Strážcovia Galaxie

Problém většiny Marvelovek tkví v tom, že neumí udržet koncept, anebo jsou součástí rozbředlého seriálového vyprávění. Winter Soldier je se svým zlomem v podobě mluvících počítačů a úhybnému manévru k videohernímu finále příklad prvního. Strážci galaxie spolu třeba s Thorem 2 příkladem druhého. Byť je potřeba říct, že na rozdíl od asgardského kladiváře mají výrazně konzistentnější příběh, zajímavější postavy a i záporák má jakous takous motivaci (ne čistě "i am evil, because evil), která je navíc banalizována tím, že je veřejně přiznáno, že je Ronan pouze pohůnek v rukou Thanose. Jenže právě z toho důvodu nemohou Strážci adekvátně fungovat jako samostatný biják a Marvel tak pokračuje ve svém ne-úplně-dokonalém konceptu vyprávět svoje filmy jako seriály, kdy každá fáze představuje jednu seriálovou sezónu s tím, že Strážci, Thor, ale i Iron Man či Kapitán Amerika představují v samostatných částech pouze více či méně podařené a zásadní epizody směřující a předávající informace k "season finale" v podobě The Avengers. Avengeři budou moci vždy vytáhnout z rukávu nejlepší záporáky (Loki, Ultron, Thanos) a budou se moci regulérně odvázat pro potěchu geeků, ale i mainstreamového diváka, kteří i dnes berou samostatné filmy jen jako výplňovku mezi tím velkým ohňostrojem, v němž si dá do papule Hulk s Iron Manem, popřípadě mutantská dvojka s Avengery či Avengers a Šílený Titán se zálibou ve skládání darů pro samotnou Smrt. Přijetí tohohle konceptu Marvel od svého publika očividně vyžaduje a nehodlá na něm nic měnit, což logicky vede k tomu, že pro některé jde o zajímavou skládačku motivů, žánrů a scenáristických háčků, zatímco druzí se v oné seriálovosti pomalu ztrácí, anebo je koncepčně logické využívání stále stejných zápletek (protože se musí etablovat i ujeté látky typu Strážců a v budoucnu například Dr. Strange či Ant-Man) pomalu ale jistě nudí. Strážci přitom nejsou výjimkou, neboť se jedná vesměs o sled obratem se shazujících klišé, která překvapí leda osmiletého caparta s rukami žmoulajícími Čtyřlístek. Avšak v tomto případě funguje ústřední tým, jeho vývoj a vzájemná profilace do adoptivní rodiny a zasazení do již poznaného vesmíru. A to je to, o co Marvelu šlo. Navíc v zábavné podobě, kdy se i finální souboj povedlo pojmout z části originálně, byť pro někoho infantilně. Mise je tudíž splněna. (01.08.2014)

Je to volovinka se vším všudy. V našem prostředí se před - ani po filmu - ti komiksoví Strážci moc nečtou, vlastně většina si sem tam zalistuje něco málo kvůli MCU (aby mohli machrovat), ale to je asi tak všechno. Nedávných 50 let tohohle týmu tady nikoho moc ze židle nezvedlo. Buď jak buď, tady jde čistě o roztomilost Groota, o zelenou holku Gamoru a o ty písničky a hlášky a mývala a Star-Lorda. Ale samozřejmě je to chytře propojené s celým tím MCU seriálem, takže třeba zpětně to do sebe zapadá s Infinity War jako dílky puzzle, což je ten hlavní fór. (21.01.2019)

V tomto případě je především nutno hluboce smeknout před Markem Taclíkem. V tak krátkém čase shodit třicet kilo, podstoupit brutální píling, nechat si nastřelit olysalé kouty a ještě se při tom všem martýriu týrat ve fitku, aby se nebál vystrčit pupík, to je prostě úctyhodný výkon. Role Péti Brka mu padla jako ulitá a od Kriminálky Invalidovna udělal skutečně obrovský skok. Bravo! A navíc v historicky první homixové adaptaci, která mě naprosto nadchla. Žádný kapitán Homokokot ani Supergay, žádný Spiderwoman natož Transisthor, a ani jiný bukvičák v dresu Spojených sráčů amerických, co smrtelně vážně sveřepě zachraňuje kde koho, ať už o to stojí nebo ne. Jen panoptikum veskrze sympatických až kůl antihrdinských postaviček v čele s dokonalým mluvícím kloboukem Dejvyho Kroketa a superúžasným Stomodízlem, co se nebojí po hlavě vletět do fantasticky natočené vesmírné taškařice a bez skrupulí si vytřít prdel všemi těmi Ásvendžry a Fegit ligami. Marvel kupodivu tentokráte absolutně nic nezm(a)rvil. Bez mrknutí oka archivuji a uděluji nejvyšší ocenění – Totál anál! (14.11.2014)

Původně jsem si říkal, že to bude další Marvelovka, která skončí v závanu historie. Pak jsem si o tom přečetl pár článků, co mě měli nalákat a začal jsem postupně a nenápadně názor měnit. Nakonec mě opravdu přesvědčil až moment, kdy jsem shlédnul film v kině. Tahle Marvelovka není vůbec průměrná a hlavně je naprosto jiná na rozdíl od všech těch ostatních hrdinů, co do nás pod tlakem pravidelně sypou. Odehrává se ve vesmíru, nabízí kopu cizích ras, mluvícího mývala nebo přerostlej strom. Je zábavná, baví, má úžasný digitál, u kterého Vám přijde, jako kdybyste v tom vesmíru byli s nimi. No a také nabízí Dave Bautistu, wrestlera, kterému se tímto filmem podle mě nadobro otevřela cesta do Hollywoodu. A já ho moc rád znovu a zase někde uvidím. Všechny tyto body pak spojuje originalita a humor, který s lehkostí odvyprávěl příběh na dvě hodiny a jehož délku bych mu v kině neřekl ani po dvaceti minutovém rozjímání. Krása, fakt jsem mile překvapenej a už se nemůžu dočkat dalšího dílu. (08.08.2014)

Ač mají Strážci galaxie řadu strukturních nedostatků, značně mění zkušenost s marvelovským univerzem a testují další jeho možnosti, a to na úrovni vnějších vlivů, vnitřního uspořádání i vnější organizace. Nad typičností a netypičností Strážců galaxie jako marvelovského filmu - a co vůbec pro marvelovské filmy je a není typické - jsem se snažil analyticky zamyslet tady na Poznámkách, kde současně tvrdím, že nosným rámcem pro pochopení organizace Strážců galaxie je vyprávěcí model vesmírných oper. (06.08.2014)