Donšajni

Jedna hvězda za poslední film Jiráskové. Nedokoukal jsem a ostatním doporučuji to samé. Menzel byla většinou sázka na jistotu, ale tady se musel asi hodně praštit do hlavy. Nemá to ani hlavu ani patu a ačkoliv obsazení filmu není špatné, zdá se mi,že v poslední době sázka na herecké kvality ještě neznamená, že film bude dobrý a zde se to přesně ukázalo. Tento film mě nudil od první minuty až do chvíle, kdy jsem předčasně vypnul a proklikal scény až do konce...myslím,že jsem o nic nepřišel. (05.07.2014)

Chtěl-li Jiří Menzel ukázat, že umí natočit i blbý film, tak se mu to beze zbytku podařilo. Donšajni působí jako dílo úplně jiného režiséra, s Menzelem jako by neměli vůbec nic společného. Natočit film o operních umělcích přitom nebyl špatný nápad, jen to chtělo přijít s nějakým dobrým příběhem. Snad příště. (18.09.2014)

Chápu nízské hodnocení tohoto filmu.. Je to film z Menzelovy krabičky, takže o čem to asi bude... :-) ale pokud máte aspoň trochu rádi kulturu a jste připraveni na umělecké podání pro režiséra tak typické, tak směle do toho :-) (21.09.2014)

Proc? Proc tohleto muselo vzniknout? Citim se velmi traumatizovana! (09.01.2017)

Zdaleka ne tak špatné, jak by se podle zdejšího hodnocení mohlo zdát. Vezmu-li navíc v úvahu, v jakých sračkách je poslední léta (nejen) český film, tak jsou Donšajni celkem milým překvapením. Jistě, nemají kvalitu režisérových nejlepších filmů, ale o zklamání se rozhodně nejedná. Navíc mám slabost pro filmy z operního prostředí, takže ... 60 %. (24.02.2018)

Oddechový film, kde sice o děj moc nezavadíte (nebo jsem ho nějako moc nepostřehl), zato je dokonalým uklidňujícím balzámem. Zvláště když máte také rádi sopranistky (podobně jako režisér - hrdina filmu i režisér - režisér filmu). K dobré náladě přispěje několik parádních gagů (různá pojetí Dona Giovaniho, výslechy Libuše Šafránkové, sopranistka z ulice či profesionální rutina jednoho z barytonistů. Tak nízké hodnocení moc nechápu. Režisér Menzel se rozhodl pro jednoduchou nenáročnou komedii a já myslím, že se mu docela povedla. Vlastně je to krásný film. To ode mě není patos, toto označení prostě k Menzelovým filmům patří. I tomu poslednímu. (06.04.2021)

Oslizlé slintání starého senily! Trapné dialogy, naprostá nepřítomnost humoru. Film o přestárlých pro přestárlé. Silně mi to připomíná jakési Odcházení jednoho starého ožraly. Otřesné nehraní "herců" - výsledek osciluje mezi Odpadem! a Jednou hvězdičkou - jedna hvězda za tu operu, kterou můžu, krásná Mozartova hudba, kterou se nedaří prasit ani odporným českým překladem. (02.02.2014)

Já jsem pochopila, že šlo o osobní zpověď pana režiséra, taktéž mám ráda operu a Mozarta obzvlášť a pana Menzela si nesmírně vážím za nejeden film, ale… mně to prostě přišlo laciný, někdy dokonce až Troškoidní (opravdu jo). Chybělo tomu téma a taky dobrý scénář a hlavně ta nadsázka a humor, který nechyběl u ostatních filmů. Moc mne mrzí, že jsem si takhle zbytečně pokazila dojem z jinak bezchybné a skvělé režisérské kariéry Jiřího Menzela. Poslat tenhle film na Oscary? Velmi špatný vtip. (03.02.2014)

Odpad české kinematografie. Todle nemůže zachránit ani (odulá) Šafránková. (03.02.2014)

Těžké to hodnotit. Takové nic o ničem. Celou dobu. Ale ke konci něco trochu o něčem. To podstatné zůstalo podle mě příliš schováno a asi těžko srozumitelné pro většinu. Operu nesnáším, ale přesto, jak mi vadilo to vřískání, nemůźu hodnotit celek až tak špatně, jako většina ostatních. Každopádně, pro teenagery to film není. S panem Troškou bych to asi nesrovnával, ten točí plochá komerční lejna pro idioty. (07.02.2014)

Ač mám Menzlovi filmy velmi rád, tak tady ta slátanina Gymplu s (r)učením omezeným a Kvaskou z operního prostředí - Donšajni - byla opravdu nekoukatelná. Bez humoru, bez děje, bez nápadu. Bez dostatku alkoholu by bylo těch 102 min. k nevydržení. (08.02.2014)

