Senzačné prázdniny

Film, který boduje atmosférou doby, kdy vznikl a příjemným prostředím = ex- a interiéry a svým klasickým dyzajnem. Prostoduchý děj s prvoplánovaným humorem, často ne zrovna komické scény spoléhají pouze na řev a grimasy de Funése. Komika spíše pro děti a mládež a nenáročné dospělé obecenstvo. Ale ve srovnání s úpadkovým filmovým zbožím (ca. od 90.let 20.století) jsou i tyhle taškařice už dávno klasikou. (31.08.2022)

Když odečtu Četníka a Fantomase, je to právě film Senzační prázdniny, který mám nejraději a kde si vybavím herecké mistrovství Louise de Funese nejvíce. Jeho živelné herectví, grimasy, vyřídilka a prakticky neustálá gestikulace dokáže rozesmát sama o sobě. Nepotřebuje k tomu ani mírně trhlý příběh a ani vedlejší postavy, které jsou často jen v roli nahrávačů. Nicméně celkové obsazení je výborné a herecké výkony všech rovněž. Tentokrát také skvěle sedla hudba, ta dokreslila výbornou letní atmosféru celých senzačních Senzačních prázdnin. (12.04.2019)

Komedie plná vtipů na Francouze a Angličany. Oba tyto národy nenávidím, protože nás prodali a dovolili aby začala 2. světová válka. To k tomu sice nepatří a do hodnocení filmu to rozhodně nepromítnu, ale na vysvětlení proč mám narážky na jejich slabosti tak rád to napsat musím. Film se mi líbil, byl nápaditý a plný humoru. Zápletka i příběh měli hlavu a patu. Musím film doporučit každému, kdo se chce pořádně pobavit. A díky letní atmosféře se to vyloženě hodí na dlouhé zimní večery. Plný počet hvězd, bez debaty. (23.03.2014)

Extrémně přeplácaná komedie. Jeden z dalších hereckých koncertů L. de Funèse s tradičním repertoárem o příhodách jednoho vzteklého šéfa a zároveň panovačného manžela a otce. Tím jsem chtěl (schválně trochu ironicky) upozornit, že většina Funèsovek u mě klesá tím, že je neustále o tom samém. Senzační prázdniny se v něčem podobají komediím á la Pan účetní, zejména nadměrnou ztřeštěností (bláznivé komedie). I tyto komedie mám rád, akorát jsem si teď uvědomil, že zatímco u Pana účetního vznikaly další a další díly, filmy s L. de Funèsem jsou vesměs také o jedné a té samé hlavní postavě a lidech okolo ní, pouze s tím rozdílem, že se odehrávají pokaždé v jiném prostředí (četnická stanice, restaurace, škola, továrna...) (02.07.2006)

Zažil som riaditeľa, čo bol ťažké zviera, vedel o všetkom a keď Vás pristihol, mal tak strašnú povesť, že ste mali pocit, že všetko vie, má v prdeli detektor lži a je zbytočné mu klamať. Takže ste pri stretnutí s ním srali od strachu maggi v kockách a nevedeli ste ani ceknúť. A toto je Funes, ktorý je tentokrát riaditeľom súkromnej prestížnej školy s dvoma podarenými synáčikmi, jeden flákač a ťažký frajer a druhý riťopich, bifľoš a ťažký bonzák. Proste satira, ako sa patrí. Konflikt založený na zámene (asi ako Oskar), zároveň romantická somarina a sčasti tínedžerská blbosť. Guláš, čo mal baviť všetkých. Prvá polovica parádna, potom to akosi stráca dych. Ale stále je to pekný herecký koncert majtra Funesa so slušným, aj keď žiadnym prevratným príbehom. (15.02.2023)