Už teraz mi chýbaš

Úvodní desetiminutovka mě příliš nenadchla, ale posléze už to byla jízda v tom nejlepším slova smyslu. Tolik různorodých pocitů, které se v mém nitru během sledování filmu vystřídaly, mi pěkně dlouho žádný biják neposkytl. Není úplně zvykem, aby snímek o rakovině působil po většinu času jako taková malá oslava života, a přesto místy dojímal k slzám. Potlesk na otevřené scéně si nepochybně zaslouží naprosto fantastická Toni Collette, ovšem ani Drew Barrymore se svým výkonem nedala zahanbit. Nutno podotknout, že emocemi nabitý příběh doprovází velmi vkusně vybraná hudba. (80%) (02.08.2021)

4* Díky tomuto filmu jsem si Toni Collette přidal mezi své oblíbené herečky, Měl jsem ji sice rád i předtím, ale tady mě přesvědčila, že si zaslouží tam být za svou univerzalitu. Přejdu však raději rovnou k tomuto filmu. Ano, je to sentimentální doják, který si spíš užijou ženské než chlapi, jak tu občas v komentářích zmiňují. Ale na druhou stranu je film natočen s lehkým vtipným nadhledem a lidským pohledem na nemoc - rakovinu a problémy s tím spojené. Proto mi nepřišel tak prvoplánovitý a bylo se i čemu smát. Příběh nenudí a herecky je na slušný úrovni. Takže ho můžu za sebe doporučit a dát hezké čtyři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (19.07.2021)

Díky těm hereckým výkonům je to hodně fajn a dají se snést i ty pasáže, které by byly jinde hodně přecitlivělé. To finále je z hlediska nafilmování velmi dobré a sama smrt velmi dobře zachycena, ale pořád si nejsem jistý, co se film snažil říct? Že umírání bolí? Že je to kruté? Ale že se s tím dá smířit? Anebo jen to, že tu jsou herci, co umí hrát? (16.12.2015)

Slušné drama o kamarádské lásce až za hrob, která netlačí tolik na pilu, jak by se mohlo zdát. Ke konci sice dámskému obecenstvu ukápne slza, ale to už k danému příběhu patří. Jinak se jedná o velice slušný a i pro pánské publikum přijatelný film o dvou kamarádkách z nichž jedna začne umírat na rakovinu a nehodlá se s tím smířit. Obě hlavní herečky jsou velice fajn a zvláště Toni ukazuje, že umí opravdu dobře hrát a podobných rolí by si zasloužila více. (10.10.2016)

Fňuk filmů o smrtelných a smrtících diagnózách jsou mraky, tenhle je ale jiný. Nemocná je nejen akutně nesympatická, ale navíc ukazuje, že příznakem každé vážnější nemoci je zvýšená hladina sobectví. Ať jde o ženu s rakovinou nebo muže s rýmou, každý nemocný myslí na sebe, na sebe a pak až na sebe. A čím je mu hůř, tím víc omezuje už tak omezený prostor, kam zahnal všechny své blízké, až nakonec vše zaplaví Mé nemocné já. Výjimky existují, samozřejmě, stejně jako existují víly a vlkodlaci (tzv. pravděpodobnost „prý“). Milly je navíc taková ta přátelská mihule, kolem které jen tak proplujete a ona se na vás přisaje a odsaje, až když z vás zbude jen ohlodaná kostra. No a Jess je ke své smůle rybka k nakousnutí. Oběma přihrávají dva mořští slimáci, horší exemplář je klučina Kit, který patří k Milly a Jessin Jago Bago Mago (nebo jak). Ani blízcí nemocných to nemají lehké, když nemoc ignorují, pacient je lítostivý a nevrlý, když ji dramatizují, je lítostivý a nevrlý. Tady je střední cesta opravdu zlatá. Pro obě strany. (13.03.2017)