Reklama

Reklama

Rabín Jakob cestuje z New Yorku do Paríža, kde už niekoľko desiatok rokov nebol. Viktor Žlna je bohatý podnikateľ, ktorý sa ponáhľa kvôli blížiacej sa svadbe svojej dcéry. Osud však cesty týchto dvoch celkom rozdielnych mužov spojí úplne nepredvídateľným spôsobom a výsledkom je legendárna komédia plná zámen a z nich vyplývajúcich nezabudnuteľných gagov. (RTVS)

(viac)

Videá (4)

Trailer

Recenzie (230)

Pierre 

všetky recenzie používateľa

VIDĚNO PO DLOUHÉ DOBĚ. NOVÝ DRUHÝ KOMENT. Mohu to jenom opakovat ale Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž. Sice natáčel bláznivé komedie, které by mohly mít punc frašky ale dával jim velkolepost a až vyšší rozměr. S Louise de Funésem sice předtím spolupracoval již na třech filmech, ve všech se ale Louis dělil o plátno s nějakou druhou hvězdou (Bourvil, Montand.) Rabín Jákob je tedy jedinný Ouryho film ve kterém má praktický herecké sólo a využívá ho mírou vrchovatou. Konečně jeho postava není jen karikatura cholerika ale má i nějaký satirický rozměr, přesah do společnosti a projde si určitým vývojem. Během toho všeho si ale Funés dopřeje obrovské herecké sólo, které si ukradne celé pro sebe a spojí v něm několik komediálních disciplín najednou. Zde se dávají dohromady všechny jeho přednosti jako grimasy, hlasové a pohybové uměni apod.. V roli pana Datla (jako ten pták!) je vskutku neodolatelný. Až bych tento výkon nazval nejlepším výkonem jeho kariéry. On je totiž vlastně prostě dost dobrý i ten film, který dokáže kloubit témata jako rasismus, rozdíly mezi náboženstvími a dělat si z nich bezmězně srandu, aniž by to působilo trapně. A  to vše se zde daří  spojit s pasážemi, které připomínají až novodobou grotesku (ano, mluvím o výborné části ve žvýkačkové továrně.) To celé je docela výpravně natočené, má to skvělé tempo a to že Vladimir Cosma opět složil vynikajcí hudbu asi jen tak nepřekvapí, ale v tomto případě je titulní melodie teprve neskutečný nářez, ten člověk je prostě génius. Takže ano, Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž, Louis de Funés minimálně v tomto případě taky a já je musím odměnit zachováním prestižního pětihvězdičkového hodnocení, které by mě ani nenapadlo měnit. Jo, a fakt nezapomeňte: Já jsem Datel! Jako ten pták!! Kchhh!!! Doufám, že se naučím jako Funés do doby než budu mít holku doufám a  budu ji tím jednou bavit.:D Když teda neumím imitovat trubku.. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

"Já a rasista?" Oury se zde nezastaví před ničím, dokáže si spolu s de Funèsem dělat srandu z politiky, policie a hlavně i takového silného tématu, jakým je rasismus. Dokáže po celý čas také udržet zavedené svižné tempo až do konce bez hluchých míst, což taky patří k obdivuhodným kladům této (režijně bezesporu povedené) komedie. Leč přiznám se, na mě byla tahle dobrodružství rabína Jákoba, jeho falešného "dvojníka" a spol. až příliš bláznivá. Ano, několikrát jsem se skutečně hodně zasmál, to zejména ze začátku, když pánové převáželi loďku na autě a následně si na to vyměňovali velice vtipné dialogy (nebo třeba když výfuk auta spravil rázem v nejnevhodnější chvíli z de Funèse černocha :)). Od pasáže s groteskní akcí v továrně na žuvačky nicméně tahle jízda přešla do takového stupně ztřeštěnosti, až můj smích velmi brzy vystřídalo spíše kroucení hlavou či vypulení očí nad tím, k jakým bláznivým extrémům to tvůrci dotáhli. Sice to občas doplnila pěkná scéna, líbil se mi stylový taneček rabínů, ale během útěku na motorce už jsem si spíše začal přát, aby tahle ztřeštěná jízda skončila... Jako celek to pro mě nebylo marné, ale Gérard Oury určitě natočil v 60. letech i komedie, které jsou mému srdci blíž. Přímým účastníkům fyzicky náročného natáčení novodobé "žvýkačkové" grotesky rozhodně nezávidím. ;o) 65% ()

Reklama

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Funès tu urobil pre srandu všetko, co bolo v jeho silách. Nabehal, naskákal a nakričal sa statočne a niekoľkokrát sa namočil do zeleného sajrajtu, ktorý tu hrá dôležitú úlohu. Je to detinské, hlúpe a prízemné, ale je to sranda. Smiechom som vybuchol veľakrát, vrchol bolo rozpadnutie auta na benzínke. Český dabing sa podaril aj s Krampolom, ktorý zvládol všetko to kričanie a brblanie, len mu občas bolo slabo rozumieť. –––– Vidíte tu nevěstu? Je černá. Černá jako bota! –––– Už třicet let mě miluje, nemá telefon a dává mi svatý pokoj. ()

B!shop 

všetky recenzie používateľa

Na tenhle film s Funesem si nejak nemuzu vzpomenout, takze jsem ho ted asi videl poprve a popravde receno, byla to jizda. Film pracuje se stokrat ohranou zapletkou zameny, nicmene mi tu prisel Funes silenejsi nez normalne a navic sem tvurci vlozily i nejake rasove otazky. I kdyz je tu spousta dokonalejch scen a skvelejch napadu a misty se najde i par originalnich zalezitosti, precejen sem si to nevychutnal na 100%, protoze Krampoluv dabing mi nevyhovuje, nicmene kuli tomu nebudu davat filmu nizsi hodnoceni. ()

bobstock 

všetky recenzie používateľa

Pro všechny milovníky šabatích trhlých tanců a zvyků, které vás naučí, co dělat a nedělat každý den v týdnu, kdybyste náhodou neměli co dělat. Funés stále ve formě a řádně překonvertovaný antisemita, bohužel však s hlasem Jiřího Krampola, který se se zpodobněním nebožtíka Filipovského jen těžce pere. Souhlasím s názorem, že František přidal více jak 50% slávy tomuto maličkému kaskadérovi v československých hájích a já této vysokorozpočtové naháněčce dávám krásných 70% ()

Galéria (69)

Zaujímavosti (18)

  • Kasovně nejúspěšnější film Louise de Funese. (fandalehy)
  • V našich kinech nebyl film před rokem 1989, vzhledem ke svému, pro tehdejší cenzuru kontrovernznímu tématu, promítán. Po revoluci jej počátkem 90. let zakoupila ČT a začala připravovat dabovanou verzi. Bohužel v době přípravy onemocněl František Filipovský a už nebyl schopen Funèse nadabovat. Česká televize jej tak z úcty k umělci uvedla s titulky a dabingu se dočkal až při svém dalším vysílání koncem 90. let, kdy Funése namluvil Jiří Krampol. (cundak)
  • Natáčení začalo koncem března ve studích v Boulogne-Billancourt, později byly pořízeny exteriérové záběry na několika místech v Paříži, mimo jiné i na letišti v Orly, kde se točilo za plného provozu, poslední scény nasnímal Oury v New Yorku v červenci 1973 (tady ale již bez Funèse). (argenson)

Reklama

Reklama