Zmiznutie Eleanor Rigby: ONA

Druhá půlka dvojfilmu The Disappearance of Eleanor Rigby, a to z pohledu Eleanory (Jessica Chastain). Její zhlédnutí mi nepřineslo žádné rozuzlení (hlavně co se týká formy). I když mi JEJÍ verze přišla o něco lepší, stejně nevidím v tomto konceptu žádný hlubší význam či smysl. Beru to tak, že oba snímky by měl divák zhlédnout za sebou (což jsem udělal), ale vedlo to jedině k tomu, že u stejných scén (ač se v některých detailech lišily) jsem se většinou po chvíli nudil. Ale jak už jsem zmínil v předchozím komentáři, herecké výkony jsou na tak vysoké úrovni (v této "verzi" bych vyzdvihl ještě skvělou Violu Davis), že i tak oba filmy stojí za zhlédnutí, už pro jejich zvláštní chladnou atmosféru. All the lonely people... Where do they all belong? (10.11.2014)

Zaprvé měla tahle polovina nevýhodu, že jsem ji viděla jako druhou, takže už to tolik nebavilo sledovat znovu všechno dokola. Zadruhé měla tato verze nevýhodu, že jsem ji viděla jako druhou bezprostředně po první, takže mne hrozně vyrušovaly takové ty rozdíly ve scénách jako: "v On měl v týhle scéně světlou košili...", zatřetí jsem přesvědčená, že On by mohl být samostatný film se vším všudy, ale Ona by se sama použít nedala, bylo by to příliš nepochopitelné a zmatečné. A hlavně mne její přístup není vůbec blízký. (07.11.2014)

Pročítám si komentáře a ženy kritizují pohled ženy, píší, že by takto nekonaly, neztotožňují se a více se jim líbí mužská verze příběhu. Muži naopak za egoistické chování označují mužskou verzi příběhu, lépe hodnotí pohled ženy. ...Provedl bych jediný závěr: režisér prostě nebyl schopen dostatečné empatie a zpopularizoval přístup male&female k tragédii ve vztahu. Za ty herecké výkony a experiment dávám tři hvězdy. (08.11.2014)

Tato verze se mi líbila asi trochu více. Linka s vysokoškolskou učitelkou byla povedená a ty nejemotivnější scény byly zanechány z verze On. Při jednom dialogu tady jsem však měl husí kůži a spadla mně čelist, jak jsem se s ním ztotožnil. Nicméně je asi opravdu důležité podívat se na oba filmy, podle mě by samostatně příliš nefungovaly. (14.11.2014)

Když se v jednom filmu v hlavních rolích sejdou dva z mých nejoblíbenějších herců (Jessica Chastain a James McAvoy) a ve vedlejších rolích je doplní další vynikající herci (Ciarán Hinds, William Hurt, Viola Davis, Isabelle Huppert) je zaděláno na perfektní zážitek. Tím spíše, když se jedná o tak zajímavý projekt, jako je pohled na jednu nelehkou životní etapu očima obou zúčastněných aktérů, očima dvou rozdílných pohlaví. Vzhledem k tomu, že jsem ve Světozoru viděl oba díly ihned po sobě, mám sklon komentovat to jako celek. Tak to totiž jedině dává smysl. Samostatně sice filmy také mohou stát, ale klesá tím jejich působivost. Ona o ztrátě hodně přemýšlí, jako žena to celé hůř snáší, v přehodnocení vztahu hledá východisko, kterým má být změna. Nesdílí pohled partnera a nedokáže už pokračovat v zaběhnutých kolejích. Podporu nachází pochopitelně v rodině (fantasticky napsané role i výkony Williama Hurta a Isabelle Huppert) a v realizaci svých dávných cílů. Ona je parádním představením Jessicy Chastain, film je mnohem depresivnější než On, je rovněž dramatičtější a má nespornou výhodu i v tom, že nabízí srovnání s již jednou proběhnuvšími událostmi. Ty se liší v přesně vystihnutých detailech a dokonale odráží dva podobné, ale nikoliv identické pohledy na stejnou situaci. Celé to působí nesmírně realisticky a přirozeně. Scénáristický skvost s kvalitní režií a výbornými herci, který se mi trefil do nálady ještě víc než první díl. (30.12.2014)