Žandár v New Yorku

Nevím, proč je tento díl zde zatracován. Pravda, už jsme příběh o četnících jednou měli, ale přechod na americkou půdu dává prostor k novým situacím, které jsou většinou velmi vtipné. Nedávám ale pět hvězd, protože tento díl na kráse oškliví takový vřed - parodie na West Side Story, která se mi dost nelíbila. (03.12.2008)

Jednička se mi líbí o poznání víc, ale i zde je celá řada úžasně vtipných míst (třeba všechny scény s černošským taxikářem). Přesto na mě toto pokračování působí strašně zbytečným dojmem, přenesení starých známých postav do Ameriky mi prostě moc nesedí. Do absurdna je to dovedeno ve scéně, v níž se Cruchot setkává s jeptiškou z jedničky, která se čistě náhodou zrovna taky nachází v New Yorku (!). A třeba tu bizarní taneční sekvenci, v níž Cruchot zápasí s partou jakýchsi němých tanečníků o flákotu masa, už má hlava nepobírá zcela - v celém filmu působí jak pěst na oko a její smysl mi vážně uniká. Na můj vkus je zde navíc trochu moc uniforem a postav obecně - zvlášť ke konci už všechna ta uniformovaná škrobenost působí hodně únavně. Nepříjemný posun vnímám i v postavě samotného Cruchota - bylo-li ho možno v jedničce vnímat jako rtuťovitého výstředního pošuka, kterému nešlo upřít jisté osobité sympatie, v pokračování jsou umocněny jeho negativní rysy (především pak podlézavost vůči nadřízenému) a upozaděny ty sympatické - v tomto filmu mi je skoro protivný, stejně jako zbytek té jeho četnické partičky. Při sledování jsem se mimochodem nemohl ubránit dojmu, že jsou zde naznačeny určité latentní homoerotické vazby mezi jednotlivými četníky, především ve scénách v hotelu (společné poflakování u postele apod.). Kdybych nevěděl, že se Cruchot v dalším díle ožení, skoro bych si myslel, že je nepřiznaný gay, jehož homosexualita je pro něj zdrojem traumatizující úzkosti, kterou si kompenzuje svou přehnanou pedantností. Obecně bych řekl, že všechno, co na tomto filmu vnímám s nelibostí (nudná část na lodi), nebo mě přímo irituje (sekvence s psychoanalytikem), strčí do kapsy příšerný dabing - zrovna u tohoto filmu nemám problém napsat, že mi jeho český dabing přijde vážně strašný (mj. zabíjí veškerý humor plynoucí z početných konfrontací Francouzů a Američanů), a pozorovaný nesoulad pohybu rtů se slyšeným slovem je zde doslova bolestný. Pokud toto někdo nevidí, musí být vážně slepý - jinak si nedovedu vysvětlit, proč se z Filipovského dabingu udělala taková posvátná kráva. (23.06.2013)

Druhý díl je nejhorší z první klasické čtveřice filmů (zbylé dva už tolik nevycházejí z humoru prvního filmu). Hlavním problémem je Genéviéve Grad a ta zdlouhavá zápletka, která se točí kolem italského četníka. Poloviční absence Jeana Lefébvra je nakonec víc znatelná, než se může zdát a naprosto nechápu zařazení oné taneční scény odkazující k West Side Story. Do scény než Fougasse onemocní by to bylo za 5* (když nepočítám scény se samotnou Nicole), takhle za 3,5. Schválně si zkuste všimnout toho smutnoveselého momentu, kdy se všichni loučí s manželkami a Fougasse si potřese rukou se starostou a farářem. Hal_Moore: Michela Galabru si bez hlasu Soběslava Sejka dokážu představit jen stěží a jestli se ti zdá, že tohle je dabing na prd, měl bys zkusit třeba Karamboly nebo Blázna z laboratoře 4 dabované v 90. letech rychlodabingem. (16.04.2007)

Ja mám problém s filmom, ktorý je o policajtoch, ale nemá kriminálnu zápletku. V Saint Tropez ju mali a pritom to bola stále komédia. Zápletka so zatúlanou dcérou a jej hľadaním nie je natoľko nosná, aby ospravedlnila výlet francúzskych filmárov do New Yorku. A pritom toto mesto ich ponúka toľko. Tento film je tak skôr sledom viac alebo menej zábavných eskapád našich starých známych. K tým vydarenejším patrí tanec s mäsom a la West side story, avšak s dejom filmu nemá vôbec nič spoločné. A tak približne je to s väčšinou sekvencií v Žandárovi. (03.01.2013)

Jo, brečel jsem celej film :-D Ovšem pozor děvčata a chlapci - dabing může na diváka působit také záporně - já proti Františku Filipovskému nic nemám, ale Louis zde předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů - on totiž mnoho scénářů postavil na nohy svým herectvím. Skutečně nechápu ty veskrze záporné reakce na tento film. Snímek v základu vychází z rozdílů, ten nejzákladnější jsou francouzští četníci, kteří přijedou na americkou půdu a tam zažívají neobvyklé situace. Od orientace se na trajektu, přes Cruchotovy "halucinace," že vidí dceru, k hotelovým scénám a scénám z konference (jazykové bariéry), k vynikajícím scénám z prohlídky New Yorku (střílející kovbojové plus scény se zmrzlinou), dále psychoanalýza, hledání dcery (ŠA DAP, AJM D FÁTR), baseball, čínské převleky, cesta v kufru a celé to hledání flákoty masa, která by nebyla v tom jejich zatraceném PVC obalu. Napsat, že Louis jenom řve je opravdu demagogie největšího kalibru, protože to je ve všech Funésových filmech a jde o to, jak se to podá a konec konců i o to, jak to přijme divák. Svůj komentář jsem se rozhodl prodloužit poté, co jsem si dal za úkol podrobně naznačit, proč Četník v New Yorku evidentně je dobrým filmem a následně mám pocit (ačkoliv tuhle větu nemám rád) že se mnozí z vás nejspíš dívali na úplně jiný film... (29.10.2002)