Nezabudnuteľné prázdniny

Druhá projekce: Filmový Benjamínek roku 2013. Nádherná, komická, dojemná, prázdninová, odpočinková podívaná a zároveň jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Po druhé projekci jsem si zavzpomínal na tuto parádní letní oddechovku. (09.12.2013)

V mládí jsem býval introvertním podivínem, takže mi problémy Duncanova mládí připadaly nepříjemně povědomě. Ovšem jen do chvíle, než vstoupil do hry neskutečně pohodový odstraňovač zvratků pod tobogánem Owen se svou partou. Svět se najednou změnil v hrozně pozitivní místo a mně bylo najednou celkem jedno, že se tady odehrává rodinné drámo průměrného kalibru. Asi zauvažuju o tom, že si v práci nechám vyplatit zlatého padáka, opráším svou zkostnatělou američtinu a odletím si užívat vytírání hajzlíků v nějakém tom zaplivaném aquaparku. (01.03.2014)

Tak jestli někomu přijde to co se tu odehrávalo jako nezapomenutelné prázdniny, tak ho dost lituji, že nezažil něco lepšího, protože se tu nestalo nic světoborného, co by mě dokázalo nějakým způsobem odrovnat. Příjemný byl zejména konec, který je takový uklidňující. Kdyby existovalo více lidí jako byl správce parku, bylo by na světě líp, jenže takových lidí, co dokážou podpořit náctiletého outsidera je velmi málo. Můj 1000. komentář! (26.01.2014)

A je to tu zas. Další vykalkulovaná indie břečka, která mi polila hlavu lubrikantem a pokusila se jí nacpat do nejbližšího žirafího rekta. Inu, co vám budu povídat, bylo to tam velmi stísněné, nemohl jsem dýchat a na jazyku jsem měl pachuť ranní stolice. Ale hezky popořadě. Jede se podle té samé rádoby nezávislé šablony, s kterou si již stovky zavšivených mudrlantů utřelo pomočené prkýnko a má žluč začíná velmi pomalu bublat jako prd ve vířivce. Kunda párek, to od dob největší slávy Toma Dicilla nemůže někdo namíchat nezávislou polévku tak, aby nad jejímu výpary nemusel divák vyzvrátit vnitřnosti? Všechny ty indie sračky jsou pořád stejné sračky! A hlavně, jak všichni ví, slouží akorát k tomu, aby si na nich Hollywoodem rozprcané řiťky velkých hereckých es nahonily škleb nekomerčních čubek, kterými bezesporu jsou, a mohly nás nechat nadále žít v domnění, že ta jejich profese není mrzká až do morku kostí. Ale zkraťme to. Je to indie shit jako všechny ostatní - téměř hřejivý, vcelku zábavný, odporně vykonstruovaný a snadno zapomenutelný. (28.10.2013)

Tak tyhle filmy já opravdu můžu. Nejenže se totiž odehrávají v prostředí, kam bych z fleku odjel a strávil tam celý zbytek života, ale většinou disponují naprosto uvěřitelnými a sympatickými postavami, s nimiž se divák snadno ztotožní. Tady sice otěže suverénně převzal těžký pohodář Sam Rockwell, který názorně ukázal jak kladně vyniknout ve vedlejší roli, ale sympatie si postupně získají i natvrdlý Liam James a samozřejmě okatá AnnaSophia Robb, které to sluší ještě víc než v Surfařce. Navíc všechny rodinné těžkosti, kterými si hlavní hrdinové procházejí, vyznívají poměrně věrohodně a v kombinaci s letním sluníčkem a hláškujícím Rockwellem vytváří velmi povedený celek. Pro mě tedy velké, obzvlášť v zimních měsících vítané překvapení. 75% (30.12.2013)