Grandhotel Budapešť

Tak jo, házim sem další pětku, protože nevim jak, ale wes endrzen natočil vopravodej mástrpeace a nemá cenu se tentokrát tvářit, že ne. bylo to fakt súpr trúpr a dal bych si to klidně znova, kino bylo jen once, podruhý už to bude zas jen na Noťasu, a možná to už nebude ono, určitě už nebude ono, ale film je to prostě wandrfl, lahůdka po všech stránkách a tentokrát skvělej will defou, úžasnej (já to říkám furt!), ale celou chválu si zaslouží jen wes, ten to dal celý do kupy, ten to vymyslel, takže wesi, za todle ti budu do death vděčnej, thanks! Né, fakt špička. (19.03.2014)

Poprvé v životě jsem odešel v půlce filmu z kina. Megashit o ničem. (21.03.2014)

Pastva pro oči. Fantastický pan Lišák mixnutný Tajemným hradem v Karpatech. Na dějovou linku zapomeňte. Není důležitá. Důležitý je Fiennes a jeho přednes, důležitá je výtvarná stránka a její kombinace s hudbou. Grandhotel Budapešť je nostalgický příběh o časech, které nikdy neexistovaly. Je to obrázková kniha nalezena na půdě kdysi nádherného velkého domu vaši přestárlé tety, která ví, jak byl kdysi svět plný lesku a kouzelný. Důležité jsou absurdní postavy, gesta a přednesy, které by působily příliš rozmáchle i na divadelních prknech. Pokud vám nevadí pomalý téměř neexistující děj, ale rádi se podíváte na zvláštní film, který je natočen hlavně pro uspokojení režisérovy exhibice, ale zároveň je nádherný svým zpracováním, běžte na to. Nebudete litovat. (21.04.2014)

Jsem hrozně rád, že se mi poštěstilo tuhle černohumornou pastelově barevnou mozaiku zachytit v kině. Je úžasné a zároveň raritní, když se v dnešní době sejde pod taktovkou svěžího, svého a k tomu všemu výborného režiséra současná herecká elita a užívá si každý titěrný moment, kterého se jí v tomto nedlouhém snímku dostane. Kolikrát se dočkáte pěti minut Adriena Brodyho nebo Edwarda Nortona, dvou minut Toma Wilkinsona či Owena Wilsona a snad ani ne půlminuty Billa Murrayho? A když už, kolikrát jsou takové výkony geniální, ne-li oscarové? Anderson je evidentně unikát a na herecké legendy působí jako mucholapka potřená medem. Já, mezi děsivě hýkavým řehtáním se, volám 'BRAVO!' a 'PŘIDAT!' a těším se na další shledání s nejvelkolepějším Texasanem, co kdy žil. (18.08.2015)

Krásná ukázka výborného suchého humoru, nicméně to v průběhu začne být lehce jednotvárné. Rozhodně pobaví, známé herecké tváře potěší a jak už jsem zmínila, humor opravdu parádní. 4* (26.06.2017)

Zajímavá je už jenom    forma příběhu příběhu příběhu v příběhu (škoda, že mi zatím nic neříká jméno Stefan  Zwieg, kterému je film věnovaný.) Ale tuto hezkou jsem formu jsem si uvědomil až na konci. Jinak si film zdaleka nevystačí jenom s ni a vyprávění je obohaceno mnoha zajímavými způsoby. U filmu Wese Andersona ,,Grandhotel Budapešť.´´ jsem někdy žasl nad prdlým humorem, líbily se mi příjemné tajemné scény jako poslední advokátův  podvečer zakončený v  muzeu (pan Anderson musí mít asi slabost pro zimní podvečery, jinak si atmosféru té scény nedokážu vysvětlit),   také jsem si často  přišel skoro  jako na prohlídce různých krásných nasvícených prostředí a záběrů, které by se skoro daly vystavit. Rovněž  se mi líbilo elegantní suché herectví Ralpha Fiennese. Nechce, se věřit, že stejný člověk hrál i Voldemorta.  Svět pana Andersona je krásně barevný a podmanivý, ale občas je trochu náročné ty všechny dada momenty a detaily stíhat. Možná mi taky přišla zbytečně výstřední ta záliba pana Gustava ve starých dámach.:o Jinak mi bylo v Andersonově světe bylo hezky  a nebránil bych se tomu se do něj někdy vrátit. Aby mi teprve docvakl zbytek, ale taky jen tak pro radost.:o Tomuto borci totiž do konce nedochází šťáva...poslední půlhodina naopak výborně graduje a nabídne asi nejlepší vtip filmu s přestupkem v lanovce (který je opět krásný i pro oko),  napínavou katarzi s originální akční scénou zimní honičky  z pohledu saní a následné hromadné střílečky....a závěrečná ponta je teprve rozsekávací hřejivé zakončení. Jeho svět  ostatně zmizel  dřív, než do něj sám vstoupil. Ale musím říct, že se mu dařilo tuto iluzi udržovat s úžasnou gráciií.  (30.08.2023)

Pokud si dokážete užít něčí autorskou samoúčelnou a sebe opájející se vyprázdněnou manýru, které nejde ani o postavy ani o děj a víceméně ani o nic jiného než o mohutné pohonění vlastního autorského ega, tak ano, ten člověk patrně bude patřit mezi nejoblíbenější režiséry. Wes Anderson dovedl rukopis Wese Andersona k takové dokonalosti, která leží v podstatě na hranici sebeparodie. Upřímně mám radši ty civilnější filmy v čele s krásným Darjeeling limited, Životem pod vodou nebo Jak jsem balil učitelku, kdy byl příběh a postavy na prvním místě, ale Grandhotel Budapešť jako jakýsi show reel Wesovi práce funguje dokonale. Ten film není full retarded ale full Anderson a všeho moc občas škodí. Anderson už v podstatě nemůže zajít dál ve svém rukopisu, ale rozhodně ještě může překvapit. Další film rozhodne. (17.03.2014)

