Už teraz mi chýbaš

Toni Collette by mi chyběla, ale tenhle film rozhodně ne. Největší problém sice ohraného, ale vcelku příjemně pojatého námětu je obsazení hlavních hrdinů. Toni i Drew nás už všechny přesvědčili, že jim můžete do rukou svěřit všechno možné a nikdo jim herecké výkony vytýkat nebude, ovšem tyhle dvě osobnosti k sobe prostě nejdou, i když výše posazený plakát k filmu budí dojem, že tahle nerozlučná dvojka se doplňuje v dobrém i zlém. Bohužel onen poster působí z celého filmu nejpřirozeněji. Co je to teď za podivný Hollywoodský zlozvyk, párovat naprosto nesourodé dvojce k sobě? Herečka v hlavní roli - a to bez urážky, vypadá o 10 let starší a její filmový manžel zase o 10 let naopak. Výsledek je podivný a nevěrohodný už jen když se k sobě přiblíží. Drew Barrymore je zase v jináči s naprosto nesympatickým nimrodem o kterého by v normálním životě vůbec nezakopla. Ale chápu, že v jejím případě to napomáhalo navodit atmosféru té rozumnější a vyklidněnější kamarádky na telefonu. Což je vcelku paradox u někoho, kdo se proslavil rolemi bláznivých nespoutaných volnomyšlenkářek. Takže jsem jen čekal, kdy si tenhle andílek zapálí cigáro, vyskočí na náklaďák a sundá si vršek, těhotenství netěhotenství. (12.06.2016)

Je to doják, ale s ideální vyrovnaností mezi přehnaně vynucenými emocemi a nenuceností. Myslím, že hodě z toho je tu ovlivněno výběrem hlavního dua, protože Drew a Toni spolu opravdu skvěle na plátně fungovali. Jinak to není nic objevného ani naprosto úžasného a nečekaného, ale jako film působí velmi upřímně a přijemně, nemám tedy jediný důvod jít s hodnocením níže. (17.01.2016)

Na Dalekom vychode boli filmy s touto tematikou popularne pred niekolkymi rokmi. Teraz tato vlna zasiahla Ameriku a Europu. Bohuzial pre Ameriku, ta z toho vychadza najhorsie. Tento film to nijako nezmeni, skor naopak, potvrdzuje. Je to len slabsi, sedy priemer. Chce povedat vela, ale vlastne nehovori nic. Toto proste nevyslo. Ak chcete mat z podobneho zanru aj nejaky emocny zazitok, odporucam poobzerat sa po niecom z korejskej ci japonskej produkcie. (17.08.2016)

Catherine Hardwicke se přes neveselé téma drží úsměvné polohy vyprávění a citově nevydírá. Milly není sentimentální typ a nedojímá se ani nad sebou, umí spořádaně zápasit se svojí nemocí, a neobtěžuje ostatní svými problémy. Jess ji vystačí, pokud má potřebu se s někým podělit o zprávu, že právě teď jí není úplně lehko. Film rozhodně nenudí, trpí však jistou vyumělkovaností povahových charakteristik. Všichni jsou šablonovití a jednají podle typizovaných vzorců chování v dané situaci, ať už pozitivních nebo negativních. Divák není rušen nenadálými dějovými zvraty a má svoji jistotu, že příběh nevybočí ze schématu filmů tohoto typu. Hardwicke nepustí diváka do nitra postav a k jejich skutečným obavám a úzkostem. (31.12.2015)

Řeknu to rovnou - postava Toni Colette (Milly) je v tomhle filmu hrozná p*ča. Ano, bojuje s rakovinou a za to ji mohu litovat, ale jako člověk stojí za prd. Je sobecká a využívá lidi kolem sebe - a já jsem si jistá, že takhle to tvůrci zamýšleli. Naštěstí je tu Jess (Drew Barrymore), která je vtipná, sympatická a Milly v její nemoci podporuje jak se dá. Spolu tvoří silnou kamarádskou dvojku, jejíž příběh má ukázat na sílu ženského přátelství. Což je hezký a záslužný nápad. Až moc často jsou ženská přátelství považována jen za kvokající slípky vyměňující si recepty a okukující obchody a chlapy. Jenže tvůrci šli moc daleko a například manžel Milly (Dominic Cooper) je totálně odsunutý na druhou kolej - a to ve chvíli, kdy má jeho manželka smrtelnou nemoc! Coby mužský divák bych to považovala skoro až za urážlivé... Jinak ale ano, Už teď mi chybíš je emotivní, chvílemi vtipný, funkční a v několika ohledech dost netradiční film. 60 % (31.08.2016)