Strážcovia Galaxie

Zábavná comicsovka se sympatickými hrdiny, která víc než Star Wars nebo Avengers připomíná nový Star Trek. Strážci Galaxie sice nemají drtivou dynamičnost Abramsova rebootu, jinak ale podědili většinu jeho předností i chyb. Na jedné straně máte výbornou ústřední partu, která umí hláškovat i vyvádět akční kejkle. Na té druhé však stojí limity rodinné zábavy a především stejně nedomrlý záporák. Ronan oddaně kráčí ve šlépějích posedlého Nerona (případně Malekitha z druhého Thora) a jeho snažení likvidovat a vraždit nemá dostatečně hmatatelné podloží. Proti Strážcům tak nestojí řádně zavilá hrozba, ale jen další supersilný magor, což z filmu dělá výborný origin, jenž se bohužel nezvládne překlopit do ultimátního sci-fi nářezu. Ve finále tu tedy máme překvapivě emocionální a roztomile vyšinutou space operu. Třeba na famózní dvojku Kapitána Ameriky jsou ale Strážci Galaxie krátcí a zůstávají tudíž po boku vydařených marveláckých jistot z ranku Avengers. Nabízejí svěží nový svět a spoustu zábavy? To bez debat. Pořád si při nich ale uvědomujete, že je žánrový strop o něco výš. (8/10) (31.07.2014)

Na marvelovské blockbustery dokonale sedí příměr filmu a horské dráhy. Normované produkty ze společné továrny divizí Marvel Studios a Disney lákají na velkolepou jízdu, která je ale zkonstruovaná naprosto mechanicky. Stejně jako se jaunerácké stroje na emoce jeden od druhého liší pouze děsivými malůvkami, pompézními názvy a počtem blikajících žárovek, tak i "Strážci Galaxie" jsou naprosto totožní např. s "Velkou šestkou". Narativní výstavba a dramaturgie, tedy kolejnice směřující diváky k jednotlivým emocionálním hupům a loopingům, jsou naprosto totožné; liší se pouze konkrétní pajduláci. Nejvíce to bije do očí v závěrech, kde okamžitě po spektakulárním vyvrcholení přichází emoční zvrat do dojáku. Osobití režiséři jsou na marvelárny najímáni čistě z marketingových důvodů, aby pomohli utvořit dojem vzájemné odlišnosti jednotlivých titulů, ale prakticky jejich vklad má stejnou váhu jako autorství borců, co malují nelicencované podobizny popkulturních ikon na poutače pouťových atrakcí. (12.07.2016)

Barevný Marvelovský koktejl, který jede na podobně bláznivě vlně jako třeba Thor: Ragnarok. Strážci galaxie jsou vydařeným příspěvkem do subžánru "Marvel on Drugs." Já osobně mám radši vážnější Marvel, ale občas se podívat na nějaký podobný úlet není na škodu. Například po Infinity War to člověku rozhodně zvedne náladu:) Navíc retro soundtrack a výskyt walkmana v blockbusteru to je pro mě jak dělané. Zalíbil se mi Rocket Raccoon, i když jsem nečekala, že tak miloučký mýval bude takový výbušný drsný sprosťák. A samozřejmě Peter Quill je elitní týpek :D "Parta pitomců, co stojej v kroužku.", "Víte, já věřím, že nikdo není stoprocentní pičus." (27.05.2018)

Nesmírně osvěžující film v tom smyslu, že má s dalšími filmy marvelovského universa pramálo společného (se Zemí film pojí jen postava Petera Quilla a pár 70s/80s fláků), a tak si může dovolit vyprávět v podstatě, o čem chce. Prostě taková vesmírná blbina na pokračování, u které člověk může vypnout a bavit se - a možná pochytit pár metafor. (08.09.2014)

"V životě se mě pokusilo zabít spoustu lidí. Nenechám se zlikvidovat pařezem a mluvícím mývalem." Při standardní výšce, tlaku, teplotě a rosném bodu dokážu ustrážit galaxii sám, ale před časem jsem si natáhl lýtkový sval a tak jsem rád, že se našla pětice dobrovolníků, která vzala ochranu galaxie za svou. Byla s nimi celkem zábava, zejména provokativní zvedání prostředníčku přes kladku mne potěšilo a hodně mne bavilo sledovat trumfování v tom, kdo z nich je největší kretén. Pro mne byl vítězem Drax, ale byly chvíle, kdy mu mývalí, dřevěná i walkmenová konkurence tvrdě šlapala na paty. Jen Gamora byla v této soutěži zcela mimo, ale ta zase měla jiné přednosti i zadnosti, kvůli kterým stálo za to se na tento snímek podívat. (18.02.2015)