Hannibal

Viděl jsem dvě epizody, ale vlastně už jedna mi stačila k poznání, že tentokrát si s televizní sérií rozumět nebudu. Je to snaživě cool a využívá to všechny možné populární a efektní nástroje k upoutání divákovy pozornosti, zajímavé prostředí, psychicky vyšinuté nebo výjimečné typy postav, ale nějak se s tímhle stylem míjím a vidím v tom pouhou účelovost. Když to vezmu upřímně, to jediné, co na seriálu opravdu funguje, je postava Madse Mikkelsena a jeho doktora Hannibala Lectera. Jenže ta nehraje dominantní roli a naopak hlavní hrdina seriálu je podle mého mínění naprostý omyl a jeho interakce s doktorem nefungují. Takže kdybych měl porovnávat Antony Hopkinse a Madse Mikkelsena, hodně obtížně bych se rozhodoval, koho vyzdvihnout (i když klasika by nakonec asi dostala přednost), ale to ostatní v porovnání s legendárním Mlčením jehňátek podle mého názoru pokulhává. Celkový dojem: 35 %. (04.07.2014)

Mikkelsen nemohl zklamat, ač jako sympaťák je mi prostě příjemnější. Četla jsem všechny Harrisovy knihy a nikde není naznačeno, že by dr Lecter byl až takový brutálník, co si libuje ve vyřezávání orgánů zaživa a další věci, co předvádí tady. Nicméně to tam teda nebylo ani vyvráceno. Seriál se v každém díle naprosto vyžívá v někdy až absurdním hnusu a tvůrci byli skutečně kreativní - pěstírny hub, lidské úly, shoření zaživa, struny z lidských střev, no prostě pohádka. Herci prvotřídní. Fishburne se mi snad nikde víc nelíbil (a líp nezahrál), než tady. Dancy dokonalý, do svojí role se položil na 100%, úplně stejně jako Mikkelsen přesný od účesu po zástěru. Gillian Anderson a Gina Tores obě velmi dobré. Co mě ale vůbec nenadchlo, byly změny pohlaví u Alany Bloom a Freddie Lounds - obě v knihách muži a obě zde naprosto otravné pšundy. Alana Bloom svatouškovská trapka bez charizma a bez humoru, přesně ten typ s věčným útrpným výrazem, co mě vytáčí. Naopak Freddie Lounds zase typická otravná novinářka, do který ani není nikdo zamilovanej, tak proč to nemohl bejt chlap? Zatím jsem viděla první dvě série a poslední díl druhé série byl tak božsky vygradovaný, jako málo co, prakticky gradoval už od začátku pomocí hudebního doprovodu. Doufám, že třetí série udrží úroveň. Jo, a Michael Pitt byl jako psychouš Verger hodně přesvědčivý. (07.02.2017)

(Předně díky kolegovi Russell-2-Dope za tip na tenhle TV kousek, který by mě jinak, coby televizního ignoranta, asi ještě dlouho míjel.) PRVNÍ ŘADA: Stručně a výstižně - hodně slušná náhrada za Dextera. Umělecky, filosoficky, nebo nábožensky založení či motivovaní vrazi s extrémně šílenými metodami, "uměleckými" vražednými výtvory a bizarními duševními poruchami (dostal mě Cotardův syndrom)... Lunatický a halucinující zvláštní agent FBI... Šílený, psychopatický, sadistický, ale i geniální a kultivovaný psychiatr (monstrózní, hadovitý, skvostný Mads Mikkelsen)... Výborný Laurence Fishburne v roli šité na míru... Ale nějaké drobné výhrady mám. Zprvu mi trochu nesedla postava Willa Grahama s projevem protivného neurotického homosexuála. Ale zvykl jsem si, časem si ho i oblíbil a jeho psychickou trýzeň vepsanou ve tváři mu začal věřit. Vadila mi ovšem extrémně nepravděpodobná a nevěrohodná postava šedé eminence v podobě bulvární novinářky. Chápu, je to hezká baba a hraje nesympatickou a manipulativní mrchu, asi to zvýší sledovanost, ale scénář tím hodně ztrácí na úrovni a posouvá se směrem ke stupidním telenovelám, nebo k béčkovým seriálům pro teenagery. Stejně tak mi nesedla vyumělkovaná postava kanibalovy dcery (obě dvě dámy se naštěstí aspoň v několika dílech upozadily). Ale nechci tenhle skvělý seriál kritizovat za nerealističnost a za nadměrnou scénáristickou fabulaci; kdybych měl škatulkovat, je to zkrátka trochu Dexter & trochu CSI, ale hodně okořeněný atmosférou Twin Peaks nebo X-Files. Dost keců, minimálně 85%, je to pohledné, zajímavé a vzbuzuje to závislost, vrhám se na druhou řadu a pokud kvalita neklesne, dám nakonec plný počet. DRUHÁ ŘADA: Celá by se myslím vešla do jednoho dvouhodinového celovečeráku, což ji myslím dobře charakterizuje - je rozvláčná, v první půli místy až útrpně. Prvních několik dílů je nepříliš záživnou konverzační nudou z vězení, ze soudní síně, nebo z domovů hlavních postav, okořeněnou, aby se neřeklo, několika zajímavými vraždami. Popravdě mě chvílemi polopatické, zdlouhavé a šablonovité dialogy málem unudily k smrti. A taky to, jak postavy každou chvíli dlouze a dlouze čumí (ať už na sebe nebo "do blba"), aby se co nejvíc natáhla seriálová stopáž, mě iritovalo. Zvlášť doktorka Bloomová dokáže opravdu čumět jako bluma, nomen omen. U filmů to promíjím a občas mám jejich pomalost i rád, ale u seriálů na to nemám nervy. Ale taky jsem parkrát výskl rozkoší (třeba když šílená Amanda Plummer prováděla lobotomii), moc moc se mi líbila neuroticky křehká psychiatrička Gillian Andersonové a potěšil mě Jeremy Davies. Taky prolínání se s dějem filmu Red Dragon bylo hodně zajímavé (někdy si snad přečtu i ty knihy). Každopádně druhá půle druhé řady nabere poněkud na obrátkách, je v ní několik dobrých momentů i více nebo méně očekávaných zvratů a překvapení, ale nijak nadšený ani unešený z Hannibala nejsem. Solidní oddechová čtyřhvězda, ale žádná srdcovka. (27.07.2014)

