Donšajni

S Menzelem do divadla na operu a zpět? Proč ne. Já v tom žádný problém nevidím. Jan Hartl byl jako milovník parádní a Libuška Šafránková, která ke všemu přišla jako slepá k houslím, taky, i když toho ke hraní moc neměla. Nevadily mi Hartlovy vyprávěčské vložky. Tohle není film pro náročného diváka a ani zbytečný výstřel do tmy. (17.11.2014)

Jiřího Menzela si nesmírně vážím, protože za svůj život stačil stvořit celou řadu pro mě nezapomenutelných snímků. Ovšem Donšajni se k nim rozhodně nepřidají, ale zařadí se po bok Zlatého dna a Čokoládových čmuchalů, tedy k těm méně povedených kouskům jeho tvorby. Na filmu je vidět, že si pan režisér na stará kolena chtěl udělat radost a natočit si film společně s celou řadou pohledných (nahých) mladých dívek i krásných dam. Ovšem příliš už nebral ohled na diváka, mě osobně totiž příliš nepotěšil. Navíc nejsem ani příznivcem opery a místy mi zpěv až trhal uši. Nechám na Vás, jestli se do tohoto snímku, ať už z jakéhokoliv důvodu, pustíte, ale já se na repete rozhodně nechystám… (31.01.2014)

Na Donšajny jsem šel do kina a vůbec jsem se nedíval předem o čem film je a jaké má hodnocení. Řekl jsem si, režíruje to Jiří Menzel, bude to fajn. A jak to dopadlo? Z kina jsem po necelé hodině odešel, což jsem udělal poprvé a doufám i naposled, protože zastávám pravidlo, že pokud už na něco do kina jdu, tak to shlédnu celé, ale tady to opravdu nešlo. Tento film je jeden velký omyl. Přes to mu dám jednu hvězdu, i když je to pouze kvůli kvalitním hercům, kteří se této šaškárny účastnili. (06.10.2013)

Nestává se, že dávám filmům hodnocení odpad, ale tohle si ho zaslouží. Nějak mi unikl děj tohoto filmu, spíše mi to připadá jak slátanina několika nápadů, a pan Menzel se je snažil smotat všechny dohromady! Film nezaujal diváka hned od začátku, i když to později chytne děj, divák je již znuděn, a nevěnuje tomu pozornost! (10.03.2014)

Nic proti panu Menzelovi i když neumí při příchodu a odchodu z restaurace ani pozdravit a dokonce ani zaplatit, má můj respekt za filmy které natočil, ale tohle bylo na úrovni kanalizice ze 17.století. Donšajni mě celkem často přípomínali Kameňák, s tím rozdílem, že ten se alespoň netvářil jako Kryštof Kolombus při objevu Ameriky. Ze všeho nejhorší byly dialogy, působily stejně neupřimně jako slova pana Grosse, že to myslí upřimně. Nic proti pohledu za výstřih nebo na kozy či rovnou na nahý ženský tělo ...to klidně kdykoli, kdekoli, jakoli, jenže já si tady připadal jak starej slinta, co šmíruje holky klíčovou dírkou, protože na víc nemá a nebylo mně to až tak příjemný, jak by se mohlo zdát. Pak tady máme příběh, ten žádný nebyl, to bylo takový mochito smíchaný s cuba libre a tak to i chutnalo, tedy spíš nechutnalo. Jako pozitvium bych viděl herce a scénu, kdy Libuška otvírá okna starýho divadla, to byla krásná scéna ze který jsem cítil lásku ke starým časům a kvalitní práci se světlem. No, měla mě varovat už reklama "tento pořad Vám přináší Blesk." (26.09.2013)