Hobit: Bitka piatich armád

Hobit bez hobita aneb ani cesta tam a ani zpátky. Více než kdy jindy je „trojka“ Hobita dílem dvou režisérů. Jednoho (říkejme mu třeba PJ), který rozumí postavám, konfliktům mezi nimi i v nich a vystačí si s přesně obsazenými herci. Jakmile mají plátno pro sebe Bilbo, Thorin či Gandalf, tak to funguje způsobem, který mnohdy přináší ty vůbec nejlepší i nejpůsobivější momenty z obou trilogií. Jenže pak je tu ještě druhý režisér (říkejme mu třeba CGI PJ), který ztratil cit pro míru dobrého vkusu. A ten si dává na celé (pře)dlouhé pasáže pohov a nechává pracovat počítače. Tam kde slouží efekty ději či výjevům, tak nelze mít výhrad. Tam kde slouží čistě „pro sebe sama“ a jsou přepálené jako v případě (bohužel ani zdaleka pouze) rádoby cool skopičin elfěte Legolase je člověku za CGI PJe skoro až stydno. Tam kde si v minulosti PJ vystačil s deseti vteřinami „cool Legolase“, tam je CGI PJovi deset minut málo. Naštěstí i tak má ten první z nich ve výsledku stále ještě navrch, ale přeci jen je (ne)poměr (ne)vkusného na pováženou. O to více, že tentokrát více než kdy jindy bije do očí, kde co chybí a bude doplněno až v prodloužené verzi; přednost dostalo vše akční na úkor postav, motivací a podobných "nadbytečností". Typickým příkladem je finále; několik minut se to efektně (a ne nutně vždy i efektivně) bije hlava nehlava, ale nic moc z toho, aby následně jedna mlčenlivá momentka posmutnělého Bilba a Gandalfa s dýmkou řekla naprosto vše. A tak je v této části se vším. Prodloužená verze je pak zajímavá především v tom, že ještě akcentuje oba ty protichůdné přístupy; a tak tu je mnohem více skvostných charakterových momentů, stejně jako i více oné odosobněné přestřelené CGI akce. (11.12.2014)

Jak to vyjádřit. Kouzlo Pána Prstenů, kvůli kterýmu se na Hobita hrne kritika, je nepřekonatelný. I u mě je LOTR trilogie srdcovka, ke který se - narozdíl od Hobita - budu vracet mnohem častěji. V LOTRovi všichni čučeli na ty epický bitvy, na dechberoucí hudbu, triky, trochu těch komickejch scének a strhující a perfektně zachycenou mytologii. A protože ohromnej úspěch LOTRa potvrdil, že na tohle budeme slyšet, Hobit od všeho servíruje ještě víc a tak nějak se očekává, že zase budeme všichni padat na kolena. Jenže to kouzlo něčeho novýho, co z LOTRa dělá legendu, je pryč. LOTR se točil z Jacksonova zápalu a nadšení pro látku, Hobit proto, aby se Středozemě vyždímala do posledního materiálu, když se ukázalo, jak to sype. A právě tenhle rozdíl dělá podle mě nejvíc. Ale i tak vřele díky za Hobita a je dobře, že točil Jackson, jen není na místě čekat, že budeme opět všichni paf jak malí jardi. Tu jednu hvězdu strhávám za naprosto PROSRANEJ potenciál draka. První díl vnadí, druhej díl vnadí a dá nám trochu ochutnat a ve třetím to po deseti minutách odpíská? A přitom právě Smague byla nejlepší postava i záporák celýho Hobita. Tohle mě teda nasral. Ta obr bitva byla sice parádní, ale radši bych čuměla na draka, co demoluje na co přijde. A pak ještě - proč udělali z Gandalfa takovýho senilního dědu, co stráví půl filmu v kleci? Kde je ten respekt, co z něj v LOTRovi šel? Ale vyzdvihuju Lee Pace, jehož Thranduil si sice mohl odpustit kecy o lásce, ale i tak je to suverénně největší machr filmu a jeho způsob sekání hlav parožím je mi velmi sympatický. Několik krásnejch scén - trpasličí formace a výskok elfí linie, fajfka, sympaťák Bard - výraznější než všichni trpaslíci - umoudření Thorina a jeho vstup do bitvy a i Azog je fajn. Ovšem 3D je strašně otravný a zcela a naprosto K HOVNU! Už se na to vyserte, sakra, a točte postaru! (10.01.2015)

Adaptácia, ktorá rozdelila divákov na dva tábory. Jeden bol nadšený, že sa mohol vrátiť do sveta, ktorý ich pred rokmi tak nadchol, ďalší zase sklamaný, nakoľko nedostal nového Pána Prsteňov. Je to logické, aj v priamom porovnaní knižných predlôh Hobit stráca v osudovosti, atmosfére, ale vďaka rozprávkovejšiemu štýlu je to dokonale akceptovateľné. Problém nie je v tom, že sa Peter Jackson pokúsil z Hobita vytvoriť nového Pána prsteňov, ani v adaptácii tak krátkej knihy do troch dielov. Problém je v tom, že aj napriek štedrej minutáži a zapracovaniu dodatkov je väčšina postáv buď plochá, alebo nevýrazná a pridanú hodnotu nahradilo vizuálne pozlátko a priehrštenie trikových scén. Vlna kritika z niektorých strán je i tak neopodstatnená, v rámci fantasy žánru ide stále o spičku a prvotriednu dobrodružnú zábavu, ktorá nerobí nikomu zo zúčastnených zlé meno. Len tá duša pôvodného diela trochu chýba. (17.01.2015)

Zklamání na celé čáře... Samostatně naprosto nefunkční film, který, namísto aby zaplácl zbytečnost a nataženost druhého dílu, z něj vlastně dělá majstrštyk, když sám přebírá tuto úlohu. Ignoruje jakoukoliv dramaturgickou výstavbu filmového díla a je jen nezkoordinovaným sledem na sebe nenavazujících scén. Jackson pořád zvládá psychedelii a dokáže udělat zajímavé situace, nicméně jednotlivé scény u sebe drží jen silou dobré vůle a v důležitých momentech se zabývá naprosto bezpředmětnými situacemi, které nemají nic společného s předlohou a v horších případech ani s emocemi, nebo nedej bože nějakými charaktery. Katarzi nečekejte... Sorry... Bitva pěti armád není dobrý film... (11.12.2014)

Jako obvykle, hodnotím až poté, co je hype pryč. Pokud bych popisoval jako zážitek z třeba hudebního díla, nefunguje moc dynamický rozsah, tj. nemáme tu tiché pasáže, ale muzika do toho řeže celou dobu naplno. Ani zde si moc nevydechneme. Ke zbytku dojmů, je to pompézní, narozdíl od knihy velmi dospěle podané, dokonce i konflikt s Arcikamem. Dobré, chvalitebné... (13.03.2015)