Strážcovia Galaxie

Nesmírně osvěžující film v tom smyslu, že má s dalšími filmy marvelovského universa pramálo společného (se Zemí film pojí jen postava Petera Quilla a pár 70s/80s fláků), a tak si může dovolit vyprávět v podstatě, o čem chce. Prostě taková vesmírná blbina na pokračování, u které člověk může vypnout a bavit se - a možná pochytit pár metafor. (08.09.2014)

Marvel vyletěl do vesmíru, ale ve skutečnosti zůstal bolestně při zemi. Asi čtyři vtipné slovní vybíjené, I am Groot a dva tanečky na osmdesátkové vypalovačky prostě nezakryjí fakt, že tu nejsou důvody, proč se o tuhle partičku nějak více zajímat a nekoukat každou půlhodinu na hodinky. Lehkonohost Abramsových Star Treků tu nahradilo klopotné, mechanické přesouvání se z místa na místo, unylý záporák jak z Thora 2 těžko vyvolá pocit, že o něco opravdu jde a chatrná zápletka s macguffinem neukrývá jediný moment, který bych si pamatoval minutu po opuštění sálu. Tyjo, vlastně dost zklamání. 70% (31.07.2014)

I am Groot – a to pořádně. Nářky nad tím, že se z Guardians vyklubala „obyčejná“ marvelovka přikládám hlavně vydatné mediální masáži všude kolem, která nás připravila o jakýkoli moment překvapení. Jen těžko si totiž lze představit zvláštnější situaci, než když ústřednímu modročernému záporákovi čelí parta 80s fanouška, nedůvtipného bijce a nevyzpytatelné zelinky s mývalem a stromem v popředí. A že jde zase o honbu za ďábelským kamenem, který může všechno zničit? Aby taky ne, když se všechny týmy, zloduši i artefakty za pár let úspěšně slijí na jednu hromadu v podívané jménem Infinity War. Zatím tu jsou ale Strážci horko těžko jako jednolitá skupinka s neuvěřitelně pozitivním písničkovým soundtrackem, šokujícím způsobem jistou Gunnovou režií a opulentním finále, které i na relativně malém prostoru oslňuje každým novým nápadem. Nad čistokrevně vesmírnými výlety se většinou blahem netetelím, tahle výjimka je proto o to sladší. (07.08.2014)

Problém většiny Marvelovek tkví v tom, že neumí udržet koncept, anebo jsou součástí rozbředlého seriálového vyprávění. Winter Soldier je se svým zlomem v podobě mluvících počítačů a úhybnému manévru k videohernímu finále příklad prvního. Strážci galaxie spolu třeba s Thorem 2 příkladem druhého. Byť je potřeba říct, že na rozdíl od asgardského kladiváře mají výrazně konzistentnější příběh, zajímavější postavy a i záporák má jakous takous motivaci (ne čistě "i am evil, because evil), která je navíc banalizována tím, že je veřejně přiznáno, že je Ronan pouze pohůnek v rukou Thanose. Jenže právě z toho důvodu nemohou Strážci adekvátně fungovat jako samostatný biják a Marvel tak pokračuje ve svém ne-úplně-dokonalém konceptu vyprávět svoje filmy jako seriály, kdy každá fáze představuje jednu seriálovou sezónu s tím, že Strážci, Thor, ale i Iron Man či Kapitán Amerika představují v samostatných částech pouze více či méně podařené a zásadní epizody směřující a předávající informace k "season finale" v podobě The Avengers. Avengeři budou moci vždy vytáhnout z rukávu nejlepší záporáky (Loki, Ultron, Thanos) a budou se moci regulérně odvázat pro potěchu geeků, ale i mainstreamového diváka, kteří i dnes berou samostatné filmy jen jako výplňovku mezi tím velkým ohňostrojem, v němž si dá do papule Hulk s Iron Manem, popřípadě mutantská dvojka s Avengery či Avengers a Šílený Titán se zálibou ve skládání darů pro samotnou Smrt. Přijetí tohohle konceptu Marvel od svého publika očividně vyžaduje a nehodlá na něm nic měnit, což logicky vede k tomu, že pro některé jde o zajímavou skládačku motivů, žánrů a scenáristických háčků, zatímco druzí se v oné seriálovosti pomalu ztrácí, anebo je koncepčně logické využívání stále stejných zápletek (protože se musí etablovat i ujeté látky typu Strážců a v budoucnu například Dr. Strange či Ant-Man) pomalu ale jistě nudí. Strážci přitom nejsou výjimkou, neboť se jedná vesměs o sled obratem se shazujících klišé, která překvapí leda osmiletého caparta s rukami žmoulajícími Čtyřlístek. Avšak v tomto případě funguje ústřední tým, jeho vývoj a vzájemná profilace do adoptivní rodiny a zasazení do již poznaného vesmíru. A to je to, o co Marvelu šlo. Navíc v zábavné podobě, kdy se i finální souboj povedlo pojmout z části originálně, byť pro někoho infantilně. Mise je tudíž splněna. (01.08.2014)

Hodně ošklivá režie, opravdu velmi. Ale to by byl poslední problém. Čekal jsem jednu z nejlepších marvelovek, ale nedostal jsem ji především kvůli strašně epizodickému scénáři, který je nápaditý jako osmnáctý díl šesté série Xeny. Jenže Zoe Saldana není Lucy Lawless. Fakt mě nezajímá mávání mi před očima retrem a důmyslnou metašpatností, je to prostě napsáno a zrežírováno dost mizerně a především to je nuda. A nevím, kde je "nuda" pádnější argument než u komiksárny. (19.11.2014)