Hobit: Bitka piatich armád

Poprvé jsme si mysleli, že jde jen o drobné klopýtnutí, jen trochu pomalejší rozjezd. Podruhé už ale bylo jasné, že tahle trilogie je o třídu slabší než Pán Prstenů a to jak svou dramatičností a epičností, tak i režií. Trojka už je jenom rozumné zakončení, kde na první pohled sice všechno vypadá tak jak má, ale dotažené k dokonalosti není v podstatě nic. Za zmínku stojí snad jen vynikající proměna Thorina Pavézy a finální souboj na ledových krách. Zbytek je digitální bordel bez ladu a skladu, který se nedá srovnat svou dravostí a syrovostí se scénami např. v Morii ze Společenstva prstenu - což trestuhodně šokuje, bohužel v negativním slova smyslu. Charaktery a jejich motivy jsou načrtnuté tak akorát, aby se to líbilo a vizuál je patřičně načechraný, což se samozřejmě očekává jako standart. Pořád stejné výlety scénáristů do různých minipříběhů (děti ve městě atd.), pár mýtických postav se ukáže jenom tak aby řeč nestála a vše uzavírá nepřehledná, digitální, rádoby opulentní bitva. O deset let starší trilogie je po všech (!) stránkách lepší. 10 let rozdíl ve vizuálu jakoby vůbec nebyl - neuvěřitelné. (14.12.2014)

// Distribútor: Warner Bros. // Počet premietajúcich kín v USA: 3,875 // Otvárací Víkend v USA: $54,724,334 // Rovnako ako aj pri Pánovi Prsteňov, tak aj pri Hobbitovi je pre mňa posledný diel trilógie tým najlepším. Je veľká škoda, že dobrodružstvo zo stredozeme je u konca, pretože diváci ako ja by si určite našli cestu do kina aj na ďalšie pokračovanie. The Battle of the Five Armies nemôžem hodnotiť nijak inak, než na 100% (11.12.2014)

Třetí Hobbit je tady, velké uzavření trilogie podle jedné tenké knížky, na které jsme čekali pouze tři roky. Osobně nemám problém s tím, že LotR je prostě tak geniální, že fans měli nemožná očekávání a následné dva filmy strhali, kde to šlo. Trojka už se jen veze. Podivný vizuál vyčítat i trojce je omezenost a ignorance; pokud si nedáváte LotR marathony jako já, pravděpodobně jste již zapomněli, že po špinavé první trilogii přišla značně digitálnější druhá. Tedy samozřejmě nezapomněli, ale tak nějak zvykli. Nynější generace to vyžaduje takto a co se líbilo před 15 lety je už out, proto musela nastoupit WETA s jiným nápadem a značně zelené plátno podbarvit. Co je tedy hlavním problémem trojky a pouze trojky? To, že už toho příběhu moc nezbývá a musí z toho vzejít něco podobně dlouhého jako předchozí dva filmy, prostředí se tolik nestřídá jako v jakýmkoliv jiném filmu ze Středozemě a až na překrásný závěrečný nostalgický průlet Hobbitonem tak trošku upadá do stereotypu, od čehož nedokáže odvést pozornost ani dlouhá bitva. Jak jsem již řekl, trojka jede v zajetých liniích, opět jsme svědky přepísnutých pasáží (Legolas na levitujícch troskách mostu, to už jsem se nevydržel nesmát ani já), banálními vztahy mezi některými postavami a naprosto zbytečné nebo opakující se dialogy. Problém ale je, že napotřetí je to ještě víc znásobené. Ani tentokrát se nepodaří z diváka vymačkat emoce, všechny zvraty mi byly víceméně jedno, ačkoliv jsem je občas nečekal. Dále bych poukázal na tíženou velkolepost, která ale v konečném důsledku moc neohromí. Ano jsme svědky obrovského počtu panáků na plátně, kteří se mezi sebou rubou, nebavilo mě to však tak, jak jsem čekal a nejlepší část považuji tu, kdy Saruman, Galadriel a Elrond vykosí zástup nemrtvých. Což o to, chystá se o 30min delší rozšířená verze, která jistě doplní mnoho neznámých (Medděd se zde objevil asi na 2 sekundy), nemyslím si však, že by nějak výrazně mohla zvýšit dojem z celkového filmu. Nakonec mě zarazil poněkud až překvapivě nevýrazný hudební podkres, když už nic jiného, tak jsem doufal alespoň v reinkarnaci něčeho božího z Lotra, bohužel, až tedy na fantastickou závěrečnou skladbu Billyho Boyda, bída a šeď. A jak tedy celkově? Po třech letech opět konec, na Silmarillion již nikdo filmová práva nemá, takže se asi na delší dobu můžeme se Středozemí rozloučit, pro mě však té nostalgie v závěrečném díle bylo celkem málo, takže moc pěkně vzpomínat asi nebudu. Film už podruhé vidět delší dobu nemusím, což u mě také o něčem svědčí...70%...[10.12.2014_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] (11.12.2014)

