Už teraz mi chýbaš

Tak kde začít? Už od začátku tak trochu nuda. Neuvěřitelně neuvěřitelné. Téma skvělé, ale zpracování velmi špatné. ■ Drew BARRYMORE jsem nikdy nemusel a ani tentokráte se nic nemění, ale zato od Toni COLLETTE, která mě uchvátila ve Vášni v srdci, jsem čekal herecký koncert, ke kterému bohužel nedošlo, protože organizátor selhal, mistr zvukař se ožral do němoty, bedňáci stávkovali, technici vůbec nepřijeli, pódium neměl kdo postavit a manažerka si vzala dovolenou... ■ Zajímavá je pouze poslední čtvrtina, ale ty tři předcházející jsou bída a holé neštěstí. Darmo mluvit. ■ To, že se obě hlavní představitelky většinu času chovaj jak šestnáctky, to by se dalo přežít, dokonce bych jim mohl odpustit i to, že si hrajou na Angličanky, ba co víc, Toni COLLETTE, jakožto rodilá australanka by k tomu byla víc než dobrá, ale Drew BARRYMORE v žádném případě, bohužel obě mluví tak strašně moc nepřirozeně, že nad tímto jsem prostě nemohl přimhouřit ani jedno oko. Vím, možná je to jen můj problém, ale tak to prostě cítím, a proto to zde píšu. Co je ale vůbec nejhorší, že v celém osazenstvu není ani jedna jediná postava, ke které bych mohl přilnout; hlavní dvě postavy si rozhodně většinu času nezasloužily mé sympatie, právě naopak, a to se pak těžkou prožívá děj, když jedna vám přijde nesnesitelná a druhá blbá. Milly se zkrátka chová jako πča a to je pak prostě k ničemu, když se s postavou nelze nijak sblížit nebo ji dokonce alespoň trochu pochopit. ■ Další věc, kterou jsem zde postrádal, byla ta správná chemie mezi postavami, mezi herci, prostě nula nula nic. ■ Původně jsem chtěl tomuto filmu frknout dvě hvězdičky, ale díky dvěma věcem jsem nakonec šel s hodnocením nahoru. 1) Již výše zmíněna poslední čtvrtina. Ta je výborná a jsou tam dokonce cítit emoce. 2) Před lety mi zemřela přítelkyně právě na rakovinu, a tak mě ona již zmiňovaná poslední čtvrtina vzala za srdce a dokonce i ukápla slza. ■ Na závěr musím ještě, pro někoho možná cynicky, dodat, že za svůj dosavadní život jsem opravdové přátelství mezi dvěma ženami ještě neviděl, proto jsem se možná tak vcítil do 50/50, kde jde o přátelství mezi dvěma muži, které znám na vlastní kůži. Nevím... ◢ ■ ◣ (R) [51/100] ■ (K) [66/100] ■ (V) [60/100] ■ (H) Toni COLLETTE [60/100] ● Drew BARRYMORE [44/100] ● Jacqueline BISSET [57/100] ■ (♫) [68/100] ■ (E) 50/50 (2011) ● You're Not You (2014) ● Still Alice (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 20-III-2018; 20:59] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [66/100] ■ (CSFD) Giggs ■ (C) [66/100] (28.03.2018)

Toni Collette by mi chyběla, ale tenhle film rozhodně ne. Největší problém sice ohraného, ale vcelku příjemně pojatého námětu je obsazení hlavních hrdinů. Toni i Drew nás už všechny přesvědčili, že jim můžete do rukou svěřit všechno možné a nikdo jim herecké výkony vytýkat nebude, ovšem tyhle dvě osobnosti k sobe prostě nejdou, i když výše posazený plakát k filmu budí dojem, že tahle nerozlučná dvojka se doplňuje v dobrém i zlém. Bohužel onen poster působí z celého filmu nejpřirozeněji. Co je to teď za podivný Hollywoodský zlozvyk, párovat naprosto nesourodé dvojce k sobě? Herečka v hlavní roli - a to bez urážky, vypadá o 10 let starší a její filmový manžel zase o 10 let naopak. Výsledek je podivný a nevěrohodný už jen když se k sobě přiblíží. Drew Barrymore je zase v jináči s naprosto nesympatickým nimrodem o kterého by v normálním životě vůbec nezakopla. Ale chápu, že v jejím případě to napomáhalo navodit atmosféru té rozumnější a vyklidněnější kamarádky na telefonu. Což je vcelku paradox u někoho, kdo se proslavil rolemi bláznivých nespoutaných volnomyšlenkářek. Takže jsem jen čekal, kdy si tenhle andílek zapálí cigáro, vyskočí na náklaďák a sundá si vršek, těhotenství netěhotenství. (12.06.2016)

Zaprvé, ten obsah psal nejspíš někdo kdo viděl jenom upoutávku. Zadruhé, ten film je slátanina prvoplánových dojákových scén a žánrových klišé, které v samotném závěru dotáhnou do naprosté absurdity aby z diváka vydojili poslední zbytek emocí. Zatřetí, lituju, že jsem si ho pustil a příště se raději kouknu třeba na Klepání na nebeskou bránu. (10.08.2016)

Škoda, že Toni Colette je tak nesympatická a dost se to odráží i na postavě Milly. Bylo hrozně těžký s ní nějak sympatizovat. Naštěstí to vyrovnává Drew, která je jako vždy rozkošná a tak nějak se dá tou celou stopáží proplout. Děj poměrně odsýpá a i když na konci jsem nezažila tak velké dojetí, je Miss You Already celkem koukatelný. (07.07.2020)

Slušné drama o kamarádské lásce až za hrob, která netlačí tolik na pilu, jak by se mohlo zdát. Ke konci sice dámskému obecenstvu ukápne slza, ale to už k danému příběhu patří. Jinak se jedná o velice slušný a i pro pánské publikum přijatelný film o dvou kamarádkách z nichž jedna začne umírat na rakovinu a nehodlá se s tím smířit. Obě hlavní herečky jsou velice fajn a zvláště Toni ukazuje, že umí opravdu dobře hrát a podobných rolí by si zasloužila více. (10.10.2016)