Princezna a bojovník

Na půl cesty do Nebe. Princezna a bojovník je film, kterému absolutně nechybí "Tykwer touch" a nabízí tak asi vše typické, co lze ve filmech Toma Tykwera najít. Na můj vkus toho ale obsahuje až příliš mnoho. Jako kdyby chtěl Tykwer do filmu nacpat všechny svoje nápady a jejich množství upřednostnil nad jasnou formou. Právě proto působí Princezna a bojovník jako přípravné cvičení na Nebe, na film, který mě uchvátil čistotou formy a jasným a silným rámcem vyprávění. Princezna a bojovník chce vlastně asi říct skoro to samé a v mnoha momentech se to i daří. Jenže příběh je sám o sobě strašně překombinovaný, roztahaný a na můj vkus až opravdu příliš závisí na osudových náhodách (těch bylo tolik, že by je snad i Hitchcock považoval za přehnané). Výrazové prostředky balancují na hraně mezi zvýrazňováním thrillerově pokřivených lidských charakterů (podobný přístup jaký Tykwer zvolil již ve Smrtelné Marii) a osudem předurčené lásky (Nebe). Nejsem si jistý, zda si mix těchto přístupů neřeže sám pod sebou větev. Je však nutné říct, že Princezna a bojovník není v žádném případě špatný film, ba naopak, je to film sršící nápady, filmařským umem a snahou natočit něco jiného, něco tykwerovského. 6/10 (21.02.2018)

Začátek excelentní (určitě nějakých třicet minut), ale pak to bohužel sklouzne do klasické nudné romance, jakých je dvanáct do tuctu a ještě ke všemu to má stopáž jako svině, takže místy bylo skoro až utrpení na to koukat. Režie jako taková je naštěstí skvělá, takže to nakonec až takový průser nebyl. 50% (13.08.2017)

Lola byla sice originální, ale byla to spíš hříčka než film. Tykwer tedy dokázal, že dovede skvěle i vyprávět příběh a dokáže při tom působit stejně svěže a zajímavě. Franka Potente si po Lole vyzkoušela naprosto odlišnou postavu a zvládla to na jedničku. Perfektní romance (nebo je to spíš pohádka?). (02.11.2004)

Komorná poézia o rybách stratených v plytčinách morí, o láske prinášajucej najkrutejšie obete, o rozbore roztrpčenej povahy neschopnej podriadiť sa životným machináciám, o túžbe duše vytrysknúť z tela, pochopiť bizarné príležitosti, drobné poryvy nesúrodých náznakov. Tykwer je metaforický hĺbavec, jeho myšlienkové operácie a symbolické opisy ma priťahujú ako magnet. It´s touching to my heart... absolutely. (05.12.2009)

Krom pozoruhodného citu pro vyprávění, hereckého obsazení a dalších, neméně důležitých aspektů vetknul Tykwer do svého počinu zvláštní rozměr romantiky. Nenucený, magický, o to intenzivnější. Přesto nebo právě proto se jednoduchému přídomku "romantický", dle mého názoru, nenápadně vymyká, brání a zůstavát tak snovým příběhem ušlechtilé formy lásky zbavené lživých okras. Nejsem příznivcem zbrklých nálepek typu "nejlepší xxx film", ale tohle dvouhodinové přejíždění tykwerovy jemné, filmové dlaně po diváckých srdcích bych dokázal sledovat věčnost. (27.04.2006)