Czech Century
Epizódy(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(viac)Videá (7)
Recenzie (452)
Veliké bourání(4) Den po Mnichovu(3) Kulka pro Heydricha(5) Všechnu moc lidu Stalinovi(4) Zabíjení soudruha(5) Jinak velmi potřebny seriál, ktery se měl ovšem vysílat před volbama, aby to s mladejma komančema alespoň trochu otřáslo. Fakt, že grázly musí hrát páni herci, neb jinak je to na hovno se beze zbytku potvrdil i zde. Chtěl bych vypíchnout Davida Novotného, Jiřího Vyorálka, Jana Budaře, Radka Holuba za grázly a Martina Hubu či Ivana Trojana za ztvárnění TGM, resp. plukovníka Moravce. Musíme se dohodnout(4) Je to jen rock´n´roll(5) Poslední hurá(5) Ať si jdou(4) ()
Ryze televizním přístupem (a na můj vkus až v příliš velké zkratce) pojatý projekt o českých dějinách, tedy na dialozích postavený koncept mluvících hlav a vlastně logická rezignace na sílu obrazu, která ovšem kdysi utvořila ty nejhodnotnější české historické filmy. Umělecká daň vývoji a nárůstu síly televize jako audiovizuálního média. Což by ovšem nemělo zastřít fakt, že se po velmi dlouhé době zase Česká televize v hrané tvorbě pokusila vyprodukovat něco velkolepého. První řada: Vrcholem je jednoznačně pátý díl Zabíjení soudruha, v němž Robert Sedláček kongeniálně končí zhruba tam, kde začínal Karel Kachyňa a jeho mrazivé Ucho. Škoda jen, že tvůrci trochu zploštili Slánského pobyt ve vězení (trocha naturalismu by věci výrazně pomohla) a opomněli divákovi ukázat třeba některý z jeho pokusů o sebevraždu... 70% Druhá řada: Kvalitativně ještě výše než řada první, dokonalé časování a cílení, obyčejný televizní projekt, který dokázal rozpoutat celospolečenskou debatu. Klobouk dolů... 90% ()
Sedláčka mám moc rád. Za jeho suchý humor, za lehce ironický podtón, který nikdy v jeho snímcích nechybí, a za tendenci neustále relativizovat ono mýtické "typicky české". Obsah, skrytý za oponou formy, měl, při porovnání právě s formou, vždy navrch a je tomu tak i v případě Českého století. ___ Díl první: Škoda posouvání děje jen skrze dialogy, probíhající převážně v interiérech, a vypravěčova intermezza. Hlavně třetí čtvrtina filmu obsahuje zub v ději, který ani vypravěč nezachrání. Onen skok mi vadil, byť byl dobře obhájen: postavil totiž kontrast střetu nemilosrdného realismu britského ministerského předsedy s manipulativním morálním naivismem TGM na jedná straně s o dva roky později probíhající realitou v Česku, kde se začal naplno rozjíždět kult TGM, tatíčka národa, na straně druhé. ___ Ze začátku rozhovory silně šustily papírem, počkám si ale na další díly, skrze které bude snazší je hodnotit. Mám totiž trochu pocit, že ona strojená upjatost a nelidská mluva byla od tvůrců záměrná a v rozhovorech mezi "kavárenskou" intelektuální smetánkou často i dnes v reálu chtěná a žádoucí. Uvidíme. Za herecké obsazení, pečlivé vykreslení osobnosti T G. M. a za obě scény s Donutilem a s geniálně anti-rigidně-dějepiseckým laděním děkuju maximálně. Byly úžasné. Už aby je někdo vystřihl a nasdílel na youtuby. To bude hejtů! Díl druhý: Rozhovory šustí papírem i nadále, ale přijímám to. Přistupuji i na onen divadelní konstrukt průběhu scén, kdy jednotlivé postavy více slouží potřebě autorů sdělit dobové reálie a "vysvětlit" postavu samu, než aby tato pro danou situaci uvěřitelně jednala. Slouží to totiž nutnému. Není moc jiných cest, jak precizně nahustit dobovou atmosféru a vykreslit osobnost jednotlivých aktérů v několika málo scénách. Díl třetí: Díky za odvahu použít tři jazyky. Povinná selekce vybraného materiálu je pochopitelná, nutná, ale zákonitě se musí projevit na kritice díla. Já osobně doufal, že se při zmínkách o koncentrácích dloubne do těch českých předválečných pro cikány. Stačila by jedna věta. Stejně tak doufám, že alespoň v příštím díle bude náhled na odsun sudetských Němců podroben nějaké kritické sebereflexi. Čtvrtý a pátý díl: Zejména pátý díl potvrzuje vzestupnou tendenci narativní uvěřitelnosti a "flow" - což je paradoxně na