Strážcovia Galaxie

Hodně ošklivá režie, opravdu velmi. Ale to by byl poslední problém. Čekal jsem jednu z nejlepších marvelovek, ale nedostal jsem ji především kvůli strašně epizodickému scénáři, který je nápaditý jako osmnáctý díl šesté série Xeny. Jenže Zoe Saldana není Lucy Lawless. Fakt mě nezajímá mávání mi před očima retrem a důmyslnou metašpatností, je to prostě napsáno a zrežírováno dost mizerně a především to je nuda. A nevím, kde je "nuda" pádnější argument než u komiksárny. (19.11.2014)

Ač mají Strážci galaxie řadu strukturních nedostatků, značně mění zkušenost s marvelovským univerzem a testují další jeho možnosti, a to na úrovni vnějších vlivů, vnitřního uspořádání i vnější organizace. Nad typičností a netypičností Strážců galaxie jako marvelovského filmu - a co vůbec pro marvelovské filmy je a není typické - jsem se snažil analyticky zamyslet tady na Poznámkách, kde současně tvrdím, že nosným rámcem pro pochopení organizace Strážců galaxie je vyprávěcí model vesmírných oper. (06.08.2014)

„Jsi pro mě zklamáním, sestřičko. Ze všech sourozenců jsem tě nenáviděla nejmíň.“ Navzdory (nejen) zdejším velmi slušným referencím jsem měl spíš (hodně) nízká očekávání, produktům Marvel Studios se (až na pár výjimek) vyhýbám obloukem. Avšak už po scéně s „tanečkem“ mi něco říkalo, že sledování tohoto filmu pro mě nejspíš nebude utrpením. A nebylo. Komentování technické stránky víceméně přeskočím-kvalita + parádní hudba navozující pohodovou atmosféru a shazující některé přespříliš vážné scény. Se zdejším sci-fi světem a jeho pravidly jsem neměl vážnější problémy, něco mi sedlo více, jiné zas méně, některé odkazy opravdu potěšily (kupříkladu díky vysačce ALFa jsem si hlavní postavu ihned oblíbil). Hlavním postavám jsem fandil tak, jak je pro pohlcení dějem potřeba (i když někdy si divákovy sympatie získávaly poněkud podbízivým způsobem), ale je nutno dodat, že s přehledem nejlepší postavou byl Yondu Udonta, tedy nikdo ze Strážců, jak by jistě bylo záhodno. Vůbec nejzajímavější na filmu pro mě ovšem bylo odlehčování a humor. Nadhled snímku mi pomáhal přežít takřka bez úhony nemálo patosových, přespříliš dojímavých (a také několik romantických) scén, některé z nich sice vyzněly přesně tak, jak to nesnáším (spolu s klišoidním vyzdvihováním „opravdových“ hodnot), ale mnoho se podařilo se ctí zahrát do autu a ještě k tomu pobavit (určitou míru práce s divákovým očekáváním rozhodně oceňuju). A jak už jsem předeslal, nechyběl humor. Pravda, někdy trochu jednodušší a infantilnější, přesto dobře fungující a vtipnými hláškami diváka zásobující (jistě mohl být jejich výskyt ještě častější, ale zasmál jsem se i tak dost). A vzhledem k tomu, že hodnocení s různými aspekty filmu střídavě kolísá mezi 3/4*, právě ta komediální stránka filmu „zachraňuje“ vyšší variantu. „Řekl, že je sice sráč. Ale prý není, cituji, úplnej zmrd.“ – „Věříte mu?“ – „Věřím, že nikdo není úplný zmrd, madam.“ (07.12.2014)

Děj filmu se veze na vlně tradičního komiksového klišé. Takže tu máme zavilého záporáka, který chce vyhladit galaxii a máme tu partu gerojů, kteří se mu v tom snaží zabránit. Jenže všudypřítomný sebeshazovačný humor posouvá tuhle báchorku o level zábavnosti výše, stejně jako parta sympatických hrdinů, kteří každý z nich nabrali kýbl charismatu navíc a jejich osudy vás zajímají. James Gunn dobře zužitkoval své tromácké začátky, takže ty nahláškované bizarní a ještě bizarnější postavičky ukočíroval s přehledem a humor nepůsobí trapně a křečovitě. A řekněte sami, lze nemilovat film, ve kterém hlavní hrdina pro záchranu svého milovaného prehistorického walkmana je ochoten nasadit holý život? Sám jsem kdysi, před dlouhými lety, coby chudý student koupil za poslední našetřené peníze svého prvního walkmana a byl šťastný jako blecha, takže pocitům Chrise Pratta dobře rozumím :o) A nemusel to být nutně dárek od mámy. (13.08.2014)

Dlouho jsem přemýšlel, kde už jsem zažil ty pocity, respektive atmosféru, kterou Guardians dokáží navozovat. A bylo to u Pratchettovy Zeměplochy, hlavně tedy u knih s Noční Hlídkou. Však to znáte, sto stránek neskutečně zábavných stylově ulítlých příhod hrdinů, sázejících dokonale načasované a promyšleně vtipné hlášky, a najednou "ne, to ne, sakra, proč... brrr..." a rychle číst dál, abyste to mrazení co nejdříve zahnali. Jestli neznáte, Vaše škoda - budete si muset vystačit s doporučením, že v tomhle filmu se kluci a holky od Marvelů vyřádili na castingu (čímž myslím i hustopekelného Michaela Rookera, perfektně charakterově vyváženého Johna C. Reillyho, a v neposlední řadě Petera Serafinowicze jako velitele Xandarské obranné flotily/Nova Corps) a podařilo se jim špičkově vyladit poměr ujetosti a zábavnosti. A kupodivu vedle velkolepých bitek a přestřelek docela fungují i scény, v nichž si hlavní hrdinové odhalují svá nitra a navazují pouta pevnější než ledový stisk vzduchoprázdna (to jediné - že si tu kdo chce jak chce pár minut poletuje vzduchoprázdnem "jen tak nalehko" a je naprosto v pohodě - mi vadilo opravdu hodně). Ale je to prostě příliš zjevně první film zamýšlené série a je příliš mnoho nejasností, které jsou až moc okatě přecházeny, aby se jimi mohl tenhle "dream team" zabývat později. A "bezprostřední hlavní záporák" mi taky přišel spíchnutý hodně horkou jehlou, kterou se asi šilo už u obou Thorů. Tady jsem, všechny nenávidím, protože jedna věta na vysvětlenou, zhyňte, ne, to není možné, proč... a zazvonil zvonec a záporákovi je konec... Takže dokonalé to není a ten kus, který k dokonalosti zbývá, není zrovna malý - ale bavil jsem se velmi dobře a na rozdíl od v podstatě každé dosavadní Marvelovky (s výjimkou Avengers a Kapitána Ameriky) nemám problém se kdykoliv propůjčit k repríze. A pokud se to snad zpronevěřuje předloze, která by měla být větším výsměchem žánrovým klišé, a je to naopak příliš krotké, protože money money money, tak je mi to srdečně jedno. A málem jsem zapomněl: český dabing - a překlad - je naprosto luxusní:) No tak neuslyšíte Vina Diesela, a co jako? Stejně říká jen jednu větu:) 80% a na dvojku jsem opravdu zvědav. (29.01.2015)