Strážcovia Galaxie

Osud Galaxie je nyní ve správných rukou, tlapkách a větvích. Od teď už nejsme všichni Gogo, ale Groot.. Rychlokvasící Star Wars nadnášené glancem, lehkostí a hravostí připomínající to nejlepší z Bessonova Pátého elementu - koule na noze v podobě uspěchané expozice a tradičně chaotické akce jsou jen zanedbatelnou zátěží. Přesto potenciál stát se legendou nevidím, na to je partička kolem Hana Sola s walkmanem ještě příliš sešněrovaná v korzetu zvyklostí a zákonitostí marveláckého vesmíru. Ani nechci domýšlet, jak by dopadlo, kdyby se mýval Rocket, Tony Stark a Míra Kalousek setkali v Otázkách Václava Moravce.. (04.08.2014)

„Jsi pro mě zklamáním, sestřičko. Ze všech sourozenců jsem tě nenáviděla nejmíň.“ Navzdory (nejen) zdejším velmi slušným referencím jsem měl spíš (hodně) nízká očekávání, produktům Marvel Studios se (až na pár výjimek) vyhýbám obloukem. Avšak už po scéně s „tanečkem“ mi něco říkalo, že sledování tohoto filmu pro mě nejspíš nebude utrpením. A nebylo. Komentování technické stránky víceméně přeskočím-kvalita + parádní hudba navozující pohodovou atmosféru a shazující některé přespříliš vážné scény. Se zdejším sci-fi světem a jeho pravidly jsem neměl vážnější problémy, něco mi sedlo více, jiné zas méně, některé odkazy opravdu potěšily (kupříkladu díky vysačce ALFa jsem si hlavní postavu ihned oblíbil). Hlavním postavám jsem fandil tak, jak je pro pohlcení dějem potřeba (i když někdy si divákovy sympatie získávaly poněkud podbízivým způsobem), ale je nutno dodat, že s přehledem nejlepší postavou byl Yondu Udonta, tedy nikdo ze Strážců, jak by jistě bylo záhodno. Vůbec nejzajímavější na filmu pro mě ovšem bylo odlehčování a humor. Nadhled snímku mi pomáhal přežít takřka bez úhony nemálo patosových, přespříliš dojímavých (a také několik romantických) scén, některé z nich sice vyzněly přesně tak, jak to nesnáším (spolu s klišoidním vyzdvihováním „opravdových“ hodnot), ale mnoho se podařilo se ctí zahrát do autu a ještě k tomu pobavit (určitou míru práce s divákovým očekáváním rozhodně oceňuju). A jak už jsem předeslal, nechyběl humor. Pravda, někdy trochu jednodušší a infantilnější, přesto dobře fungující a vtipnými hláškami diváka zásobující (jistě mohl být jejich výskyt ještě častější, ale zasmál jsem se i tak dost). A vzhledem k tomu, že hodnocení s různými aspekty filmu střídavě kolísá mezi 3/4*, právě ta komediální stránka filmu „zachraňuje“ vyšší variantu. „Řekl, že je sice sráč. Ale prý není, cituji, úplnej zmrd.“ – „Věříte mu?“ – „Věřím, že nikdo není úplný zmrd, madam.“ (07.12.2014)

Původně jsem si říkal, že to bude další Marvelovka, která skončí v závanu historie. Pak jsem si o tom přečetl pár článků, co mě měli nalákat a začal jsem postupně a nenápadně názor měnit. Nakonec mě opravdu přesvědčil až moment, kdy jsem shlédnul film v kině. Tahle Marvelovka není vůbec průměrná a hlavně je naprosto jiná na rozdíl od všech těch ostatních hrdinů, co do nás pod tlakem pravidelně sypou. Odehrává se ve vesmíru, nabízí kopu cizích ras, mluvícího mývala nebo přerostlej strom. Je zábavná, baví, má úžasný digitál, u kterého Vám přijde, jako kdybyste v tom vesmíru byli s nimi. No a také nabízí Dave Bautistu, wrestlera, kterému se tímto filmem podle mě nadobro otevřela cesta do Hollywoodu. A já ho moc rád znovu a zase někde uvidím. Všechny tyto body pak spojuje originalita a humor, který s lehkostí odvyprávěl příběh na dvě hodiny a jehož délku bych mu v kině neřekl ani po dvaceti minutovém rozjímání. Krása, fakt jsem mile překvapenej a už se nemůžu dočkat dalšího dílu. (08.08.2014)

Asi 20 minút mi trvalo, kým som sa vôbec chytil. Možno preto, že ten príbeh s verklom, čo môže ničiť celé planéty, už ma fakt zúfalo nebaví. A nebavilo by ma to celé dve hodiny... ale potom sa sympaťáci konečne dajú dokopy a začnú sypať hlášky. A prinajmenšom od úteku z väzenia je to najzábavnejší film roka. Skvostné triky a úplne najparádnejšie finále v histórii Marvelu. We are Groot. (06.08.2014)

Neomluvitelné mrhání potenciálem. Nejzábavnější (protože nejšvihlejší, nejabsurdnější i nejvíce na truc klasickým superhrdinským týmovkám) marvelovská skvadra, která má však z velké části přistřihnutá křidélka naroubováním na standardizované mantinely další z nekonečné řady marvelovek "sázíme jedině a pouze na jistotu pro všechny"; tentokrát ve space operovém hávu a s ostudně fádní akcí. Zrovna tady to volalo po poněkud podvratnějším přístupu k látce. Tak snad to přijde někdy v budoucnu; třeba již s tou kultovní postavou z potitulkové scény. (31.07.2014)