škodu: ona vzestupná tendence a stabilně sebejistá režijní práce ještě zřetelněji odhalují poměrně nevyváženou kvalitu scénáře (opakuju, nikoliv obsahovou, ale vypravěčskou). Poslední výtku směřuji k absolutní absenci člověka. Svět hrdinů seriálu je formální. Zavřený za okny vládních budov, elitářských kaváren a politické události tak vytrhává z živoucího kotle společnosti. Pokud jde ale o záměr a zvuky davu za okny jsou jen podtržením oné nereality, ve které jednají a rozhodují (potenciální) reprezentanti země, jsem ochoten přijmout i tento sterilizační prvek. ___ První půle seriálu je za námi a je skvělá. Demagogie je Sedláčkovi i Kosatíkovi cizí. K materiálu přistupují pečlivě a s rozvahou. Taková díla řeknou i přes svou uměleckou licenci o dějinách mnohem víc, než klasický dějepis. () (menej) (viac)
Slušný počin! Konečně se našel někdo, kdo zachytil důležité momenty a důležité osobnosti našeho národa. Pravda, komu dnes z mladých říká něco Masaryk, Beneš, Hácha... Sokol, legionáři... Jak zpívá Landa: ,,ideál husitů, promněnil se dnes na tlupu banditů...'' Málo víme o sobě, ba co víc čím dál méně. České století těm otevřenějším historii, národnímu uvědomění a snad i patriotismu přiblíží důležité milníky, kdy se u nás měnily dějiny. Já za námět tleskám, už dlouho mi tu něco takového moderně natočeno chybělo (vyjma různých TV inscenací). Po prvním dílu jsem spokojen. Nejsem si zcela jist zda v roce 1908 měl chrám Sv. Víta dostavěné již obě věže jak nám tvůrci předložili hned v úvodním pohledu na Pražský hrad. Překvapila mne skvělá podobnost Martina Huby s TGM (až na ten slovenský akcent) ale Huba hrál skvěle. I ostatní celkem věrně ztvárnili své historické hrdiny. K tomu krásné dobové interiéry i exteriéry, kostýmy.. Paráda! Mám malou výtku, i osobností a tváří znalý divák měl občas problém se orientovat s kým že to TGm rozpráví. Vysvětlující titulky (kdo je dotyčný) se často objevovaly často až v ději, kdy daná osoba již delší čas účinkovala. To mátlo. Souhlasím s ostatními těch minut na jeden díl je málo. Zvášť u TGM. Ale jak jsem řekl, něco takového tu už dlouho chybělo! Těším se na další díly. Zatím je to na 4 České lvy. * * * * tak po Benešovi přidávám pátou a to nás čekají naši paragáni v dalším díle... Dopisováno: Akce atentát byla také zdařilá ale opravdu dusivá byla poprava soudruha. Proces se Slánským se tvůrcům skutečně povedl od Gottwalda bloumajícího poloprázdným hradem házejícm ohryzky do vzácných váz až po veselou rozmluvu bachařů mlátícíh spící či již mrtvé tělo vyslíchaného - o tom zda po šichtě se sejdou ,,na jedno.''..* * * * * ()
Chtělo by to umožnit ohodnotit každou epizodu zvlášť, tak aspoň zde sumárně a stručně: 1) Velké bourání **** (nejlepší prvek: konfrontace Huby a Donutila), 2) Den po Mnichovu *** (Landa), 3) Kulka pro Heydricha **** (záměrná absence explicitního zobrazení klíčové události), 4) Všechnu moc lidu Stalinovi **** a půl (skvělé ztvárnění všech postav), 5) Zabíjení soudruha ***** (po všech stránkách absolutní vrchol první části cyklu). 6) Musíme se dohodnout **** (nelze vypíchnout nic konkrétního), 7) Je to jen rock´n´roll (nejcivilnější Marek Daniel ze všech 3 dílů s Havlem), 8) Poslední hurá ***** (rozhovor mezi Havlem a Dubčekem), 9) Ať si jdou ***** (závěr!) ()
Galéria (404)
Zaujímavosti (42)
- Ve scéně, kdy přijíždí prezident Masaryk (Martin Huba) na pražské Hlavní nádraží, si můžeme na lokomotivě všimnout umístěných erbů českých zemích a Slovenska. Jde však o moderní úpravu těchto znaků, jak je můžeme na státních znacích vidět v současnosti. (tommahol)
- Daniel Landa si roli ve vojenské uniformě střihl již ve filmu Copak je to za vojáka (1987) a především potom ve snímku Černí baroni (1992), v němž ztvárnil roli rázného svobodníka Halíka. (majky19)
- Scenárista seriálu Pavel Kosatík navrhl do role Emanuela Moravce Daniela Landu proto, že je dle něj společnost vnímá podobně, a to především při soudech o jejich "náckovství". (JoranProvenzano)
Reklama