Grand restaurant pána Septima

První polovina filmu je naprosto perfektní. Funes coby krutý zaměstnavatel terorizuje své zaměstnance a vede je k tzv. dokonalosti. Aby byli chloubou francouzské gastronomie. Je to skvěle vymyšleno a dohnáno do krajnosti. Pan Septim si své šéfofství náležitě užívá a většinu zaměstnanců dohání k zoufalství. Prohřešky si zapisuje a když je toho moc, shromáždí zaměstnance k společném nácviku obsluhy ve své kanceláři. Nikdo se mu nedokáže postavit. Pouze do kuchyně se bojí, tam panuje šéfkuchař. V druhé půli následuje zápletka s únosem prezidenta, ta už není tak dobře dotažená, ale pořád je to skvělé. Určitě jedna z těch lepší komedií s Funésem. Opět výborný Filipovského dabing. 85% (30.06.2014)

Tohle je snímek, který má docela šílenou zápletku, jejíž vyústění ale přece jen není až tak nečekané, jak by bylo pro celý film záhodno. Louis de Funès je dobrý hlavně v tom smyslu, že není tím, kdo děj ovládá, ale je většinu filmu tím, kdo je postrkován. Krásně se celou dobu potí a opět ukazuje svůj komediální potenciál. (28.01.2015)

Dokud se děj filmu odehrává v restauraci, je našláplo na jeden nejlepší film z Funesem vůbec, bohužel pak laťka mírně spadne, ovšem díky vynikající živelné komice Funese ne o mnoho a i kvůli skvělé zábavě odpustím trošku naivní pointu příběhu . Dokonce mám chuť začít navštěvovat místo restaurantů, grand restauranty. (29.10.2006)

První  polovina z restaurace je plná typických Funésovských gagů. Funés velmi přísně a důrazně komanduje a zkouší svoje zaměstnance a neodpustí jim nic. Dokáže odejít a potom se vrátit v převleku za obyčejného muže a podívat se jak to tam chodí za jeho zády. Je zděšen a dělá jim po práci různé cvičení apod. Geniální. Ovšem po nečekaném únosu prezidenta se z toho stane nudná a neskutečně trapná detektivka, kterou potom prakticky hned vypínám. Škoda mohla to být jedna z nejlepších Funésovek. (26.08.2015)

U Septima – s jeho vyhlášenými specialitami – by chtěl jíst každý. Pana Septima – s jeho červeným zápisníčkem („Dostal jsem velice poetický nápad.“) – by za šéfa nechtěl nikdo. A být v jeho kůži poté, co z jeho milovaného podniku někdo unese hlavu státu, také ne. Ve stejné chvíli mu totiž začne jít po krku komisař, který připomíná uzené koleno, teroristi, ostří jako chilli a sekretářka dotyčné hlavy, dravá jako štika. A monsieur Septim, alias hlavní chod, se chudák klepe jako rosol. Nechte si chutnat. (06.08.2012)