Mafiánovci

Taková normální (mafiánská) rodinka, co je před svým okolím bezvadně utajená zásluhou FBI, ale také díky své mimořádné schopnosti integrovat se. Mimořádný film za tím však nehledejte a to ani když na vás z titulek jukne Martin Scorsese, který film produkčně zaštítil. Bývalý mafiánský boss přijíždí se svojí rodinou na francouzský venkov. Už ani neví po kolikáté byl nucen změnit své působiště, jméno a profesi. Vždyt kromě odklízení a zahrabávání mrtvol, v čemž má bohatou praxi, toho ani dohromady moc neumí. Na krku má pozvolna odkvétající a energickou manželku s níž má dvě děti ve studentském věku. Dcera zdědila horkokrevnost pravděpodobně po svých rodičích zatímco syn dává před násilím přednost diplomatičtějším metodám. Právoplatným členem rodiny je také jejich pes. V tátovi Giovannim čas od času vzkýpí krev a jeho sousedé by se měli mít na pozoru nebo budou čichat k fialkám ze spodu. Ačkoliv si do jisté míry zakládá na přizpůsobování se svému okolí tím, že se vydává za usedlého spisovatele, tak není vyloučeno, že vlivem jeho nevyzpytatelnosti si časem zadělá na potíže. A těch vskutku nemá málo. Mezi "svými" je považován za prachsprostého udavače, který byl pro vzornou spolupráci umístěn i se svojí rodinou do programu na ochranu svědků.Je však jen otázkou času, kdy si ho jeho minulost najde. Film nelze nikam jednoznačně a uspokojivě zařadit. Nejblíže má k černé komedii s mini prvky parodie, ale ani tam si nejsem jistý, protože tolik vtipu zase nepobral, ačkoliv se brutalitkám nevyhýbá. Nejvíc mně štvaly dějové propady filmu, kterých bylo až moc. Nebylo vyjímkou, že film selhával v elementární logice, no tedy budiž, ale on se ani příliš neobtěžoval s přílišným objasněním událostí, které předcházely osudu skrývané rodiny. Pozadí těchto událostí bylo odkryto velmi mlhavě, bez nějakého většího zaujetí a spíše comicsovou formou, než aby se to celé dalo brát vážně. Ostatně dlouhou dobu si nijak výsostně nevedl film režírovaný Lucem Bessonem ani v jiném ohledu a poměrně banální děj vyzdvihlo až závěrečné finále s několika působivými scénami. Film se nečekaně pustil i do serioznějšího pojednání a jedním z nich byl i jakýsi neformální pokus o srovnání dvou odlišných kultur: decentní francouzské s konzumní americkou. Vzhledem k tomu, že to zabralo jen jeden úsek filmu a pak už se o to ani nezavadilo, tak to na myšlenkovou jednoduchost filmu nemělo pražádný vliv a tolik to divácky neobstálo, zvláště, když na celý problém bylo pohlíženo poněkud buransky. Ale i Besson má své myšlenkově náročnější dny. No výjma tohoto už do větších ambicí nezacílil. Film je to trochu upachtěný a až do zmíněného finále poměrně bez silných momentů. Dilema, jestli fandit nebo nefandit mafiánské rodině, co má na svědomí desítky obětí, už si každý divák bude muset vyřešit sám a nebude to vůbec jednoduché, to hlásím předem. Robert De Niro a spol, a zvláště on předvádí zkušeně x-tou variaci na stárnoucího mafiána, a poměrně spolehlivou variaci. V tomhle filmu si navíc tak trochu zabilancoval, když navštívil místní kino sál ve kterém dávali Scorseseho "Mafiány", což byl jeden z těch originálních nápadů, kterých zase tolik ve filmu nebylo. I přes strhující finále a mělký děj, který mu předchází, lze po vzoru hlavní postavy z filmu prohlásit: "kurva, tohle nebyl extra film, ale zabavit se u něj dalo". Mé hodnocení: 60% (13.04.2014) (menej) (viac)