Strážcovia Galaxie

// This was Groot. Vlastně, bylo to moc Groot. Po čím dál nudnějších zářezech si Marvel konečně připisuje film, na jehož pokračování se opravdu těším a který si velmi rád ještě mockrát zopakuji. Postavy plnokrevné, dobře zahrané i nadabované, sympatické obsazení, dojemná hudba, sice lehce slabší příběh ale dorovnávají to ty dobře načasované zvraty a film graduje naprosto bez problému, takže tady prostě není moc co vytknout. Hlavním tahákem ale samozřejmě byla chemie mezi Strážci, humor a hlášky - první dvě fungují na jedničku, u hlášek jsem měl dojem, jakoby občas nedopadaly úplně tak, jak si někdo přál. Naštěstí to byla jen tak setina mého celkového dojmu a můžu tedy říct, s klidným pocitem v hlavě, že Guardians of the Galaxy jsou zkrátka awesome. Ke Star Wars to má daleko, jako letní comicsový blockbuster zastupující tu lehčí půlku žánru to ale vítězí na téměřplné čáře. 8/10 (23.08.2014)

Ač mají Strážci galaxie řadu strukturních nedostatků, značně mění zkušenost s marvelovským univerzem a testují další jeho možnosti, a to na úrovni vnějších vlivů, vnitřního uspořádání i vnější organizace. Nad typičností a netypičností Strážců galaxie jako marvelovského filmu - a co vůbec pro marvelovské filmy je a není typické - jsem se snažil analyticky zamyslet tady na Poznámkách, kde současně tvrdím, že nosným rámcem pro pochopení organizace Strážců galaxie je vyprávěcí model vesmírných oper. (06.08.2014)

Klasický Marvel. Nikoho neurazí, slušně pobaví a technicky opět absolutní špička. Jelikož se ale jedná o studio, jenž Vám přineslo sračky ála Neuvěřitelný Hulk, Thor: Temný Svět, poslední dva Iron Mani či spoustu lehce nadprůměrných komiksáren (osobně za jediný opravdu vynikající film z jejich dílny považuji Captain America: Winter Soldier), tak i Strážci Galaxie mají typické neduhy s tím vším spojené. V první řadě záporák stojí za starou bačkoru, zlámanou grešli, starou beru... zkrátka je na dvě věci. Scénář také není zrovna kdovíjaké posvícení. Příběh působí spíše jak pilot nadějně vyhlížejícího seriálu, než silně si za svým stojící celek. V porovnání kupříkladu se Star Wars, kde člověk hltá každičký záběr a dialog, vyšumí Gunnova blockbusterová prvotina jaksi do prázdna. Ano, minimálně ústřední parta (čti: šílený mýval a empatický strom) je super, humor je povětšinou zvládnut také na jedničku a akce je více než dostačující... Přesto po odchodu ze sálu jsem neměl ani sebemenší pocit, že bych právě viděl něco jedinečného, co by mi vzalo vítr z plachet a já na to musel jít znovu a znovu, dokud mi peněženka nevyhlásí bankrot. Chybí tu nezapomenutelná scéna, kulervoucí moment, masakrální hláška, silný hudební motiv... A ať se snaží tvůrci sebevíc, tak prostě ten hřebík na hlavičku neuhodí a neuhodí. Strážci Galaxie jsou zkrátka „jen” další fajn filmek od Marvelu snažící se tvářit, že toho dává hodně, ale ve skutečnosti se jedná jen o dobře financovanou jistotu, která se opět bojí udělat ten jeden krok do neznáma a buď skončit v propadlišti dějiny nebo konečně stvořit něco opravdu pamětihodného, na co budou současná generace se slzou v oku vzpomínat a co ty nadcházející budou s nadšením objevovat. Tak snad (či zase) příště. (31.07.2014)

Problém většiny Marvelovek tkví v tom, že neumí udržet koncept, anebo jsou součástí rozbředlého seriálového vyprávění. Winter Soldier je se svým zlomem v podobě mluvících počítačů a úhybnému manévru k videohernímu finále příklad prvního. Strážci galaxie spolu třeba s Thorem 2 příkladem druhého. Byť je potřeba říct, že na rozdíl od asgardského kladiváře mají výrazně konzistentnější příběh, zajímavější postavy a i záporák má jakous takous motivaci (ne čistě "i am evil, because evil), která je navíc banalizována tím, že je veřejně přiznáno, že je Ronan pouze pohůnek v rukou Thanose. Jenže právě z toho důvodu nemohou Strážci adekvátně fungovat jako samostatný biják a Marvel tak pokračuje ve svém ne-úplně-dokonalém konceptu vyprávět svoje filmy jako seriály, kdy každá fáze představuje jednu seriálovou sezónu s tím, že Strážci, Thor, ale i Iron Man či Kapitán Amerika představují v samostatných částech pouze více či méně podařené a zásadní epizody směřující a předávající informace k "season finale" v podobě The Avengers. Avengeři budou moci vždy vytáhnout z rukávu nejlepší záporáky (Loki, Ultron, Thanos) a budou se moci regulérně odvázat pro potěchu geeků, ale i mainstreamového diváka, kteří i dnes berou samostatné filmy jen jako výplňovku mezi tím velkým ohňostrojem, v němž si dá do papule Hulk s Iron Manem, popřípadě mutantská dvojka s Avengery či Avengers a Šílený Titán se zálibou ve skládání darů pro samotnou Smrt. Přijetí tohohle konceptu Marvel od svého publika očividně vyžaduje a nehodlá na něm nic měnit, což logicky vede k tomu, že pro některé jde o zajímavou skládačku motivů, žánrů a scenáristických háčků, zatímco druzí se v oné seriálovosti pomalu ztrácí, anebo je koncepčně logické využívání stále stejných zápletek (protože se musí etablovat i ujeté látky typu Strážců a v budoucnu například Dr. Strange či Ant-Man) pomalu ale jistě nudí. Strážci přitom nejsou výjimkou, neboť se jedná vesměs o sled obratem se shazujících klišé, která překvapí leda osmiletého caparta s rukami žmoulajícími Čtyřlístek. Avšak v tomto případě funguje ústřední tým, jeho vývoj a vzájemná profilace do adoptivní rodiny a zasazení do již poznaného vesmíru. A to je to, o co Marvelu šlo. Navíc v zábavné podobě, kdy se i finální souboj povedlo pojmout z části originálně, byť pro někoho infantilně. Mise je tudíž splněna. (01.08.2014)