Réžia:
Ridley ScottKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Jed KurzelHrajú:
Michael Fassbender, Katherine Waterston, Billy Crudup, Danny McBride, Demián Bichir, Carmen Ejogo, Jussie Smollett, Callie Hernandez, Amy Seimetz (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Filmom Votrelec: Covenant sa režisér Ridley Scott vracia do vesmíru, ktorý sám stvoril vo Votrelcovi, prvom filme venovanom najstrašnejšiemu mimozemskému monštru filmovej histórie. V najnovšej a ešte desivejšej kapitole sa pripravuje vesmírna loď Covenant kolonizovať vzdialenú planétu na druhej strane galaxie. Zdá sa im, že nový svet, ktorý nečakane objavili je idilickým nezmapovaným rajom. V skutočnosti je to temný a brutálny svet, ktorého hrôzy si nikto z členov posádky nedokázal predstaviť ani v tých najhorších predstavách. Keď sa títo vesmírni pútnici ocitnú tvárou v tvár smrtiacemu monštru, neostáva im nič iné než sa pokúsiť o zúfalý útek z tohto zdanlivo ideálneho raja premeneného na skutočné peklo. (Cinemart SK)
(viac)Videá (16)
Recenzie (1 637)
Dvě hvězdičky jsou podhodnocení, ale jsou zcela oprávněné podhodnocení. Ridley Scott natočil film, který vypadá, jako by nadšený debutant vykrádal Vetřelce (předně na úrovni kopírování ikonických scén), přitom se ale odmítl odvázat a užít si hororovou zábavu, ale rozhodl se to prokládat polopatickými existenciálními otázkami. Kdyby to opravdu bylo dílo začátečníka, budu snad smířlivý, ale vůči tomuhle? Že postavy jsou ještě o řád hloupější než v Prométheovi, je nakonec ten menší problém. Jeden Marťan holt jaro nedělá. ()
S drobnou nechutí za velmi slabé 3 body... protože byl prostě lepší než Prometheus, kterému jsem dal velmi slabé 2 body. V čem lepší? V práci s postavami. Tím nemyslím (jen) postavení celého filmu na Fassbenderovi, který částečně nepřehrával, ale spíš to, co jsem v Prometheovi zoufale hledal - postavy, s kterými by se dalo aspoň trochu identifikovat, které by byly životné (tady tu a tam ano). Co postrádám nadále, je logika chování skoro všech, nicméně ve vyhrocenosti zápletky to pominu. ()
Film, kde se střídavě hystericky ječí v nepřehledných scénách a střídavě filozofuje nad otázkami vesmírného AZ kvízu v až příliš přehledných záběrech... přitom se všichni chovají tak eraticky, že posádka Promethea připomíná profesory logiky na výletě do země osmisměrek. Po totálně wtf scéně zrození jsem se rozhodl, že pro mě Alien právě umřel a odešel jsem tzv. na spáčilku. Jedna hvězdička za to, že Franco kompfasuje, aniž by na palubě stačil pronést holou větu. To je správné rozhodnutí. Jediné. ()
Je to horší, než Prometheus a nejméně zajímavý film z celé vetřelčí ságy. Zatímco tolik kritizovaný Prometheus s opakovaným shlédnutím tak nějak zraje k lepšímu zážitku, Covenant je přezrálý a úplně vymačkaný citrón. Mytologie postavená kolem nejslavnějšího vesmírného zabijáka není zajímavá a výsledek připomíná průměrnou vyvražďovačku od nějakého průměrného režiséra, která se polovinu stopáže odehrává v noci, v přítmí, při tlumeném světle (Prometheus v tomhle ohledu byl vizuálně mnohem, mnohem poutavější a pestřejší) a scottovskou obrazovou bravuru, aby zde člověk pohledal. Marně. Korunu tomu nasazuje WTF vzájemná přivítací "prostná" androida a čerstvě vylíhnutého vetřelce, která je jak vystřižená z parodie bratří Zuckerů. Tak co s tím, milí producenti? Nechte, prosím, aliena milníkem filmové historie, kam svým významem spadá a nedojte to jak dojnou krávu, už tak se chudák drží sotva na nohách. ()
Galéria (111)
Fotka © 20th Century Fox
Zaujímavosti (45)
- Jedna z upoutávek byla vytvořena jako reklama na nového androida Waltera (Michael Fassbender). (vyfuk)
- O natočení pokračování se začalo jednat hned po premiéře předchozího filmu. (ManOfPhoenix)
- Natáčelo se ve městě Sydney v Austrálii od 4. dubna do 16. července 2016. (willy1)