Nebyla to žádná bomba, ba ani malá bombička, děj byl spíš jen mlhavě naznačen (chci říct - rozhodně nic dynamického), scény z opery dost brzo protivné (a že jich bylo!), konec na výsost trapný (vy víte co myslím - nejstarší "Donšajn"),... Ale na druhou stranu jsem se nijak výrazně nenudila (zřídka jsem se i zasmála - např. Šafránková a auto plné ukradených peněz), líbilo se mi prostředí (zajímalo by mě kde se to točilo) a někteří herci, které jsem dlouho nikde neviděla (Chýlková, Šafránková). Nic k doporučení, ale shodu s Troškou jsem nenašla (snad kromě toho konce). (24.02.2014)

Jednu hvězdu za Jana Hartla... (13.03.2014)

Nemůžu říct, že by se mi všechny scény ve filmu líbily, ale v souhrnu to byl celkem příjemně poeticky laděný snímek, který si určitě nezaslouží zařazení do odpadu. Navíc k natočení filmu, točícího se kolem opery, která je pro dnešní generaci stejně divná a neznámá jako dechovka, trabant, fronta na banány, remoska, nebo kubánské pomeranče, je potřeba notná dávka odvahy a jen těžko si dovedu představit, že by se toho někdo zhostil lépe - určitě ne nikdo z těch, co dali hodnocení odpad! Možná, že někteří z nich patří k těm, jichž se týkal trefný slogan: Kdo nic neumí, řídí ty, kteří něco umí. Takto hodnotím i přes to, že nejsem kdoví jaký milovník opery, a kdybych byl sousedem operního režiséra Vítka, který si zval domů sopranistky, tak by jí snad i nesnášel. (10.08.2014)

Jedna hvězda za operu, kterou tak miluji. Zbytek děs a běs... (16.11.2014)

Totální filmařská impotence a ztráta soudnosti. Člověk je už tak nějak zvyklý, že v českém filmařském rybníčku hodně často vznikají "skvosty", nad kterými zůstává rozum stát. Už u Anglického krále bylo vidět, že to není ten starý Menzel - už tehdy bylo jasné, že Menzel nemá film úplně pod kontrolou, a že se mu místy úplně rozpadá. A u Donšajnů to dovedl k "dokonalosti". Když si vzpomenu na Ostře sledované vlaky, Skřivánky, Samotu u lesa, Postřižiny, Slavnosti sněženek - pak to mrzí a je to smutné o to více. 10% (18.11.2014)

Od začátku do konce jsem si říkal "co to sakra má být". Jak tam Hartl popisuje operu, tak tak by se dal popsat i tenhle film. I když pochyboval bych i tom minimu. Je to naprosto o ničem a ani jedna stránka toho filmu neosloví. (02.12.2014)

Mám ráda "staré" filmy pana Menzela, tehdy měl ještě vkus a soudnost. Tohle je naprosto nekoukatelné, přiznávám, že jsem to do konce nevydržela. (28.12.2014)

No, není o co stát. Příběh (jestli se tedy dá vůbec o příběhu mluvit) o stárnoucím operním režisérovi s vášní k ženám (chtěla jsem si vyzkoušet, co na vás ty ženy mají......a pořád nevím, co na vás ty ženy mají). Stejně tak já pořád nevím, jak takový film mohl natočit tak dobrý režisér. (27.07.2015)

V určitém věku začnou ti, co si nechtějí připustit, kolik je jim let a hlavně nejsou dostatečně sebekritičtí, aby odhadli, jestli mají ještě co říct, vykrádat sami sebe. Hodně nepovedený byl už poslední Hrabal (Obsluhoval jsme anglického krále) a člověka napadá, jestli komédie se šleháním prutem ve Varech (či kde to bylo) nebyla posledním tvůrčím počinem Jiřího Menzela, druhdy velmi kvalitního režiséra, dokonce i s Oskarem na kontě, který po odpustkovém Kdo hledá zlaté dno, dokázal ještě dvakrát docela slušně zhodnotit Hrabala a Vesničkou dokonce znovu atakoval Oskara. Bohužel, bez opory kvalitní předlohy nebo kvalitního scénáře vyhořel Jiří Menzel jako papírový čert a člověku je až líto, když vidí, kolik docela kvalitních herců bylo ochotných s ním do tohoto "díla" jít. Na druhou stranu "hérečky" typu Emma Smetana(ová...), Gabriela Partyšová či Taťána Kuchařová vypovídají taky o tom, jak pan režisér tenhle film pojímal. A je to škoda a rozhodně to není jenom tím věkem. Třeba Kachyňovo poslední dílo natočené krátce před smrtí (televizní inscenace Cesta byla mokrá, místy suchá) rozhodně má svoji kvalitu a úroveň (byť to žádný zázrak není) hodnou značky režiséra. A tady Menzel klesl hodně hodně hluboko a bohužel si nelze než přát s ohledem na jeho předchozí filmy, aby se už radši nikam neponořoval..... (02.08.2015)