Donšajni

Spíše než prostopášná komedie, jak se píše v úvodních titulcích, jsou Donšajni lascivní, chlípní, oplzlí... Ale zase ne tolik, aby byli zajímaví alespoň tím. Už to zkrátka není, co to bývalo, pane Menzele. Tenhle film se bude možná líbit vilným starším pánům, kteří budou rádi za každé odhalené ňadro či za jakýkoliv jiný náznak lechtivosti, ale nenapadá mě, komu by se měl líbit kromě nich. A přitom Jan Hartl není vůbec špatný (jak by ostatně také mohl) a prostředí opery je řekl bych dost atraktivní na to, aby se pro ně vymyslel smysluplný a vtipný příběh. Skoro se mi chce škodolibě zalitovat, že film neletěl na Oscary - rád bych totiž pak viděl Jiřího Menzela dštít síru pro změnu na závistivé americké kritiky. (30.01.2014)

Pokud chtěl Jirka vysvlíknout víc pěkných párů prsou, šlo to udělat i levněji. Začátek je vyloženě katastrofa a nedivím se negativní kritice. Hned ta scéna, kdy policisté naráz vlezou do místnosti, je napřesdržku. Někomu může vadit Hartlovo vypravěčství, ale mě jeho postava a laskavá sebeironie vyhovovaly. Horší je, že pan Menzel nedokázal rozlišit, co je nevkusné, přehnané a blbě zrežírované od toho, co se mu povedlo. Jinak by film byl asi kratší, a nikdo by ho nekritizoval. Laskavosti čistě menzelovské je tam dost, ale tluče se debilně s momenty, kdy pan režisér vyjíždí zpoza rohu Fio banky, mistr si dychtivě sáhne na bar pro láhev, ačkoliv skleničku má blíž a už z ní pil. Líbily se kartáčky, potěšil Jan Jiráň, docela i Jiří Hájek a hodně se líbila sprcha Marie Málkové. A samozřejmě Eva Josefíková, která tam měla být celý film a to Menzelovi neodpustím. Z hlediska současné ubohé české tvorby s přehledem v průměru, v tvorbě JM a kvůli očekávání sotva jedna. (31.01.2014)

Tak vám nevím, jestli je politováníhodnější scénář nebo režijní dohled. Bude to padesát na padesát s ohledem na fakt, že za obě je zodpovědná tatáž osoba... Nálepka komedie se zde vymyká mému chápání. Vysvětlením může být jen senilita Jiřího Menzela, protože stvořit takový paskvil za sedm let, to dá práci. Film mi svým "humorným laděním" připomínal Kameňáky s jejich absencí humoru a herectví. Marie Málková svou přítomností hravě strčí všechny do kapsy a jediný vtipný moment s Hartlem a jeho bolestí zad je smutným pomníkem zbytku "vtipných" scén. Logiku zde nehledejte a připravte se, že skoro půlku filmu budete poslouchat operní zpěv. Největší vtip je, že tohle byla naše oficiální volba na Oscara. Menzel musí mít stále obrovský vliv, nehledě na kvalitu. Nebo se mu to někdo bojí říct. Ale smutnější je, že toho roku nedokázal nikdo vyprodukovat lepší film. (15.11.2014)

Najprv som si v akomsi pokuse o sebaklam hovoril, ktovie aké by to bolo bez tej opery, presviedčal som sa, že by to mohlo byť aj znesiteľné... ale v tomto uhle pohľadu bola tá opera na tom ešte to najlepšie. Pretože zo všetkých ostatných uhlov sú DONŚAJNI senilný, machistický, odporný a nezvládnutý shit, ktorý nikdy nemal uzrieť svetlo sveta - a ak, tak rozhodne nie s týmto podpisom. Toto mal natočiť ako svoju labutiu pieseň tvorca, ktorý hneď na počiatku kariéry dostal Oscara a mnohými (mnou nie) je považovaný za najlepšieho českého režiséra 20. storočia ? Legendárny divadelný a filmový režisér, herec a scenárista vypustí takto do sveta jediný film v živote, ktorý si napísal sám ? Cítil som sa za neho trápne už len tým, že sa na to musím pozerať. Všetky ostatné komentáre už lepšie charakterizovali to, čo by som v ochromení touto sračkou nebol schopný narýchlo analyzovať. Keby to natočil niekto iný (napríklad už toľkokrát zmieňovaný Zdeněk Troška, nielen vzhľadom k jeho orientácií) bol by som schopný uznať nejaké kvality, pretože ma to akýmsi mimoriadne zvrhlým spôsobom aj skutočne zaujímalo (dráždilo - čo nie je málo), ale takýto nedostatok sebareflexie (zaznel tu skvelý termín "umelecké harakiri") si nič iné nezaslúži a ospravedlnený nemôže byť ani duševnou chorobou - veď niekto na ten film dal peniaze a niekto v ňom hral.. Je mi až ľúto Menzela, že neskončil kariéru nie síce najúžasnejšou, ale predsa len dôstojnou hrabalovskou adaptáciou OBSLUHOVAL JSEM... čo by bolo tak akosi symbolicky krásne - ale možno sa týmto filmom ukazuje niečo z hĺbky jeho osobnosti, čo mu pomohlo - alebo čomu navzdory - sa stal hviezdou - nielen normalizačnej kinematografie...No, Oscara ani celý ten úspešný život mu už nikto nevezme, ale takúto bodku za bohatou umeleckou kariérou by si mohol priať iba skutočne ultimátny dekadent. (19.10.2020)

Kozy v opeře. Sled operních nácviků, mezi které Menzel nastrouhal pokusy o nevkusnou erotiku a polodementní příběh obstarožního donchuána, jehož chtějí z nějakého záhadného důvodu obskočit všechny vagíny v okolí. Ve finále člověk děkuje, že se nemalou část filmu operně kvílí - je to pořád snesitelnější, než sledovat eskapády souložícího Hartla a bourající Šafránkové. Nevím, jak moc si Menzel na tomhle silně prochcaném prostěradle začvachtal, nicméně není zrovna šťastným výsledkem, že nám jako epilog své filmařské kariéry zanechal tuhle buranskou frašku s trapně snobským ksichtem. (27.12.2023)