Dědictví aneb Kurvaseneříká

Už neplatí s Bohušem na věčné časy. Kurva se sice říkat nemá, ale nejeden divák si nejednou pomyslí, že tohle pokračování proslulé "bolkovské" komedie stojí kurevsky za nic(!). Jako by si toho byl (pozdě) vědom i jeho protagonista a autor scénáře v jedné osobě a celou dobu se neprojeví jeho humornost tak, jak jsme od Bohuša zvyklí. Je sice hezké, že zestárnul a věkem i "zmoudřel", ale copak s ním zestárnul i jeho pověstný invenční humor nadití k prasknutí originálními hláškami, hlody a nesmrtelnými výšplechty?! Zřejmě ano, protože jinak si nedovedu vysvětlit tak mimořádně nízký výskyt gagů. Ne dobrých, ale tady v podstatě absentoval jakýkoliv humor s výjimkou občasného záblesku toho hořko-humorného a rozjímavého, potažmo trapného, který se ovšem neslučuje s podstatou prvního filmu, který stavěl na principu dokonalé odezvy diváka na své narážky a zlidovělé hlášky. Problém nastal v odlišném přístupu režisérů. Kontroverzní Chytilová s osobitým režijním rukopisem versus na jistotu točící Robert Sedláček. Maximálně umí vykouzlit hezký záběr dýchající letní atmosférou, ale nejednou vznikl dojem, že režírování se ujal samotný Polívka a on jen zkontroloval záběr bez vlastního přičinění, aniž by do toho vtěsnal něco z vlastní režijní kapsy. Je přímo hrůza, jak film nemá tempo a záběr od záběru diváka uklimbává ve svém vypravěčském nic. Totální selhání přichází v podstatě v nulové návaznosti na původní film a žádná z postav se příliš nehlásí o svoji dvacetiletou filmovou minulost. Jednička sice rezignovala na satirický podtext, i když ten tam přece jen v určité míře patrný byl, ale dokázala na jednoduchou zápletku nabalit spoustu scének, o kterých diváci dokázali nadšeně debatovat a napodobovat je, včetně přenášení hlášek do reálu. Nemluvě o dokonalém vystižení doby porevoluční. Dvojka z tohoto hlediska nepřináší nic extra a nikam se ani neposouvá. Chybí nosná zápletka i herci se svým způsobem zhoršili, protože divák neustále čeká, kdy to rozbalí jako tehdy, a nedočká se. Na co je ve filmu nefunkční Gott, nefunkční mrtvá Vlastička, jakási Irenka za hřbitovní zdí, nebo zapáchající dr.Strážný?! Je z toho akorát znát, jak moc někteří herci v pokračování účinkovat nechtěli. O to smutnější, že na dvou ženských postavách se v původním filmu dost stavělo, až pro někoho zkultovněly. Nejednou tohle pokračování svým uchopením připomene "Sněženky po třiceti járech". I tady je znát propastný časový rozdíl či skok, jaký hlavní postava, plus ty kolem ní prodělaly. Další osudy Bohumila Stejskala totiž přišly strašně moc pozdě. 22 let je moc, a i když i já jsem byl coby divák zvědavý, co se u rázovitého Bohuše za tu dobu změnilo, tak můžu konstatovat, že změna žádná. A když, tak k horšímu. Jeho postava zpustla a zburanovatěla, a i když on sám coby Bolek Polívka ji nejednou hraje jako distingovanou a chytřejší, než se na první pohled zdá. Pak ovšem nevím, co tím chtěl autor říci. Jaký vlastně měl být současný Bohuš. Jestli "cool" týpek, co se znovu dal na chlast, anebo věkem sešlý a utrmácený "inteligent" používající na svých cestách veterána hořký, suchý a rádoby chytrý humor?! Je to spíše Bolek Polívka osobně. A co nejvíc zamrzí, že jako scenárista je mizerný a snižuje se k lacinostem. Bohuš si tentokrát už všechny (diváky) nekoupí, jak kdysi vítězoslavně prohlásil na konci prvního filmu. Nyní o ně bude muset bojovat. Akorát nevím čím. Jestli chlastem, dobrovolným pobytem v protialkoholní léčebně, omšelou "rádiovkou" anebo zkonfiskovanou farmou a uměleckým propadem. Račte si prosím vybrat, co je vám nejblíž. Druhé pokračování zabředlo přesně do těch typů komedií, kterým se tak jednička urputně bránila. A pokud i ona měla slabší a zdlouhavé chvilky, tak z toho dokázala vybruslit po "bohušostejskalovsku". A náramně se strefila do doby, kdy se do podnikání pouštěl každý a každý si chtěl náležitě užít nových možností léta odpíraných totalitním režimem. V tomto kontextu je Dědictví II jen smutnou a notně zašlou vzpomínkou na Bohušovy kdysi vtipné a satirou říznuté časy. Na druhou stranu setkání s tímhle (kultovním) buranem nebylo až tak nepříjemné, ale především zvláštně narafičené a režijně i scenáristicky méně vychytané. 60% (07.02.2014) (menej) (viac)