Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)

Jeden z historicky nejpovedenějších a snad i nejvěrnějších dílů - je tady krásně vidět ta bezbrannost a bezzubost demokratických politiků, rozvrácenost sociální demokracie, odhodlání a nekompromisnost komunistů i tragická role Beneše. Jak říkám vždycky, chybou Beneše nebyl únor 48, ale chybou bylo to, co dělal předtím, že tu republiku k tomuto vůbec dovedl - a že právě on na tom svou láskou k východu měl lví podíl... A právě Beneš se mi tady v tomhle díle líbí nejvíc - Jan Novotný je jako vždy nejlepší. Je smutné, že nedostává víc pořádných a velkých rolí, je to Pan Herec. Vyorálkův Gottwald je možná na pohled zbytečně sympatický, ale vychcaný je dost. Je dobře (a to je důvod páté hvězdy), že se tady Sedláček obešel bez svého nejoblíbenějšího motivu - nahého chlapa. (08.02.2017)

Z tých komunistických rečí až mrazí. A bolo to asi aj tak, seriál ich však ukazuje ako totálnu a podlú lúzu. Áno, často to boli ľudia všelijakého (ne)vzdelania, ožrani, fanatickí stalinisti, ale že by boli všetci do morku kosti zlí ľudia? Bez obhajoby si myslím, že niektorí to v tom čase mysleli úprimne, oni fakt verili tej myšlienke, že idú niečo zlepšovať, že Stalin je dobrý strýčko a určite tomu uverili aj ľudia, keď ich milióny boli v uliciach. Hovorím niektorí, paušálne to neplatí, tak ako paušálne neplatí, že všetci len chlastali, žrali párky a chcali do Vltavy. Vyorálek ale vynikajúci Gottwald, hoci sa na neho až tak nepodobá. Na strane druhej, nový herec Beneša dokonale napodobil. Ksichtom aj slabosťou. (03.02.2023)

Kdybych byl ještě daleko větší cynik než jsem, tak bych napsal, že tahle vypadají důsledky oné bájné sjednocené společnosti, po níž teskní všichni dnešní novináři a spousta politických komentátorů. Princip "ať si zvolíte koho chcete, vládnout budou stejně všichni a opozice neexistuje", je zvěrstvo a vede přinejlepším ke zkostnatění režimu. Když se navíc spojil se zákazem populárních Agrárníků, dá se o demokracii mluvit jen se sebezapřením. Třetí republika byla nemocná a v liberální demokracii v ní nevěřil nejspíš ani sám Beneš. Nakonec snad můžeme být rádi, že se Gottwaldovi podařila změna režimu téměř bez krveprolití. Naděje že by se ji bezradným nekomunistickým politikům podařilo zastavit, byla opravdu jen teoretická. Skepticky bych dodal, že by k ní dost možná i tak došlo. Buď pozvolně přirozeným procesem, nebo jedním rázem díky pomoci Sovětů. (08.11.2018)

Podle mě jedna z lepších epizod, kdy zvolený formát politických jednání nejvíce odpovídá tomu, jak situace reálně probíhala. To, že nedošlo k rekonstrukci masových scén, je myslím pochopitelné. Navíc obrazy a symboly jsou v díle vysvětlovány, takže divák, který téma tak nezná, dokáže v ději zorientovat. (20.05.2018)

Na jednu stranu je vcelku dobře vystižena podstata únorového převratu, který umožnila jednak zpackaná demise nekomunistických ministrů, jednak Benešova váhavost a podlehnutí tlaku ulice, umně zorganizovanému KSČ. Komunističtí aktéři jsou ale zobrazeni spíš jako karikatury vecpané do stereotypních škatulek, nikoli jako živí lidé. Osobní animozita autorů vůči komunistům tak bohužel prosákla do vyznění tohoto dílu a znehodnotila do značné míry jeho vypovídací hodnotu. (23.03.2023)