Možné spoilery!!! Přijde mi, jako by snad v USA nedokázali poslední dobou natočit opravdu nějaký kvalitní, kriminální seriál. Vezmou nějaké velmi atraktivní téma, obsadí známého, nejlépe zahraničního herce a natočí něco, co mám problém nějak smysluplně pojmenovat. Co mi vadilo? Kromě mnoha nelogických momentů, výskytu tolika vrahů, je to hlavně fakt, že tenhle seriál působí hrozně prvoplánově a jen těžko uvěřitelně. Chybí zde nějaká logika, souvislost, všude jsou jen potoky krve a spousta mrtvých, ale tohle vše působí, jako z nějaké morbidní výstavy nějakého umělce a ne, jako něco co by mě snad dokázalo zaujmout. Co je platné, že Mads je vhodně typově obsazený, Gillian stále velmi sexy, když stejně nemají co hrát. Hugh, ten mě tím svým tupým výrazem přiváděl až do stavu nepříčetnosti a ostatní herce nemá ani cenu hodnotit. Nejvíc bych asi vyzdvihl přípravu gastronomických pochoutek, které by se možná hodili do nějakého pořadu o vaření, ale rozhodně ne sem. Mohl by se jmenovat vaříme z netradičních surovin, nebo nějak podobně.... Končím, s konstatováním, že tenhle Hannibal tomu filmovému nesahá ani po kotníky. (04.06.2014)

Obsahuje náznaky spoilerů. Will Graham (vynikající Hugh Dancy) má neobvyklý dar, díky naprosté empatii je schopný se vcítit do myšlenek jakéhokoli vraha. Nakonec se ale přece jenom objeví jeden, který Willovy schopnosti otestuje až na samou hranici. Bryan Fuller má očividně slabost pro smrt. Jak v Dead Like Me, tak v Pushing Daisies, smrt byla ústředním motivem, v obojím často absurdní a vyhrocená, většinou fascinující, ale především vždycky politá pořádnou porcí humoru. Zajetou tradici humoru v Hannibalovi Fuller opouští a vydává se probádat její podstatně temnější aspekty (a já tak s jistotou můžu říct, tenhle seriál patří mezi nejznepokojivější, co jsem kdy viděl). Naštěstí ale neopouští svůj rukopis jako takový. Psychologie postav je propracovaná a vymazlená k dokonalosti a dynamika vztahu ústřední dvojky neztrácí dech po celou dobu seriálu. Objevuje se zástup Fullerových oblíbenců, rozkošná Caroline Dhavernas (Jaye z Wonderfalls) tady klofla rovnou hlavní ženskou roli, ale objeví se mnoho dalších, jako Ellen Muth (DLM), Raúl Esparza, Ellen Greene, Gina Torres, Molly Shannon (PD) či Eddie Izzard (Mockingbird Lane), k tomu se přidává nádherný (byť mnohdy šokující a odporný) vizuál, a nemám tak moc nač si stěžovat. Paradoxně možná to, co ostatní láká a baví nejvíc, mi brání jít s hodnocením ještě výš. Nepovažuju se za zvlášť citlivého diváka, taková série Saw mě vždycky bavila, Hannibal ovšem nejednou otestoval můj žaludek, nejen násilím vizuálním (ač taková instalace z 2x05 mě ve snech chvilku strašila), ale především tím psychologickým (kupříkladu díl 1x04, případně osud Dr. Gideona), skutečně mám problém pochopit rating 14+, já se dívat na Hannibala ve čtrnácti, dnes a denně bych se probouzel s křikem. Po úplném finále seriálu převažují jednoznačně kladné dojmy, v případě možného obnovení na další řadu už ovšem při sledování nic nejím... (06.09.2015)