Tetovaný

Vážnější francouzské snímky nemusím, ale komedie mám velice rád, i tato se povedla. Dvě legendy v příjemné komedii s jednoduchou zápletkou. Jean Gabin je perfektní herec, ale co se týče francouzského komedianství, tak z těchto dvou legend vždy zvítězí Louis de Funèse, tak tomu je i v tomto filmu, byť se oba skvěle doplňují a vidět Gabina v nevážné roli bylo pro mne něco nové. (09.08.2014)

Moje nejoblíbenější samostatná komedie s Funesem. Funes a Gabin jsou skvělá dvojka, škoda, že toho spolu nenatočili víc. Tato komedie má asi nejvíce humorných situací ze všech Funésových filmů, třeba ,,vojnu", kterou Gabin dopřává Louisovi nebo společné spaní na jedné posteli. A větší prostor tady dostává i Lousiva uchechtaná manželka, další plus pro film je interiér krásného zámku. Dokonalá zábava. (17.12.2011)

Na rozdíl od mnoha jiných si myslím, že spojení Gabin - de Funès funguje docela slušně. Máme tu neotřelý námět (ovšem zároveň srovnání s o rok starším českým filmem Muž, který stoupl v ceně), řadu hezkých situací, půvabné venkovské exteriéry. A i když mám de Funèse raději než Gabina, musím uznat, že ten to tady táhne a nad Funèsem má těžce navrch. Paní Mezerayová (Dominique Davray) je neméně těžce napřesdržku (takovou manželku přece nelze nezabít). Moje celkové hodnocení sráží konec naprosto bez pointy. (19.02.2012)

Aj Tetovaný spadol z priemerného hodnotenia do prepadliska. Námet filmu bol síce originálny, ale nebol dostatočne nosný, tak bolo potrebné pridružiť tému rekonštrukcie zámku. Nemyslím si, že Jean Gabin je vhodný na komické úlohy a s neurotikom Funésom nevytvorili komickú dvojicu. Keď k tomu prirátam upišťanú Félicianovu manželku a nezaujímavý dej, tak nevidím najmenší dôvod pre to, aby som tento film považoval aspoň za priemerný. (21.01.2021)

Tetovaný je příjemný komediální pokus o symbiózu jednoduchosti a vznešenosti. A klaunská zběsilá údernost je zde skutečně podbarvena elegantní urozeností a zjemňuje tím svou neotesanost. Opět trpí je celková soudržnost děje, ale díky herectví ústřední dvojice většina diváků leccos promine. Jejich popularita znamenala téměř jistý úspěch. Mohu sice litovat preferování okamžiků gagu před celistvostí, přesto nejedno místo dokáže roztáhnout úsměv doširoka. Hvězdou filmu je svérázný hrabě Enguerand - Louis Marie de Montignac alias legionář Legrain (dobrý Jean Gabin). To on dodává příběhu neotřelé kouzlo a přirozenou vznešenost, se kterou nekompromisně umlčí každý hlasitější vzdor troufalosti. Do hry přichází i jistý druh polemiky životních přístupů, ty ale slouží především k podbarvení momentů a vypíchnuti kontrastů. Druhou hvězdou je Félicien Mézeray (příjemný Louis de Funès), sebevědomý obchodník s výtvarným uměním. Jeho neurvale naléhání do té doby nenarazilo na hrdou neústupnost. Každý má svou cenu a kompromisy jsou občas nutností, vedoucí k cíli i ve způsobem přijímání a dávání. Nakonec se vše stává hrou a skromnost není vždy tou nejžádanější lidskou vlastností. Z dalších rolí: venkovský stavitel s ojedinělou zakázkou Maurice Pellot,(sympatický Paul Mercey), dychtiví američtí kupci obrazů Larsen (Joe Warfield) a Smith (Donald J. von Kurtz), Félicienova manželka s nesnesitelným smíchem věčnosti Suzanne Mézeray (Dominique Davray), nad hraběcím samosoudem bdící venkovský četník (Pierre Tornade), k rasismu odbojný Mézerayův komorník (Ibrahim Seck), Félicienův dvorní malíř Dubois (Henri Virlojeux), či pečlivý dermatolog profesor Mortemont (Hubert Deschamps). V jednoduchosti je stále síla, šarm a neposedné nadšení dodává osobitý styl. Obveselí, potěší, někoho nadchne, málokoho zklame. Amedeo Modigliani, urozený Gabin, diblík Louis a nedbalá vizáž sešlého šlechtického sídla, jako hold vznešených starých dobrých časů. (14.07.2017)