Únos

Niečo o čom sa posledné roky veľa hovorí, a v podstate málokedy sa dozvedáme o tom, čo sa deje medzi únosom a prepustením. Únosov lodí somalskými pirátmi v Indickom oceáne poriadne pribúda a táto oblasť sa stala jedno z najviac rizikových na svete. Bola len otázka času kedy o tejto téme vznikne aj film - tak tu ho máme, v podaní dánskej réžie. Celkom ma prekvapilo, že v príbehu nehrá hlavnú rolu kapitán, ale iný člen posádky - kuchár Mikkel. Celé to však bola jedna veľká hra na city a psychiku, ktorú však moc nezvládla ani jedna strana. Za veľký nedostatok však považujem, že samotné naťahovanie a vyjednávanie zabralo väčšinu filmu, no a z toho pobytu na palube alebo z domovskej atmosféry medzi rodinami rukojemníkov bolo venované veľmi málo priestoru. Každopádne, oceňujem hlavne námet a realistické spracovanie, som zvedavý čo ponúkne americký trhák Captain Phillips. (01.01.2014)

Únos vypráví příběh unesené nákladní lodi ze dvou úhlů pohledu - zajmuté posádky a ředitele firmy, které loď patří. A kupodivu je to právě ta ředitelova část, která mi přišla zajímavější, protože je neokoukaná a nabízí jiný pohled na věc. Film se snaží být autentický, ale to drama se tam jaksi nestupňuje a ke konci vychází trochu do prázdna. Když to porovnám s emocionálním kolotočem, které nám na konci Kapitána Phillipse předvedl Tom Hans, tak tenhle film mě prostě nechal chladnou. Myslím, že zajímavější by byl film natočený podle téhle skutečné události: posádku (nebělošskou) plující pod vlajkou Emirátů na 33 měsíců (!) zajmula parta tupých somálských kovbojů. Společnost s únosci jakkoli odmítla vyjednávat, tak si to piráti pěkně vybili na posádce (bičování, psychický teror atd.). Po skoro třech letech pak byla posádka osvobozena díky malé organizaci na podporu únesených. To by panečku bylo drama, ze kterého by šel mráz po zádech. (23.03.2015)

Dobrý příběh je konstrukce, opravdu dobrý příběh je ten, kde si konstrukci neuvědomujete. Parafráze režijního scenáristického kréda Tobiase Lindholma naprosto vystihuje Únos. Záleží, co vnímáte jako dramatické - pokud scény s kroužícími čluny, střelbu a potyčky, logicky vás tenhle procedurálně laděný snímek zklame. Pokud dovedete docenit minuciózně vystavěný (a přitom přirozeně působící) děj, dokonale odpozorované situace a opět výtečně obsazené civilní postavy (Roland Møller se dostává na můj top severských bestií), je tenhle film správnou adresou. Je na něm cítit, že byl natáčený přímo v daném prostředí, že režisér spolupracoval s lidmi, kteří podobný problém zrovna řešili a především, že Lindholm je nezvykle chytrý filmař. Nic nepodsouvá, nikoho neodsuzuje, studuje a předestírá. Už ani nevím, kdy jsem byl tak napjatý, co vyleze z faxu. Asi nikdy. Společně se seriálem Borgen ultimátní ukázka schopnosti Dánů "čelit" geopolitické realitě. (11.07.2013)

"Čas má hodnotu na západě. Pro ně neznamená nic." Ještě dříve, než se svým příspěvkem na téma somálská piraterie vpluje do kin Captain Phillips Paula Greengrasse, zakotvilo v nich dánské drama Únos. Jen co jsem se o tomto filmu dozvěděl, zvědavost mě ovládla. Jednak proto, že severské filmy obecně bývají vrcholně kvalitní co do popisu lidské psychiky a syrovosti, jednak proto, abych si mohl oba filmy porovnat (přičemž očekávám, že sotvaco s tak podobným základem bude tak rozdílné jako tyto dva filmy) a jednak proto, že za Únosem stojí Tobias Lindholm, autor scénáře k jinému nedávnému dánskému majstrštyku Hon. A po shlédnutí tohoto jeho díla jeho jméno začínám stavět na roveň svých nejoblíbenějších filmových tvůrců. Tady naprosto nejde o dynamickou akci, osvobozování, útěky a podobně (čehož si asi užijeme v americkém podání). Naopak středobodem filmu jsou záležitosti jako jednání pod psychickým tlakem, odpovědnost za cizí život, stupňování stresu a vůbec realistické podání situace s perfektně vystavěnými syrovými scénami, kdy i silnému a veskrze sympatickému řediteli dopravní společnosti nakonec ujedou nervy navzdory varování svého poradce. O poradci je ostatně dobře se zmínit (ředitele a kuchaře logicky zmiňuje kdekdo). Ten totiž do filmu vnáší ten naprosto realistický pohled na problematiku vyjednávání s někým, kdo má naprosto jiné vidění světa a komu není možno snadno kývnout na první požadavek (a vlastně ani na druhý a na třetí). "Nesmíte do toho dávat emoce," říká poradce a o několik scén dále se jasně ukáže, proč to říkal. Stejně tak je perfektní dialog při výměně faxů: "To dokazuje, že kuchař je naživu. - Ne, to dokazuje, že fax funguje." Film je výborný, se syrovou a dusnou atmosférou, výbornými výkony a působí až neuvěřitelně chlapsky ve smyslu souboj osobností. Jasné maximální hodnocení. P. S. Nemohl jsem při sledování nevzpomenout na film Kandagar, který je podobný, ale přecejen sází kromě psychického dusna i na (vydařené) vizuální hrátky a akci. (20.07.2013)

Ako by niekto mohol povedať, toto je dôkaz, že človek pochádza z opice. Teda tých pirátov myslím. Retardi, ktorým daj do ruku palic a myslia si, že vládnu svetu. Čakal som ale silnejšiu drámu. Všetko je to hrané na formu, obsah sa vytráca, celé je to o vyjednávaní, ale fakt že nudnom. A prichádzajú aj také nepravdepodobné scény, ako rukojemníci si fajčia, pijú a zabávajú sa spolu s únoscami, pardon primátmi nižšieho radu. (21.11.2021)