Strážcovia Galaxie

Svým způsobem, "hater" si tu najde spoustu munice pro podporu svého přesvědčení, jak je nejhollywoodštější styl comixu přepálený a nedá se brát ani trochu vážně. Nedává v reálném světě mnoho smyslu, jde o úšklebky a hlášky a ramena a tak. Nicméně za mě veliké ale -- ta nevídaně nesourodá partička mi byla natolik nechutně sympatická, že jsem se musel hodně bránit pustit si film třetí večer po sobě... P.S. i v tomto vesmíru ras žlutých, zelených, modrých, červených, hrajou prim běloši, to musí těm ostatním taky vadit... (31.03.2015)

Tak jo, nejdřív jsem si myslela, že prostě vypnu a budu si užívat tenhle popcornový film. Dařilo se to, bohužel již v první polovině došel popcorn a já se začala víc soustředit na film. Hudba super, o tom žádná, za ní je také jedna hvězdička. Ta další je za sem tam zdařilý joke, za docela vydařené efekty, které vypadají jako v každém druhém marvelovském filmu nebo filmu od Michala Baye… Bohužel mě to od poloviny začalo nudit, najednou tahle parodie na Star Wars, která si občas hrála na víc než parodii, ztratila to kouzlo, co měla na začátku. Jako bych se najednou probrala z hypnózy. Ačkoliv se neničil New York, ale město, co vypadalo jako zábavní park, tak to z toho čišel ten americký patriotismus a tak, až mě z toho rozbolely zuby. Samozřejmě někomu to nevadí, někdo si to užije a vůbec všechno nej. Jenomže já jsem tak trochu trubka a celou poslední půlhodinu jsem jen protáčela oči v sloup Šla jsem do kina s očekávání, že se budu bavit (ovace na CSFD mě opravdu navnadily), jenomže pak jsem dostala to samé co v jiných marvelovkách nebo jiných amerických filmech, kde se zachraňuje XY (XY = Země, USA, dcera prezidenta, Brouk Pytlík, …), a tak mě to prostě nebavilo. Mozek no. Nechtěl se vypnout a bavit se. Čili máme tu cynického hláškovacího mývala, máme tu prince Drsoně, máme tu „tu z Avaru, jen natřenou na zeleno a ne na modro“, máme tu strom, který má ze všech největší srdce, a máme tu potetovaného typana, co ztratil rodinu, ale našel si kámoše. Máme tu takovou kchůl skvadru, že se zaručeně musíte bavit, jasné!! (03.08.2014)

„Čo to robíš?“ – „Bombu.“ – „Tu???“ – „Chcel som ju potom dať do krabice.“ – „A to ako pomôže???“ Nádhera, parádna sebranka stroskotancov, ktorí sa musia najskôr naučiť držať pokope a kryť si chrbát, aby za niečo stáli. Všetci sú báječní (najviac asi Michael Rooker?), množstvo scén je skrátka fenomenálnych a je tam plno ikonických záberov (Racoon stojaci na Grootovi a s revom páliaci z rotačáku). Množstvo scén je úžasných a pôvabných. Hoci sa to s trikmi občas preháňa a nie zakaždým sú také kvalitné, ako mali a mohli byť, je vám to fuk, pretože po vizuálnej stránke je to proste jedna veľká žranica (dizajn lodí, miest, planét...) a postavy sú ozaj veľmi sympatické a životné, áno vrátane hovoriaceho stromu a medvedíka čistotného. Parádny je tiež bombový retro soundtrack a absurdné, pomilovaniahodné hlášky („Existoval raz muž menom Kevin Bacon.“, „Je to imbecil.“, „Už ma nikdy nevolaj lingvista.“) Cinemax Trenčín 2014 (15.11.2016)

I am Groot – a to pořádně. Nářky nad tím, že se z Guardians vyklubala „obyčejná“ marvelovka přikládám hlavně vydatné mediální masáži všude kolem, která nás připravila o jakýkoli moment překvapení. Jen těžko si totiž lze představit zvláštnější situaci, než když ústřednímu modročernému záporákovi čelí parta 80s fanouška, nedůvtipného bijce a nevyzpytatelné zelinky s mývalem a stromem v popředí. A že jde zase o honbu za ďábelským kamenem, který může všechno zničit? Aby taky ne, když se všechny týmy, zloduši i artefakty za pár let úspěšně slijí na jednu hromadu v podívané jménem Infinity War. Zatím tu jsou ale Strážci horko těžko jako jednolitá skupinka s neuvěřitelně pozitivním písničkovým soundtrackem, šokujícím způsobem jistou Gunnovou režií a opulentním finále, které i na relativně malém prostoru oslňuje každým novým nápadem. Nad čistokrevně vesmírnými výlety se většinou blahem netetelím, tahle výjimka je proto o to sladší. (07.08.2014)

Na marvelovské blockbustery dokonale sedí příměr filmu a horské dráhy. Normované produkty ze společné továrny divizí Marvel Studios a Disney lákají na velkolepou jízdu, která je ale zkonstruovaná naprosto mechanicky. Stejně jako se jaunerácké stroje na emoce jeden od druhého liší pouze děsivými malůvkami, pompézními názvy a počtem blikajících žárovek, tak i "Strážci Galaxie" jsou naprosto totožní např. s "Velkou šestkou". Narativní výstavba a dramaturgie, tedy kolejnice směřující diváky k jednotlivým emocionálním hupům a loopingům, jsou naprosto totožné; liší se pouze konkrétní pajduláci. Nejvíce to bije do očí v závěrech, kde okamžitě po spektakulárním vyvrcholení přichází emoční zvrat do dojáku. Osobití režiséři jsou na marvelárny najímáni čistě z marketingových důvodů, aby pomohli utvořit dojem vzájemné odlišnosti jednotlivých titulů, ale prakticky jejich vklad má stejnou váhu jako autorství borců, co malují nelicencované podobizny popkulturních ikon na poutače pouťových atrakcí. (12.07.2016)