Princezna a bojovník

Na půl cesty do Nebe. Princezna a bojovník je film, kterému absolutně nechybí "Tykwer touch" a nabízí tak asi vše typické, co lze ve filmech Toma Tykwera najít. Na můj vkus toho ale obsahuje až příliš mnoho. Jako kdyby chtěl Tykwer do filmu nacpat všechny svoje nápady a jejich množství upřednostnil nad jasnou formou. Právě proto působí Princezna a bojovník jako přípravné cvičení na Nebe, na film, který mě uchvátil čistotou formy a jasným a silným rámcem vyprávění. Princezna a bojovník chce vlastně asi říct skoro to samé a v mnoha momentech se to i daří. Jenže příběh je sám o sobě strašně překombinovaný, roztahaný a na můj vkus až opravdu příliš závisí na osudových náhodách (těch bylo tolik, že by je snad i Hitchcock považoval za přehnané). Výrazové prostředky balancují na hraně mezi zvýrazňováním thrillerově pokřivených lidských charakterů (podobný přístup jaký Tykwer zvolil již ve Smrtelné Marii) a osudem předurčené lásky (Nebe). Nejsem si jistý, zda si mix těchto přístupů neřeže sám pod sebou větev. Je však nutné říct, že Princezna a bojovník není v žádném případě špatný film, ba naopak, je to film sršící nápady, filmařským umem a snahou natočit něco jiného, něco tykwerovského. 6/10 (21.02.2018)

Trochu absurdní dramatickoromantický film o lásce sice předurčené, ale zprvu odmítané. Velkolepé podání sbližování dvou společenských outsiderů, kteří se i přes životní překážky dostávají k sobě, aby nalezli svůj ostrov uprostřed nepřejícího okolí. Bodo Riemer (Benno Fürmann), bývalý voják, který nemůže nalézt stálou práci. Vyřazen z normálního uvažování a tím i z života tragickým úmrtím své ženy, připravuje se svým milujícím starším bratrem Walterem (Joachim Król) bankovní loupež pro nový začátek. Ale osud nepřelstíš a tak je natrvalo sveden dohromady se zdravotní sestrou psychiatrické léčebny Simone 'Sissi' Schmidt (Franka Potente), kterou navíc ještě "tak duchapřítomně" zachrání při automobilové nehodě. Sissinina osudová láska, zprvu odmítaná, pak dostává svou podobu při bankovním přepadení a pozdějším společným útěkem o záchranu holého života a svobody a konečným vykoupením Boda z jeho truchlivé minulosti. Z dalších rolí je tu Steini (Lars Rudolph), třetí z lupičů, doktor psychiatrické léčebny Thomas Kupfer (Peter Ender), pacienti z téže léčebny Otto (Melchior Beslon), Werner Dürr (Ludger Pistor), Paul (Gottfried Breitfuss), a zdravotní sestra Maria Blum (Sybille J. Schedwill). Pohádka pro dospělé o nepřejícím světě, velké lásce, dramatických okamžicích a dobrém konci. (05.01.2012)

Tykwer sa pohral s príbehom, formou (priechod mušľou do minulosti, čiernobiele nemé niekoľkosekundové flashbacky) a vydal svojich nejednoznačných hrdinov na únikovú cestu z "tohto hajzla". Obyčajných osamelých ľudí, rutinne vegetujúcich v tejto stoke a naozajstne prežívajúcich najmä cez svoje pocity,sny či traumy. Naplniť prirodzenú túžbu o dotknutí sa ruky blízkej osoby, o spoločnom zdieľaní nebýva ľahké a často vyžaduje radikálne rozhodnutia, zlomy doterajšieho správania. Niekedy je potrebné pobiť sa ako lev, ako bojovník, ktorým v tomto prípade bola podľa mňa neúnavná blonďatá ošetrovateľka na psychiatrii, ktorá o naplnenie svojho sna bojovala do posledného dychu. Vydarená rozprávka pre dospelých s mystickými presahmi. Logiku a racionalitu toto hravé dielo často vzdušne snovo opustilo; vecí na zamyslenie - najmä v citovej oblasti ale ostalo po jednotlivých scénach stále dosť. Doslovnosť dopovedania príbehu tvorí jediný vážnejší mráčik filmu (aj keď v prostredníctvom efektnej scény prechodu fotografie do živého obrazu). (31.08.2005)

Životní příběh dvou ztracených, kteří žijí zadušeným životem. Dusí je minulost i jejich okolí. Ti dva se potkají jednou pod autem a vnikne pouto, které chce více ona než on. Ona, i když je nesmělá, má větší odvahu. Žijí stále v nějakém dramatu a není čas na lásku. Jednou si ale čas najdou. Přesladká Franka Potente. (03.05.2011)

Oproti "akcnejsi" Lole je tento film o mnoho klidnejsi a mnohem silneji me vtahl do deje. Franka Potente v tomto filmu zahrala podle me svoji nejlepsi roli (tedy alespon co jsem mel cest videt) a predvadi opravdu uzasny vykon. Benno Furmann nehraje taky spatne, ale na vykon Franky to nestaci. Za zminku stoji take skvela kamera a velmi zajimava hudba. (02.11.2004)