Reklama

Reklama

České století

(seriál)
  • angličtina Czech Century
Trailer 2
Česko, (2013–2014), 11 h 11 min (Minutáž: 65–83 min)

Hrajú:

Daniel Landa, Jiří Vyorálek, Luboš Veselý, Jan Budař, David Novotný, Martin Finger, Miloslav Mejzlík, Martin Stránský, Monika A. Fingerová, Jaromír Dulava (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(9)

Obsahy(1)

České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)

(viac)

Videá (7)

Trailer 2

Recenzie (452)

Hwaelos 

všetky recenzie používateľa

Je sympatické, že se Sedláček dobrovolně zřekl nároku na komplexnost, která by zcela jistě ani nebyla možná. První díl se vlastně vyhnul většině velkých událostí Masarykova exilu a soustředil se spíše na rozhovory s více či méně známými aktéry první světové války. Právě pomocí hovorů, gest a zámlk portrétuje režisér Masarykovu osobnost. Naproto se vyhýbá glorifikaci. Budoucího prezidenta črtá jako člověka zranitelného, místy využívajícího informace účelově, který umí být velmi pragmatickým vyjednavačem v politických kruzích (dnes bychom řekli, že je dobrým lobbystou). Současně s tím Sedláček sleduje i socio-politickou linku a předkládá jakési dobové vysvědčení, jemuž se Československo před svým vznikem těšilo. Masarykovy konfrontace s lidmi z různého prostředí, politiky rozdílného ideologického zázemí vyjevují, jak obtížné se zdálo prosadit českou otázku v zahraničí a ukazují, že vznik našeho státu nebyl (ani v případě předpokládaného vítězství Dohody) vůbec samozřejmostí. Na prvním díle shledávám jako jediný slabý článek zbytečně klasicizující hudební podkres, který seriál odkazuje někam na úroveň televizních kulisových inscenací. ()

Tosim 

všetky recenzie používateľa

"České století podle Pavla Kosatíka a Roberta Sedláčka." Historická fakta a velká scenáristická licence. Možnost k dialogu a zatím nejpromyšlenější zobrazení českých dějin. V podstatě něco, co se snad ani nehodí na nedělní večer v ČT1. :-) Překvapuje mě, co vyvolává kontroverzi (existuje snad jedna možnost toho, jak má být historie zobrazena?) a líbí se mi, že seriál přidává na hutnosti s blížícím se přelomovým rokem 1948. Pro mě bude ale rozhodující, jak zobrazí novější události, které tvořily postavy, jež ještě žijí. Pak možná i zvýším hodnocení. ()

