Stará puška

No, jsem celkem zklamán. V rámci zdejší záplavy hvězd jsem čekal film, který mi vyrazí dech. To že se Dr. Dandieovi něco přihodí a že to bude pěknej průser jsem tušil od prvopočátku. Že to bude zmasakrování celé vesničky (německá specialita, kterou nejen ve Francii aplikovaly zejména jednotky SS drážděné partyzány k nepříčetnosti) jsem nečekal a celkem mne to dostalo. Celkem pochopitelně Julien po prvotním otřesu vyleze na starou hradní věž a sundá odtamtud loveckou brokárnu po otci aby se pomstil. I první odstřelenej Nácek byl ještě uvěřitelný... Jenže pak začne chirurg kosit jednotku SS na čisto (pravda po jednom) jako by to byla parta taťků z lidovejch milicí. Když k hradu dorazí první auto s odbojáři, Dandieu zapře Němce na hradě aby je měl jen pro sebe.. ! Závěr s plamenometem byl fakticky jak z Ramba a v jeho prospěch hovoří jen to, že Rambo byl natočen o hodně let později... Také mi vadil ten přehšel flashbacků... Já být u okna a koukat na ožralé Skopčáky co mi zabili rodinu, asi bych si zrovna v tu chvíli nepromítal v hlavě jak jsem se se ženou potkal v kavárně... Neříkám, že to mělo být bez nich, ale jinak bych to seskládal... I když Julien hrad dobře znal, prostě jsem téhle velké francouzské pomstě nevěřil. Co oceňuji, je že když už jednotka na zámku měla zaparkovaný polopás (americký M3A1) filmaři jej alespoň opapundeklovali tak, že na letmý pohled vypadal jako SDKFz.... Závěrečné (konečně) slzy na závěr po dobře odvedené řezničině mi také přišly laciné... Když to shrnu, bylo to koukatelné, hlavní herci fajn (Noiret, Schneider), příjemná byla i melancholická klavírní úvodní melodie, ale jinak... Když to shrnu je to u mne jen za tři náboje do brokárny se sekaným olovem. * * * (24.10.2014)

Pomsta je sladká, francouzština elegantní, Romy Schneider okouzlující a nacisté jsou parta bezcitných bastardů - pokud se vším takto souhlasíte, Stará puška je filmem přesně pro vás. Neprávem zapadlá perla ve francouzské filmové pokladnici, která přitom disponuje snad nejvíce syrovým a autentickým typem akčních scén, jaké si lze v nekomerčně a psychologicky laděném díle vůbec představit. Zároveň přesně ten typ filmového umění, k jakému by se Hollywood nikdy nevzchopil - co do obsahu pacifistický a silně eticky podbarvený, avšak formálně dokonale nezávislý, osobitý, předem nerozluštitelný a vysoce umělecký. Vrcholné pasáže naprosto strhnou a pohltí až mrazivou, místy nepříjemně klaustrofobickou atmosférou (výtečná práce kamery), ale bohužel stojí v dosti nápadném kontrastu s řadou velmi pomalých, nezajímavých a ničím nepřekvapujících scén převážně z úvodní části. Být Robert Enrico trochu svižnější, mohlo se jednat o opravdu výstavně zvládnuté válečné drama - takhle to je "jen" 85%.. (13.04.2014)

Předně bych se chtěl ohradit vůči komentářům, považujícím STAROU PUŠKU za akční film. Tohle akčním filmem opravdu není. Z dnešního hlediska naprosto ne, z hlediska doby natáčení také ne, protože myšlenka filmu je v něčem jiném než v efektním zabíjení nácků. Režisér klade důraz na psychologii postavy lékaře Juliena. Je to příběh o tom, jak se inteligentní člověk, lékař a pacifista, slabý civilista změní v něco, v co by člověk nikdy netypoval. V šílenou vraždící bestii bez zábran a bez strachu o život. Jak se může stát, že víra v život je nahrazena nenávistí k životu? O tom vypráví tento film. O důvodech, které k tomu vedly a o tom proč a jak se to stalo. Stížnosti, že vzpomínkové flashbacky ruší tempo, jsou naprosto mimo mísu. Možnost vžít se do pocitů hlavního hrdiny a alespoň částečně mu rozumět, je mnohem víc než hodinová akce v tempu. Třeba Julienova myšlenková asociace místa. Místa kde se tříští šťastná vzpomínka na rodinný život s realitou vyvraždění tak, aby byla vytěsněna jedinou myšlenkou. Myšlenkou pomsty. Někteří si to možná pletou se Schwarzeneggerem v KOMANDU nebo Segalem v PŘEPADENÍ V PACIFIKU. Noiret je jiný herec a tohle je jiný film. Kombinace Schneidrová-Noiret funguje výborně. Snad jen úvodní pasáže věnující se Julienovu pracovnímu civilnímu životu, jsou příliš dlouhé a v kontextu sdělení filmu zůstávají nevyužité. To je asi moje hlavní výtka. 78% (19.07.2011)

První setkání se Starou puškou ve vysílání ČST bylo pro mě (a jistě nejenom pro mě) nezapomenutelným zážitkem. A o spoustu let později mě pobavilo vyprávění staršího kolegy v práci, jak kdysi po projekci v kině jeho známý na Václaváku vztekle napadl skupinu západoněmeckých turistů. Ano, i dneska je film docela působivý (a zvuk plamenometu je stále zlověstný), ale samozřejmě je znát, že je mu přes čtyřicet, jeho forma zastaralá a barva filmové krve nepřirozená. Mně osobně tedy hlavně lezly krkem všechny ty sadisticky zdlouhavé flashbacky. (16.12.2018)

Marně jsem doufal, že se v zajímavostech dočtu, jak moc miluje Quentin Tarantino tenhle film. Stará puška chvílemi budí dojem, že snad člověk kouká na televizní seriál ČT o radostech a strastech jedné rodiny za protektorátu. Když se do toho všeho ale najednou ozve nepříjemné zasyčení plamenometu, zazní pár tónů hudebního doprovodu a hlavní hrdina se vydá na cestu pomsty, získává vizuální podoba snímku dost absurdní konotaci a Stará puška se stává opravdu zvláštní a podivnou tarantinovkou, jaká rozhodně nečeká na každém rohu. 7/10 (12.06.2018)