zhnusení, zvrácenost a svinstvo. no nebyly to právě libé pocity, které ve mně film zanechal. jenže přesně o to tu šlo. mnozí se v reakcích vůči filmu ohrazují s tím, že prý jde jen o prachobyčejný slasher, čili formát, jaký není hoden kultovních předchůdců, a další se snaží kritiku mířenou z tohoto směru odrážet. mám-li si v tom souboji zvolit stranu, kloním se k názoru, že Covenant opravdu má zřetelné rysy slasheru, ale jiné, než o kterých se (nejčastěji?) hovoří. tak předně, Scott se vrací k modelu, kde monstrum není v centru, ať už dění nebo optiky kamery, ale existuje kdesi na periferii a slouží spíše jako prostředek k navýšení atmosféry znejistění, znepokojení a posléze děsu. to je imho dobře. stejně jako těch pár slasherů, na které jsem během sbírání diváckých zkušeností narazil, se i Covenant vyznačuje nepokrytou předvídatelností, postavy opouští rozum a pod vlivem traumatických okolností přestávají jednat racionálně, a tak jedna po druhé umírají v předepsaném pořadí pro zděšení jedněch a potěchu druhých. myšlenku podporuje také odbytá charakterizace postav, s čestnou výjimkou androida. pravda, úvahami nad genezí nového života, tímto dědictvím silně mytologizovaného a diváky povětšinou nepochopeného Prométhea, se slashery typicky nevyznačují. a odtud už se odvíjí jedinečnost Covenantu. celý film jako kdyby svým významem a vyzněním adoptoval Davidův pohled na lidský život. v dřívějších filmech série byly sympatie k postavám klíčové. měl-li si film náležitě užít, divák musel soucítit (a notně tomu napomáhala přirozená inklinace k divácké identifikaci); o to víc, když postavy čelily smrti, s každým dalším dílem zřetelnější a brutálnější. s každým dalším dílem se hodnota lidského života o něco víc snižovala, až se v Covenantu vytratila úplně. tohle už je snad dokonalý misantropický nihilismus. navíc velmi nevstřícný vůči divákům, jelikož se brání jakékoliv estetizaci, která by umožnila všechen ten slizký černý hnis zarámovat coby umělecké vyjádření 'krásně tematizující ošklivost' - kontrastuje autentické přírodní lokace se škaredými digitálními monstry (od dob nepřesvědčivého digitálního xenomorfa z Fincherova třetího dílu série se změnilo zjevně jen málo), klade vedle sebe nádherné a vznešené záběry na hvězdné lodě, nadýchaná mračna v planetární atmosféře a obrazy navržené podle klasických děl dějin umění (viz Böcklinův Ostrov smrti, případně Gigerův hommage této malbě, Pravda vystupující ze studny Jean-Léona Gérôma a další) s vykuchanými obludami z Davidova kabinetu kuriozit, perverzními polibky dvou androidů a ohořelými mrtvolami (Scottova hrůza ze smrti uhořením bude nejspíš patologická, jestli si mohu dovolit soudit coby amatérský psychoanalytik), a hlavně, co mě iritovalo zdaleka nejvíc - neustále skáče mimo kýžený rytmus, tempo se náhodně střídá, bez jakéhokoliv klíče, tlumené vleklé pasáže nastupují namísto hektických akčních v naprosto nevhodnou dobu (podobně jako poznámky v závorkách v tomto komentáři) a adrenalinová akce přichází nejenže nečekaně, to by samo o sobě bylo v naprostém pořádku, ale hlavně bez přímé návaznosti na... cokoliv. i když ale znám Scottovu filmografii relativně dobře, nedovedu posoudit, zda to vše představuje vynalézavý záměr, nebo zda je výsledná podoba filmu dílem náhodné shody různých tvůrčích faktorů. Scotta mám totiž zaškatulkovaného coby velmi nadaného filmového režiséra (ve smyslu režisér-řemeslník, nikoliv nutně (i) režisér-autorský umělec), ovšem naprosto ignorantského při volbě látky ke zpracování. občas se mu do rukou dostane skvělý materiál a pak vznikají mistrovská díla jako původní Vetřelec nebo Blade Runner, většinou se však bůhvíproč nadchne pro mizerný, kýčovitý námět a jen díky své profesionální zdatnosti vznikají sice ideově velmi problematická až nevěrohodná, celkově vzato však ne vždy zcela promarněná díla. Covenant bohužel jednoznačně spadá do této druhé, rozsáhlejší podmnožiny Scottovy tvorby. a i když se nejsem schopen přemoci a uznat jej za zdařilý film, přiznám mu tolik, že část svého účelu přeci plní - podařilo se mu (přinejmenším ve mně) znovu vzbudit zájem o celé to vetřelčí [nebo, chcete-li, vetřelecko-predátorské (+možná i -bladerunnerovské)] fikční univerzum s celou jeho rapidně se vyvíjející (novou) mytologií. je kuriózní, jak Scott a jemu oddaní scenáristé pracující na této sérii prequelů naprosto nezvládají (pře)tlumočit odkazy a inspirace v existujících mytologických systémech do smysluplné pastiše, zato se jim však (relativně, protože výhrad by se našla spousta) daří budovat (v přeneseném slova smyslu) mytologii novou, fikční a fantastickou, a s ní právě i zájem o vetřelčí univerzum a jeho další směřování. () (menej) (viac)