Prachy v prachu

Komedia, která jakoby se dělila na tři části. Zpočátku rozjezd, kde sledujeme společné soužití hlavní dvojice a také jejích marné hledaní uplatnění, což probíhá v takovém poklidném duchu, ale nechybí tomu charakteristika atmosféra francouzských komedií. Pak kratší, ale suverénně nejlepší část filmu o přípravě loupeže a přehrávání přepadení, při kterém jsem se fakt dost pobavil. A pak hlavní motiv přepadení banky, kde si z lupičů nikdo z personálu nic nedělá a všichni se postupně přidají na jejich stranu. Což je sám o sobě dobrý absurdní nápad, který mě zpočátku překvapil, ale když už vyšel najevo, začalo to být trochu průhledné a některé věci pak už byly trochu přehnané nebo předvídatelné namísto vtipnějsich dialogů, které tam byly, ale postupně jich nejak ubývalo a závěr už mě tolik nebavil. I tak jako docela dobrá blbinka na jedno zhlédnutí, ve které jsou sice některé vedlejší postavy (až na skvělého komisaře posedlého střílením) trochu debilní, ale celé to táhne celkem sehraná havní dvojka, kdy především Jugnot se vyřadil. (28.12.2020)

"Ve filmech se říká, že panika je pro gangstera největší nepřítel." Při sledování Prachů v prachu jsem jako malej parchant dospěl k názoru, že vykrádat banky nebudu. Je to moc složitý. Určitě bych zapomněl zavřít dveře, přivolat ředitele nebo zkontrolovat záchody. S mým štěstím bych ani nenarazil na tak jedinečnou sestavu rukojmích jako Sam s Paulem. Zejména profesionální rukojmí Nicole byla báječně schopná. Já bych narazil na sestavu boxer, polda a zuřivej důchodce. Prostě u mě je to bez šance. Já se radši znovu podívám na tuhle milou komedii, začnu chodit na rande o půl hodiny dřív a vyladím svůj dosud nevybroušenej klenot v podobě skoku za přepážku. To jen tak, kdybych dostal znamení, že do toho mám jít. (26.11.2021)

Mne skrátka tieto filmy E. Molinara nejako pasujú do gusta. Prachy v prachu bola malá legenda 80-tych rokov, a to nielen preto, že tam bolo zopár pekných holých ceckov a dokonca súlož tak hlasná, že to kedysi dávno za socíku zobudilo môjho otca spiaceho pri TV a aj s bratom nás vyhnal do detskej izby s poznámkou, že na také prasačiny máme ešte čas... Tento film bol legenda aj preto, že to bola originálna komédia s vynikajúcim hercami, ktorí boli síce v tej dobe vo Francúzsku 2. liga, ale zahrali to všetko s maximálnym prehľadom. No a ten koniec to už iba spočítal a podčiarkol. Prachy v prachu je taký malý čierny kôň medzi francúzskymi komédiami, ktorý vyhráva dostihy. (01.03.2009)

Když dávali před revolucí každou sobotu Film na přání, Prachy v prachu většinou zvítězil. Snímek jsem po hodně dlouhé době viděl teď a humor bych spíš tipoval na klasickou německou komedii z osmdesátých let než na frantíky. Možná to bylo také tím, že tam bylo docela nahoty a Daniel Auteuil mě povahou připomínal jednoho z Nosáčů :). Každopádně je to vtipná zábava a spíše taková pěkná a pohodová pohádka. Nesmím opomenout klasický český dabing, který je zde extratřída!! Ale v té době se není čemu divit. (30.12.2020)

Rozverné, vtipné, milé a hlavně, přátelé, typicky FRANCOUZSKÉ! Praštěná detektivka - to je přesně jejich parketa. Chlapci loupežníci byli ve své pitomosti a naivitě k sežrání, vyčůrané osazenstvo banky, krásně oportunistické a fandící lupičům, k pomilování. 85% je snad dokonce málo, protože já jsem se královsky bavil. (13.05.2010)