Reklama

MartinezZ 

všetky recenzie používateľa

1. Veliké bourání (1918) ** - Asi jsem čekal něco trochu jiného, než jen krátké ukázky konání Masaryka před rokem 1918 a plno filozofování, kdy jsem po celou dobu stále čekal, kdy se něco bude dít a najednou byl konec, ve kterém mi to podstatné (?) bylo jen odříkáno vypravěčem během několika vteřin. Věřím, že skvostné pro ty, kdo do puntíku věděli, která postava je která a jaký měla na konečný vznik státu vliv. Já se přiznám, že množství gesicghtů :) mi nic neříkalo, páčto u nich ani nebyla jména - a tedy výsledek zase vypadal, jako další "česko-televizňácké" gesto některým českým hercům, aby taky měli kšeft, ačkoliv jejich postavy byly zcela zbytečné. Vadila mi místy příliš televizní kamera, příliš kakofonická hudba a debilní zvuk, kdy šišlání a šeptání herců nebylo přes šustění, vzdychání a šoupání nohou pořádně slyšet, za to ten kravíl skutečně kravil. Omlouvám se, ale z té historie vzniku samostatného Československa tu bylo řečeno velmi málo, něco bylo nakousnuto, ale výsledek se rozplynul jak pára od lokomotivy. To jsem tedy zvědavý na další díly! ~~~ Den po Mnichovu (1938) **** - Nebe a dudy. Oproti prvnímu dílu obrat, něco se tu dělo a mnohé ukázalo, překvapil i ten tatar Landa. ~~~ Kulka pro Heydricha (1941) *** - Zajímavě zpracované, možná jen trochu moc domýšlení (?) nad rámec toho, co se dělo, a taky mi neseděla ta moderní mluva z úst Michala Dlouhého. + za Trojanův výkon. ~~~ 4. Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) ** - Dobře zahrané, bohužel to je asi všechno. Politické pletichy a brebtání. Vždycky mi přijde, že celý díl, ona epizoda, je jen rozjezdem a tam, kde končí, by se mělo začít něco dít - a ony titulky. Prostě volaké divné.~~~ 5. Zabíjení soudruha (1951) *** - Znovu skvěle zahrané, jen hrozně protahované a neúměrným množstvím scén, které měly vytvářet atmosféru, ale to chození po místnosti a dvě slova na minutu bylo prostě trochu moc. ~~~ 6. Musíme se dohodnout (1968) ** - Tohle mě moc nezasáhlo. Začátek byl ještě dobrý, ale ty debaty před plénem u stolu a děj mimo měj šlo... mimo mě. Asi nejsem na tuhle modernější historii tak naladěný, ale i na svoji stopáž mi to přišlo dlouhé a ke konci jsem usínal, takže si už jen pak pamatuji, jak řekli, že podepíšou a já byl rád, že to končí a jdu spát. Přišlo mi, že nikdo nic nedělá, tváří v tvář "osvoboditelům".Poněkud mimózní díl. ~~~ 7. Je to jen rock'n'roll (1976) * (skoro až odpad!) - Jednoznačně nejslabší a nejhorší díl, působící jak nějaká divná parodie, ale nikdo se nesmál. Nakonec Marek Daniel zahrál ještě Havla celkem dobře s tím jeho ráčkováním, slovními obraty a chováním, ten zbytek mi ale přišel, jak kdybych si stoupnul k silnici a koukal na auta a když už má přijet nějaké zajímavé, tak díl skončí - WTF tohleto? "Teď už nás musí poslouchat" - no to si teda piš :D Tenhle díl mě oproti minulému udržel vzhůru, ale jen díky tomu, že jsem furt čekal, jestli se začne něco dít nebo si dělají autoři dílu jen prdel. A oni to myslili vážně. Podobně jako u předchozího dílu, moderní hostie obecně mě moc zjevně nebere a docela se tak bojím dalších dílů a zvažuji, zda na ně vůbec koukat. ~~~ 8. Poslední hurá (1989) **** - Po tragickém posledním díle se tady alespoň něco dělo, kecání mělo smysl a to dění taky. Marek Daniel si tady toho Havla vystřihl skvěle, pozadu nezůstávají překvapivě ani Kaiser s Lábusem. Po dlouhé době v tomhle mini-seriálu moc dobrý díl. () (menej) (viac)

