ukáže rozhraní, nebo když se řeší herní mechanismy. Až na nějaké ty hlavní charaktery je ten zbytek, tedy ty vedlejší dost bezduchý a když už jsme u postav, tak jediný dobrý záporák je ten ze čtrnácté epizody, kterého ovšem známe celou dobu a jen jsme nevěděli, že tam někde je. A on by ve mne záporák měl vyvolat nějaké pocity a nemělo by mi být jedno co s ním bude, taky že mi jedno co s ním bude rozhodně nebylo, ale musí vážně nutně být ten z druhé poloviny největší hajzl v historii, který nemá za cíl nic jiného než jen prostě ovládnout svět bez jakékoliv motivace a to bych málem zapomněl zmínit to, že se pokusí jednu jistou ženskou postavu znásilnit a opět bez jakékoliv motivace, prostě jen tak? Navíc některé jisté vedlejší postavy ženského pohlaví dopadly tak, že se jen prostě připojily do harémku našeho protagonisty a moc už potom v ději využité jaksi nebyly. Audiovizuál asi nemá smysl moc zmiňovat vzhledem k tomu, že ten je docela fajn. (14.07.2022)