Epizódy(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(viac)Videá (7)
Recenzie (452)
Ambiciozní projekt je nepovedenou karikaturou svého záměru, i když druhá část cyklu nevyznívá tak beznadějně jako první. Vše uvozují Sedláčkova slova, podle kterých Beneš měl být údajně slabou osobou. Bolestným překvapením jsou i Kosatíkovy scénáře, které jsou ve své jednoznačné většině hluboko pod úroveň jeho knih. ()
První díl - přinesl velké zklamání. Dialogy šustí papírem a osobnost Masaryka tu nevyzněla zdaleka tak důležitě, jak by si určitě zasloužila..... Druhý díl - na tohle se fakt nedá (a ani nemusí) koukat. To už mohli dva herci sedět ve studiu a číst dialogy z knížky. Na televizi můžete mít puštěný jenom zvuk. Umělecký dojem je stejný - nulový. ()
Nejdůležitější je nebrat České století jako hraný dokument, i když forma k tomu svádí. Sedláček spolu s Kosatíkem velmi složité historické procesy obvykle redukují na tezovité dialogy dvou výrazných osobností příslušné éry. Jejich postoje a argumenty subjektivně upravují podle svých představ. Každá ze zobrazovaných událostí, pokud by měla být pojata komplexně, by vystačila sama o sobě na slušný seriál. Tímhle pojetím se z toho stávají pouhé střípy historie ve výrazně subjektivním podání. V některých případech působí herecké obsazení rušivě (typicky Emanuel Moravec, kterého Daniel Landa pojal v duchu prezentace vlastních názorů a stylu projevu). V prvních dílech se citelně projevuje nedostatek odvahy používat němčinu, což komicky vynikne především v dialogu hraběte Thuna s Masarykem, kde zazní památná věta "Vždyť ani nemluvíte česky." Úroveň jednotlivých dílů je kolísavá, ale jako celek si nakonec těsnou čtvrtou hvězdičku seriál uhájí. Celkový dojem: 70 %. ()
Bylo-li snad cílem tvůrců vzbudit zájem veřejnosti o novodobé české dějiny, pak se obávám, že výsledkem jejich snažení bude spíše jen další zkreslení představ mnoha diváků o těchto událostech, jejich hlavních protagonistech, jejich hlubších a širších souvislostech a nakonec i o samotných časech, v nichž se odehrávají. A přitom po technické a herecké stránce nelze celé této sérii téměř nic vytknout. To, co však bohužel selhává je scénář, který povětšinou nevypráví příběhy z naší historie, ale snaží se vysvětlovat jejich pozadí, přičemž využívá značných zjednodušení v podobě vynechávání klíčových postav a důležitých okolností nebo pozměňování jejich významu, následkem čehož vzniká často nepříliš objektivní výklad, který nezobrazuje čistou skutečnost, přestože se tak tváří. Ostatní drobné prohřešky týkající se mluvy a chování jednotlivých osobností, jež někdy neodpovídá jejich době, charakteru či situaci, by se pak v tomto kontextu daly snad i přehlédnout, kdyby však také ony svou troškou nepřispívaly k vytváření ne zcela věrohodných obrazů těch, jichž se týkají. Celkové tedy musím konstatovat, že jsem tímto počinem velmi zklamán, a to přesto, že jsem vnitřně ani příliš nevěřil, že by to mohlo dopadnout jinak. 40 % ()
Prvních pět dílů má jednoznačně vzrůstající tendenci. Masarykovská epizoda se s odstupem jeví jako sled nepříliš navazujících scén, z nichž vyčnívá rozhovor T.G.M s britským ministerským předsedou. Teprve tam se ukáže největší přednost Českého století: demýtizace historických postav provedená civilním a k diskuzím vybízejícím způsobem. Jednotlivé charaktery dostávají hloubku, dělení na "hodné" a "zlé" zde absentuje, historické osobnosti nám známé už jenom z fotek jsou "odmramorizovány". A to, že se z Klementa Gottwalda stala plnohodnotná tragická postava považuji skoro za zázrak. Sedláček má navíc vynikající čuch na herce, kteří s přehledem ustojí i příliš doslovné repliky (Huba, Trojan, Finger a především Vyorálek utkví v paměti na dlouho). Poslední epizoda o zabíjení soudruha Slánského se směle může řadit do žánru paranoidního politického thrilleru, v níž se tvůrcům podařilo zbavit neduhů předešlých dílů. Pokud bude zbylý kvartet epizod podobně kvalitní, máme zaděláno na nejvýznamnější televizní projekt v porevoluční historii. ()
Galéria (404)
Zaujímavosti (43)
- Bohumil Klepl jako Tomáš Ježek v díle "Ať si jdou" při grilovací scéně používá sůl od součastného výrobce, který nebyl v roce 1990 na trhu. Papírové ubrousky v roli, které používá, táké ještě nebyly na českém trhu běžně k dostání.Oldřich Vlach jako František Vlasák popíjí pivo z moderní lahve s čárovým kodem a názvem Pilsner Urquell. Vroce 1990 měla láhev jiný tvar a pivo mělo na etiketě název Plzeňský prazdroj. (Smells)
- Vrcholem prvního dílu je dialog mezi Masarykem a Lloydem o české historii a smyslu československého státu. Faktem bohužel je, že se tento rozhovor nikdy neuskutečnil. (Dejvi21)
- Ve scéně, kdy generálové kouří na hradní toaletě, si lze povšimnout novodobých klik. V té době byly kliky také chromované, nicméně zde je, dle tvaru a lesku, jasně patrné, že se nejedná o dobovost. (Reyak)
Reklama