3DD!3 

všetky recenzie používateľa

Pilot: Na české poměry až nezvykle povedené. Tatíček Masaryk je tu prezentován jako manipulátorský master, rozvraceč a z jeho postojů by dnešní EU asi neměla moc velkou radost. Herecké výkony jsou vynikající. Ukazuje se, že dobří herci u nás jsou a když jim někdo napíše smysluplné dialogy odvděčí se jak tvůrcům tak divákům. Martin Huba v prvním díle působí velice solidně, i když ve finální verbální výměně exceluje Donutil. Part 2. Ti nám dávají kapky. Z národu dělají mrzáka a nevěří mu. Výborné dialogy, ale chtělo by to ještě více rozletu. Part 3. Tak trochu jsem si (asi naivně) myslel, že ten atentát ukážou a ono nic. Trojan je dobrý, od něj se to přece jen čeká. Potěší hravé parádičky (hrneček). Beneš působí jako namachrovaný smrkáč. Part 4. Prozatím vrchol seriálu. Kléma válí. Záporácky orientované vyprávění, kde už si komunističtí kluci z Beneše dělají vyslovenou prču. Skvělé hlášky. Jiří Vyorálek vyniká ("Jasně, že chci tu MOC!"), ten chlap si zaslouží víc rolí. Budař naopak otravný, naštěsí je ho tu němnogo. Part 5. Temná paranoia se plíží Klémovou pracovnou. Příběh rámovaný dvěma mučivě pomalými popravami nepřátelů strany rovněž patří k těm lepším. Pořád se tu hodně kecá, ale opravdu je o čem. Uvidíme jestli to bude i dál dostatečně poutavé. Protože nejlepší kousky máme, podle mě, tímhle dílem za sebou. Part 6. Sověti učí čechoslováky, že v jednotě je síla. Výborně zahrané a výprava je tentokrát na jedničku. Svoboda připomínal mého učitele deskriptivní geometrie. Děsivé a až nečekaně současné. Žvanili! Part 7. Ve své podstatě strašně slabý díl (i když se Kosatík strašně snaží) s nedostatečně poutavou hlavní postavou. Falešné hrdinství, zapříčiněné pouze bohatstvím a okolními lidmi není nijak obdivuhodné. Olga je fajn, Magor není špatný a jen dialog s X.Y. dokázal trochu zaujmout. Part 8. Komunismus je pro líné, kapitalismus pro chamtivé... Fantastická Kaiserova shrnovačka patří k nejsilnějším momentům seriálu. Pohled do zákulisí ukazuje přetvoření ráčkujícího dramatika do přesně toho křivého politika, od kterých se vždycky na oko distancoval. Jednání jsou při jeho projevech úmorná a vidět to na sobě Lábus dává dostatečně. Adamec je jedna z jeho nejlepších rolí. Kasier ovšem vládne. Herecky nejlibovější a díky bohu, i dostatečně nestranný díl. Part 9. Ukazuje Klause jako hlavního záporáka, který bez mrknutí oka obětoval co nebylo jeho. Ekonomika není věda. Věda studuje svět a když se prokáže opak určitého tvrzení, přepisuje ne ten svět, ale to tvrzení. V ekonomice je to naopak. Matematické cvičení, nic víc. Existuje příliš mnoho jednotlivců na to, aby fungovala. Herecky slušné, nic převratného. Na závěrečný díl překvapivě slabé finále. Celkově výborný projekt a jeden z nejlepších seriálů co ČT vypustila do světa. ()

triatlet 

všetky recenzie používateľa

Míň je někdy víc. Ale v případě Beneše čtoucího mnichovskou dohodu by to chtělo aspoň trenky:-) V deklamaci historických událostí se divák neznalý historických detailů ztrácí... Např. Kulka pro Heydricha - F. Moravec a jeho zástupce (Trojan - Mokrý) v cca pětiminutovém dialogu, který se odehrává v r. 1941, stačí shrnout všechno, co se stalo od vzniku protektorátu (napadení Polska, 28. říjen ...).Připomenutí Osuského nebo Hodži působí jako z učebnice dějepisu. ()

Galéria (404)

Zaujímavosti (42)

  • V prvním díle "Velké bourání", kdy prezident T.G. Masaryk přijíždí na pražské Hlavní nádraží, je mezi kouřem lokomotivy vidět trolejové vedení. (Busmart)
  • Na oknech Benešovy londýnské rezidence si lze v epizodě "Kulka pro Heydricha" povšimnout, že na oknech jsou místo typicky anglických latěk, které se štáb snažil vytvořit, pouze nalepovací pásky, navíc nepříliš zdařile nalepené. (Reyak)
  • V poslednej deviatej epizóde Ať si jdou (1992) (2014) slovenský premiér Vladimír Mečiar (Marek Ťapák) prichádza rokovať do Prahy 6. decembra 1990 a českému premiérovi Petrovi Pithartovi (Miroslav Hanus) hovorí, že parlament odmietol zmeny v kompetenčnom zákone a chce vyhlásiť nadradenosť slovenských zákonov nad zákonmi federálnymi. Na čo Petr Pithart odpovedá, že zvrchovanosť už predsa vyhlásili. Deklaráciu o zvrchovanosti, ale SNR prijala až v 1992, keď bol Vladimír Mečiar druhý raz premiérom. (ČSFD)

Reklama

Reklama