Originální obsah i forma. To se musí vidět. :) (19.03.2014)

Vtipnost a grotesknosť sa opiera o základy choreografií z nemých filmov Bustera Keatona. Ani nie tak kaskadérske ako tie celozáberové a panoramatické. Anderson zvolil dobrý balans medzi digitálnymi kulisami a štylizovanými zábermi čím de facto zahnal narastajúcu sterilitu a fádnosť do kúta. Po čase teda zdvíham hodnotenie a počiatočný chlad z pozerania sa mi lepšie uložil do pamäti. (07.06.2014)

Když je něco naspeedovaně ukecané, tak vás to buď musí hodně rychle chytnout nebo vás to svojí hyperaktivitou umlátí. U mě se střídaly pocity, kdy jsem se skvěle bavila, a kdy mi naopak každá další intelektuální masturbace připadala otravná, v takřka pravidelných intervalech. Ale dělat "jé, celebrita v minutové roli" mě nepřestalo bavit až do konce. (09.06.2014)

Fantastický film, kterému chybí pouze krapet více emocí. (26.06.2014)

Hrave, unikatni, stylove a obsazene k prasknuti, ale presto zvlastnim zpusobem nesympaticke a jako komedie to take moc nefunguje, hodne rozporuplny kousek, ktery ale urcite stoji za videni. 6/10 (15.07.2014)

Milé, lehce černohumorné a hravé, nicméně zhruba od poloviny mě začala objímat taková nějaká podivně zábavná, independentní nuda. Což je zcela zvláštní a ojedinělý divácký stav, v němž si člověk uvědomuje, že sleduje něco úžasně nápaditého, ale ve sktečnosti se už tak trochu nudí. Inu a tato divnonuda nakonec vyústila v čekání na něco, co nepřišlo. Například něco jako naprosto ulítlý finále z Tajemného hradu v Karpatech, kde se lidé snaží zavraždit kartáčkem na zuby nebo si propichují pupky violončelem. Zkrátka místo aby nám Grandhotel Budapešť v závěru urval koule železnou pěstí, vyšumí tak nějak do ztracena. I když do "příjemného" ztracena. (22.12.2014)

Rozhodně vizuálně zajímavý snímek, pro mě takový nedefinovatelně nadsazený, člověk nevěděl, co přijde + zajímavý charakter pana Gustava, fascinovalo mě, jak se svého poslíčka vždycky zastal :-) (16.01.2015)

Za mě náramně povedená premiéra Andersonova originálního stylu, ať už jde o neotřelou technickou práci s kamerou, prostředím i postavami, nebo o samotnou absurdně kouzelnou poetiku Zabrowky. Drobné štěky známých oknírkovaných tváří potěší jako máloco, stejně jako máloco pobaví víc než démoničtí William Dafoe a Adrian Brody, ale jednoznačnou špičkou filmu je samozřejmě šarmantní, vtipný, odvážný a hlavně za každou cenu gentlemanský Gustave H., ta poslední pevnost zaniklé civilizace. V tom svébytném žánru reálných pohádek tak pro mě Grandhotel Budapešť překonal i kultovního Forresta. (19.03.2014)

S Wesem Andersonem mám odjakživa osobní problém - viz mé recenze Života pod vodou a Moonrise Kingdom. Jeho filmy se mi technicky zamlouvají, ale prostě mi lezou na nervy. "Grandhotel Budapešť" si tak zaslouží tři hvězdičky už jen proto, že jsem ho - ač podrážděn - dokoukal do konce. Vizuální stránka je rozkošná, tuny gagů mi nedovolily usnout, při závěrečných titulcích jsem nelitoval ztraceného času. Možná se mi jednou nějaký Andersonův film bude líbit - tentokrát tomu bylo velmi blízko. (07.06.2014)

Herecký ansámbl neuvěřitelný, osobitý Andersonův vyprávěcí styl i halda nečekaných fórů vytahují průměrný scénář nad hladinu průměrnosti. V rámci celodiváckého nadšení je však budapešťský hotel drobným nevýznamným zklamáním. (24.07.2015)

Už u posledniho Andersonova filmu jsem byla na rozpoacich a tak sjem se skutečně zvažovala, ejstli tenhle kousek chci vidět, když už podle traileru mě to nezaujalo... No, 80%, který film měl před mým shlednutím mě přesvědčilo, že bych tomu mohla dát šanci. Bohužel, tohle mému smyslu pro humor vyhnulo velkým obloukem a nejhorší bylo, že vedle mě seděl na CSFD projekci člověk, který se zasmál jako jediný z celýho sálu už v prvních 20ti vtečinách a tak to pokračovalo celý film a já si uvědomila, jaký to musí být hrozný, když se náhodou sejdou v páru lidi, co mají ale uplně rozdílný vkus na film a smysl pro humor. Tahla šaškárna není pro mě. (13.03.2014)

Perfektní vizuál, to zaprvé! A pak je tady to nepřeberné množství postav, které mi většinou ve filmech nevadí, ale tady to bohužel místy působí, že je Wes násilně dopisoval, aby se našlo cameo pro toho či onoho oblíbence. (23.03.2014)

Dokonale pitoreskní. Pokud přistoupíte na Andersonovu hru s obrazem a s jazykem, pak se prostě musíte bavit. Dokonalé herecké obsazení pak dodá všemu už jen tu pověstnou třešničku. Do toho dokonalá kamera a je zaděláno na ikonický film. (23.06.2014)