Jako obvykle, hodnotím až poté, co je hype pryč. Pokud bych popisoval jako zážitek z třeba hudebního díla, nefunguje moc dynamický rozsah, tj. nemáme tu tiché pasáže, ale muzika do toho řeže celou dobu naplno. Ani zde si moc nevydechneme. Ke zbytku dojmů, je to pompézní, narozdíl od knihy velmi dospěle podané, dokonce i konflikt s Arcikamem. Dobré, chvalitebné... (13.03.2015)

„Bol to môj priateľ.“ Po vizuálnej stránke žranica. No to v dnešnej dobe už nie je nič výnimočné. Jacksonovi sa žiaľ ani do tretice nepodarilo naplno využiť potenciál členov družiny. Sú tu proste len preto, aby scéna nebola prázdna (a lebo dané postavy vystupovali v knihe). Väčšina z nich vizuálne vyzerá úžasne, ale to je všetko. Prekvapilo ma, že Luke Evans je tu za kreténa (a nemám pocit, že to bol umelecký zámer, asi čaro nechceného). Peripetie s drakom sú vyriešené (prekvapivo) už na začiatku (!), síce vyzerajú vynikajúco, ale nechápal som, prečo jazerné mestečko pripomína svojou rozlohou New York 21. storočia. Zvyšok (dva a pol hodinového, ehm) filmu sa nesie v znamení príprav na gigantickú bitku a samozrejme nakoniec aj v znamení samotnej bitky. Je chaotická, nezmyslená, plná šialených strihov a divne pracuje s časom (keď finále v istom bode opustilo koncept „jednotlivých“ súbojov a vrátilo sa nazad do huriavku vojnového inferna, zarazilo ma, že stále pokračuje, mal som za to, že hlavná vojna skončila a už sa bije len zopár preživších jednotlivcov). Avšak! Neustále sa niečo deje. Legolas je akčný borec. Z jeho kaskadérskych výkonov cítiť režisérovu únavu v zmysle mal čoraz väčší problém vymýšľať niečo, čo by diváka posadilo na zadok ako v Pánovi prsteňov. A tak začal vymýšľať kraviny. Ale kraviny, ktoré na mňa fungovali napriek tomu, že chápem, že (a prečo) mnohým nevyhovovali. Od konca som čakal viac, čo sa dojatia týka. Takto mi to pripadalo prirýchle, skratkovité. Potešili zábavné hlášky („Choďte preč, aj s tým koňom.“; „Je to šialenec, majú to v rodine.“). Naopak, rušili ma dramaturgické blbosti. Dunovské megačervy tu boli akože prečo? Beorn má 35 sekúnd, to snáď nemysleli vážne. Ako môže finálny výjazd cca desiatich trpaslíkov (z nich jeden má prak a druhý váži 150 kíl) byť považované za niečo, čo významným spôsobom zvráti dovtedajší priebeh bitky? Udiera do očí i nepomer: raz jeden elf zastúpi priemernú ľudskú armádu a inokedy doňho stačí bodnúť a mŕtvy padá k zemi. Detto škrati: sú líčení ako nadpriemerne statné obludy, ale hanblivý hobit im hodí kamene do hlavy a sú off. Nehovoriac o nekonečných záchranách v poslednej chvíli, o deus ex machina a pozoruhodných načasovaniach (aká je šanca, že by sa Bilbo domov vrátil presne v tej hodine, keď začína dražba jeho vecí, keď predtým v Kraji nebol X mesiacov?). Že Legolas nedodržiava fyzikálne zákony, je pre mňa samozrejmosť. Má to predsa v náplni práce! Ale pri iných postavách som dvíhal spýtavo obočie (legendárne zlý výskok spod ľadu). Ale ako vravím: je to ohromujúce, veľkolepé a plné skvelých momentov (Thorinovo precitnutie), takže 4*. Síce by som to rád skritizoval za digitálne obžerstvo, ale pravda je taká, že mi to napriek všetkému stále pripadalo hravé, ako keby decko dostalo k dispozícii 250 miliónov. Dokonca i Evangeline Lilly mi tu pripadal super (stokrát lepšia, ako v dvojke). Cinemax TN 2014 (21.11.2016)