Hobit: Bitka piatich armád

"Trpaslík, jehož jsem poznal na dně pytle, by nikdy neporušil slovo." Jenže hobit míní a kurz zlata na středozemní burze mění. Ta část s mamoněním mě osobně moc nebavila, ale jakmile se do sebe pustily armády, tak to bylo pěkné pokoukání. Jenže udržet pozornost při asi hodinové bitvě je vysoko nad mé schopnosti a když je celý ten adrenalin zakončen půlhodinovým mudrováním o pravdě pravdoucí, tak to u mě zase na víc než tři hvězdy nevyleze. Nicméně jsem při monitorování přírody dospěl k závěru, že by si Nový Zéland patrně zasloužil, abych ho navštívil, takže se oficiální pozvánce vlády, s V.I.P. pohoštěním a návštěvou rugbyového derby s Austrálií, bránit nebudu. (06.02.2017)

Bitva pěti armád má přijatelnou stopáž dokonce i v prodloužené verzi. Vše už směřuje k závěrečné bitvě, ale samotné obléhání a následná jatka zaberou jen hodinu, takže hodně prostoru dostane démony zmítaný Thorin a také romance mezi Kilim a Tauriel. Jak Pánovi Prstenů plátno a velkolepá výprava svědčí, tak Hobit je možná lepší v knižní podobě. Jackson už měl k dispozici výrazně lepší technologie a mohl tak použít digitální efekty na každou blbost. Překvapivě nevýrazná je celou dobu i hudba. Finále však má silné momenty. Za krále! (31.12.2022)

Hobit bez hobita aneb ani cesta tam a ani zpátky. Více než kdy jindy je „trojka“ Hobita dílem dvou režisérů. Jednoho (říkejme mu třeba PJ), který rozumí postavám, konfliktům mezi nimi i v nich a vystačí si s přesně obsazenými herci. Jakmile mají plátno pro sebe Bilbo, Thorin či Gandalf, tak to funguje způsobem, který mnohdy přináší ty vůbec nejlepší i nejpůsobivější momenty z obou trilogií. Jenže pak je tu ještě druhý režisér (říkejme mu třeba CGI PJ), který ztratil cit pro míru dobrého vkusu. A ten si dává na celé (pře)dlouhé pasáže pohov a nechává pracovat počítače. Tam kde slouží efekty ději či výjevům, tak nelze mít výhrad. Tam kde slouží čistě „pro sebe sama“ a jsou přepálené jako v případě (bohužel ani zdaleka pouze) rádoby cool skopičin elfěte Legolase je člověku za CGI PJe skoro až stydno. Tam kde si v minulosti PJ vystačil s deseti vteřinami „cool Legolase“, tam je CGI PJovi deset minut málo. Naštěstí i tak má ten první z nich ve výsledku stále ještě navrch, ale přeci jen je (ne)poměr (ne)vkusného na pováženou. O to více, že tentokrát více než kdy jindy bije do očí, kde co chybí a bude doplněno až v prodloužené verzi; přednost dostalo vše akční na úkor postav, motivací a podobných "nadbytečností". Typickým příkladem je finále; několik minut se to efektně (a ne nutně vždy i efektivně) bije hlava nehlava, ale nic moc z toho, aby následně jedna mlčenlivá momentka posmutnělého Bilba a Gandalfa s dýmkou řekla naprosto vše. A tak je v této části se vším. Prodloužená verze je pak zajímavá především v tom, že ještě akcentuje oba ty protichůdné přístupy; a tak tu je mnohem více skvostných charakterových momentů, stejně jako i více oné odosobněné přestřelené CGI akce. (11.12.2014)

Peter Jackson je vážně šašek. Jak jen si mohl myslet, že natáhne útlou jednu knížečku do tří velkofilmů na způsob Pána Prstenů? Kdyby se nejednalo o příběh z vysoce poutavého a promyšleného Tolkienova světa středozemě, s nejvyšší pravděpodobností by tahle slátanina skončila odpadem. Efekty v bitvě je jediná věc, co je na tomto filmu uspokojivé (i když plné nelogičností). Film je provázen velice otravnými postavami především mezi lidmi a je celkem obtížný úkol se s někým ztotožnit, neboť trpaslíci nejsou zrovna nejsympatičtější bytosti. A to v čele s pološíleným Thorinem. Zbytečná výplň ve formě Legolase, také příliš uspokojení nepřinesla, neboť zde vypadá celkem staře a je to celkem nesympatický egoista, což je v této trilogii celkem populární scénářový balíček. Netřeba dodávat, že se Legolasovo chování zcela vymyká jeho přirozenosti z předchozích filmů. Pak láska mezi trpaslíkem a Elfkou? To už snad nemohou ani myslet vážně. Bylo to trapné a přehnaně se při tom tlačilo na pilu. Co vymyslí příště? Rozdá si to v seriálu černý Frodo s indickým Gandalfem? Mezi klady patří především provedení bitvy, která sice vypadá moc hezky, ale co se vojenské taktiky týče, je uplně nesmyslná. Například: Proč by elfové přeskakovali připravenou štítovou hradbu trpaslíků? Jak je možné že hrstka trpaslíků smířená s porážkou se najednou rozmnoží a rozdrtí drtivou přesilu skřetů když je vede Pavéza? Záchranná akce Orlů je také přitažená za vlasy a o obraně města lepší se nezmiňovat. Meh. A to jsem ani nezmínil, že nejlepší scény byly vystřiženy z kino verze. Dávám 2 hvězdy a jsem opravdu zhnusený! Tým režie toto dílo znásilnil pro peníze na úkor kvality a mírně mi zošklivil dokonce i vydařenou knihu. PS: Prodloužená verze sice nevyvrátí žádné filmové chyby a ponechá v tomto snímku většinu hloupostí všeho druhu, ale stále je to mnohem lépe utvořený celek, na který se docela dobře kouká. Samozřejmě jde především o propracované bojové scény. Special edition: 65% Cinema version: 45% (27.02.2019)

Zakončení Hobita mě osobně vůbec neuspokojilo tak, jak bych si představoval. Návrat do Středozemě je to poctivej, ale hned od počátku je vidět, že tvůrci toho do dvou a půl hodin chtějí nahňácat tolik, že neví, co odvyprávět dřív. Draka odpálej ještě v úvodních titulkách a pak se rozjede vlastně úplně jiný příběh, který s Hobitem nemá pranic společného. To jim sice nemám úplně za vinu, ale na druhou stranu bych byl radši, kdyby filmy o Hobitovi byly jenom dva a tenhle film by byl samostatným příběhem. Nevěřím totiž, že tohle je poslední výlet do Středozemě. Když jsem totiž viděl ty video blogy, nezažil jsem snad lepší filmovou partu. Tady podle mě muselo fungovat úplně všecko. Od uklizeček, po režiséra. Co už ale nefunguje tak fakt, jak místy tenhle film natahují a přitom tu vlastně jde o jednu jedinou bitvu. Právě i proto nejsem schopný dát plný počet a právě proto druhý díl u mě zůstane tím nejlepším z celé trilogie. Na druhou stranu pohádkovost, sympatičnost snad všech a fakt, že jsem byl opět součástí jednoho z mnoha výletů do Středozemě, pro mě znamená opravdu hodně a i tak na tuto trilogii budu vzpomínat nejlépe, jak jen to půjde. (21.12.2014)