Reklama

Reklama

Rabín Jakob cestuje z New Yorku do Paríža, kde už niekoľko desiatok rokov nebol. Viktor Žlna je bohatý podnikateľ, ktorý sa ponáhľa kvôli blížiacej sa svadbe svojej dcéry. Osud však cesty týchto dvoch celkom rozdielnych mužov spojí úplne nepredvídateľným spôsobom a výsledkom je legendárna komédia plná zámen a z nich vyplývajúcich nezabudnuteľných gagov. (RTVS)

(viac)

Videá (4)

Trailer

Recenzie (230)

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Angažovaná komedie plná výborného komediantství LdF. Gag s výfukem na svatbě černošky je super. Jinak humor hodně prostý. Problém s filmem mám jako všichni. Krampol se poslouchat nedá. Představím si je ho držku v Nikdo není dokonalý a scénka vyjde do prázdna. Sehnal jsem si to tedy s titulkama ve FR. Vůbec na to ale nejsem zvyklý. Jsem zvyklý na Filipovského. Pěkně s námi vykejval, umřít měl o 20 let déle. ()

filmmovier 

všetky recenzie používateľa

Klasický Funésův film, u kterého jsem se jako vždy parádně bavil. Funes je zde prostě opět excelentní, hlavně ve scénách v továrně na žvýkačky. Opět je tu několik nezapomenutelných výroků: " Jak se jmenujete?" " Žluva, jako ten pták". V tomto filmu me úplně nejvíc extra vadil dabing s Krampolem. Není to Filipovský a není to ani pravý zástupce. JInak pocity z filmu mám dobré, Louis prostě v kondici... 100%. ()

Reklama

Han22 

všetky recenzie používateľa

Krásná protirasistická komedie. De Funés je zde rasista až na půdu, chystá se vdávat dceru, ale shodou náhod se stává nedobrovolně společníkem arabského revolucionáře a spolu se dostávají mezi ortodoxní židy. Navíc v patách s trojicí zabijáků a policií. Tohle zkrátka nešlo pokazit a Gérard Oury z toho udělal prvotřídní jízdu, kde kromě neselhávajícího de Funése máme i spoustu postaviček, milion gagů a grimas a i docela povedený příběh vrcholící jak jinak než v duchu tradic nejlepších veseloher na svatbě. Nejlepší scény - celá továrna na žvýkačky, grimasy na policajty nebo všechny scény kdy de Funés hraje žida. PS: Krampol mi v dabingu vadil rozhodně mnohem míň než Císler. ()

Pink.Panther 

všetky recenzie používateľa

Gérard Oury zde zůstává věrný konvenčním principům, narativním a dramaturgickým a vyrobí další Funesův kinohit. I když měl ve stejné době ve francouzském kině Belmondo Muže z Acapulca ä Delon Dva muže ve městě, Funes je s Rabínem opět převálcoval. Nejsem fanoušek tohoto filmu a tak nejzajímavější mi připadá, že Datlovu dceru tu hraje tehdy neznámá Miou-Miou. Objeví se tu ale jen na pár záběrů. Film nesmírně trpí skutečností, že tu není dabing FF. Nahradit Františka Filipovského v dabingu na Funese to je takový dabérský oříšek. Asi není žádným překvapením, že tento se nikdy nepodařilo rozlousknout. A tak v rámci nouze bych ani Krampolův pokus úplně nezatracoval. ()

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Další zdařilá funésovka, tentokrát se zajímavým námětem. Máme tu jako vždy výborné scénky, jako je například ta v továrně na žvýkačky či při telefonování Viktora s jeho manželkou. Ovšem má tento film má jinak jednu vadu. Bohužel tento film již nemohl být nadabován panem Filipovským a ještě k tomu jeho náhradník nese jméno Jiří Krampol. V jeho případě mám za to, že zabil i nějaký ten dobrý vtip. Vše korunuje neschopnost distributora dát na DVD původní znění. Ale i tak jsem se dokázal bavit, bohužel, ne tolik jako u jiných filmů s Louisem. Odráží se to naneštěstí na mém hodnocení. Jen za tři. ()

Galéria (69)

Zaujímavosti (18)

  • Na letišti policisté komisaři nahlásí, že na toaletě jsou dva židé, kterým oholili vousy a ostříhali vlasy. Použili je totiž Datel (Louis de Funès) se Slimanem (Claude Giraud) jako převleky. V následujících záběrech ale oba dva okradení židé vousy i vlasy mají. (jan.hryz)
  • Když Datel (Louis de Funès) zdraví židovské rodiny jmény, která čte na vývěsních štítech obchodů, osloví jednu rodinu podle reklamy na džíny levisky jako „Drazí Levisové“. Zakladatel firmy Levi Strauss byl ve skutečnosti Žid. (jan.hryz)
  • V našich kinech nebyl film před rokem 1989, vzhledem ke svému, pro tehdejší cenzuru kontrovernznímu tématu, promítán. Po revoluci jej počátkem 90. let zakoupila ČT a začala připravovat dabovanou verzi. Bohužel v době přípravy onemocněl František Filipovský a už nebyl schopen Funèse nadabovat. Česká televize jej tak z úcty k umělci uvedla s titulky a dabingu se dočkal až při svém dalším vysílání koncem 90. let, kdy Funése namluvil Jiří Krampol. (cundak)

Reklama

Reklama