Láska je láska

"Come out!" - a byl coming out. Letní bouře mě nahlodala a Fucking Amal mě přesvědčil, že existují teenage filmy, na které se dá dívat bez pocitu trapnosti, jen nesmí být z americké dílny. Film s teenage a lesbickou tématikou, který byl pro mě zajímavý tím, že je z doby, kdy mobil ještě nebyl něco tak běžného jako dnes. Načrtnuté různé problémy dospívání, hezký příběh dvou naprosto odlišných holek, které si k sobě postupem času najdou cestu a najdou to, co potřebují. A Alexandra Dahlstrom je fakt kočka. (08.01.2010)

Možná svým hodnocením budu všemi lesbami ukřižována, ale je jednoduché odůvodnění. Lesby jsou dvojí: 1)prochází to hladce 2) hladce to neprochází. Zde jsme mohli vidět příjemný až nudný snímek o tom, jak to dvoum mladým lesbám vyšlo. Happy end prakticky o ničem. Dokážu, si představit, že mnoho dívek u toho zatlačili slzu a heterosexuálové na to nepochopitelné koukali, ale je to až moc normální, abych z toho byla vyjevená. Přišlo mi to hrozně vtipné. Mnohokrát jsem si posteskla: Joo kdysi.. To je právě to, příjde mi to až moc všední abych z toho byla paf na 4 hvězdičky. Možná však je dobře, že je i "normální" film z pozadí queer vztahů, kde se neprostřílejí hlavy nebo stále neprovozuje sex. (09.01.2010)

Ja som nikdy nebol veľmi na tieto filmy - európske, artové, klubové, škandinávske, bezútešné, drámy - nemávam z nich dobrý pocit - ale tento som si aj v telke pozrel vždy znovu a znovu a ten burácavý pocit víťazstva a slobody sprevádzaný a vyjadrený jedinou piesňou, na samotnom jeho konci, sa mi navždy zaryl do mozgu. (10.03.2010)

Takhle kdyby vypadala alespoň polovina epizod Beverly Hills 902 10, tak bych byl fanouškem seriálu. Čtrnáctky jsou skutečné čtrnáctky (možná starší, ale castingově dobře vybrané) a jejich chování (dialogy, herecké výkony) jsou věkově odpovídající. Díky mobilománii, která ve Švédsku vypukla dříve než u nás (rok výroby 1998) je zcela zřejmé, kdy se příběh odehrává. Film vypovídá nejen o problémech homosexuality, ale i o tom, že se málo kdy podaří ukořistit vyvoleného idola (i heterusexuálního samozřejmě), že? (20.05.2003)

Maloměsto a dvě dívky z nichž každá je naprosto jiná. Jedna se uzavírá do sebe, ve škole se drží stranou, hodně přemýšlí. Možná zoufalý nedostatek kamarádů ji vede k tomu, že si píše deník a právě jemu se svěřuje se svou láskou, která nemá naději dojít naplnění. Každá věta v něm je plná touhy a obdivu.... k NÍ. Na druhé straně dívka, unuděná společností ve které žije, zoufale zabíjející dlouhé večery na večírcích a s klukem ke kterému nic necítí, jen prostě ví, že na rande se chodí a je to cool. Je jedno jestli tu touží dívka po chlapci nebo po dívce. Homosexualita je tu podána bez podbízivosti a lacinosti zvýšit sledovanost filmu. A tak onu obdivovanou, temperamentní a kluky obletovanou holku nešokuje, že se zamilovala do dívky, ale to, že touží být s šedivou myškou, kterou nikdo nepozve na večírek a která nikoho nezajímá. (22.03.2006)