Grandhotel Budapešť

Zvláštny film. Hviezdnymi menami prešpikovaný, zábavný i uletený mix žánrov, ktorý lieta od jednej scény k druhej rýchlosťou svetla alebo aspoň rýchlosťou akou Ralph Fiennes sype dialógy z papule. Z množstva hviezd som si najviac užil účasť H. Keitela a W. Dafoa. Množstvo scén a vlastne i celé tempo rozprávania príbehu je dosť uletené, preto je možné, že sa poniektorým pootvoria od úžasu ústa a vypadne z nich: "Čo to kurva je?"Ja som sa prispôsobil a dobre som sa bavil. Často sú triky dosť úbohé, možno i zámerne, ale je to i pre dobro veci a jednoducho to zoberiete tak ako to je. Zámerná nedokonalosť a istá divadelnosť filmu nakoniec iba prospieva, pretože je jednoducho iný. Množstvo hereckých hviezd, skvelá zábava - to je Grandhotel Budapest. 80%. (23.08.2014)

Papundeklový svět Andersonovy dětinské fantazie si plácnul se scénářem, který někdo vyhrabal v zapomenutém archivu Alfreda Hitchcocka a já tomuhle bláznovi, jehož filmy se mi líbily a protivily současně, definitivně podlehnul. Byť to nemá opravdu lidské emoce, ale spíše na sílu šroubované záchvěvy, vycházející ze situací, v níž se hrdinové zrovna nacházejí, tahle thrillerová jízda napne jako cokoliv jiného. Výtahová scéna v závěru a následná přestřelka na galerii je něco, co dneska doopravdy umí natočit málokdo. PS: Za takový casting by většina režijních es prodala duši. (17.03.2014)

8. Andersonův film je společně s Životem pod vodou parádní podívanou zaplněnou po okraj známými herci a hlavně měl Wes to štěstí že hlavní roli svěřil tentokráte mimořádně skvělému Ralphu Fiennesovi. Grandhotel Budapešť má jako prakticky všechny Andersonovky lepší první půlku ale tentokráte díky skvělé předloze vše ustojí s grácií, stejně jako hlavní postava, která prcá staré babičky. Nejoblíbenější částí je čtení závěti v podání Jeffa Goldbluma a po něm následující vyhození kočky z okna. Člověk by se skoro nedopočítal, kolikrát se kteří herci zjevují ve Wesových filmech, ale zde je to skutečný Best of. 80% (16.06.2014)

Poměrně dlouho jsem se odhodlával k zhlédnutí tohoto snímku, jenž sklízel úspěchy na mnoha svých taženích. Jakmile jsem si jej však pustil, nelitoval jsem. Grandhotel Budapešť je velmi příjemně nasnímaní film, kterému nechybí dávka vtipu, dramatičnosti a dobrodružství, avšak také akce dodávající filmu větší tempo a spád. K tomu všemu se tu objevuje celá plejáda známých herců ve větších i menších rolích, což opět dodává Andersonově počinu na poutavosti. Kromě příběhu mě zaujala také vizuální stránka filmu, která napomohla k pozornému sledování celých 100 minut. Když si sečtu klady a zápory (např. nerealističnost, resp. "ujetost" některých scén, což ale žánr komedie směle snese), vychází mi prostě 5*. (18.04.2015)

Wes a jeho oživlá dřeva, tentokrát v kabaretní verzi Světa včerejška. Film nejlíp vystihuje citát věnovaný hlavní postavě: "Jeho svět zanikl dávno před tím, než do něj vstoupil." Na rozdíl od Zera ale vážně pochybuji, že Anderson tenhle paradox zvládá s grácií. Bohužel jsem už dopředu schopný odhadovat pointy a pohyby kamery i camea hvězd. Story je méně vynalézavé než Vražda v salónním kupé a těžko říct, jestli obstojí alibi se šestákovými romány (ty jsou přece plné zvratů, což Grandhotel ve své lineární karikaturnosti není). Jakmile opadlo nadšení z výtvarně krásně uchopeného retra (pokud za retro můžeme označit styl, který něco starého volně připomíná, ale ani náhodou s tím nekoresponduje), ocitl jsem se ve sledu dynamických a volně propojených gagů, které plavou v přibližném intelektuálním guláši odkazů, parafrází a pomrkávání. Anderson je natolik fascinovaný pozlátkem svého hračkářství, že když se probojuje k melancholickému finále, je člověka skoro líto, že věnoval tolik času figurkám a kulisám, které jsou krásné, ale totálně ploché. Grandhotel Budapešť zachycuje umělce na vrcholu narcismu, kterému uniká to skutečně zajímavé pod přívalem barevných rekvizit a pitvorných gagů. Zábavnější než zoufale přeceněný Moonrise Kingdom nepochybně, ale jinak podobně bezobsažné. (28.02.2014)