Hannibal

USA má (polovina proti době před 20 lety) za loňský rok necelých 15.000 vražd. Z nich spáchal dvě třetiny Hannibal Lecter, zbytek jeho zmanipulovaní pacienti. Skvěle vybraná titulní postava, jen tak někdo mu výkonem nestačí držet krok, jakkoli jsou výborní i jiní. Čili, tím lépe pro reálný vztah Hannibal versus ostatní. Preciznost a zásadovost, schopnost okamžité analýzy a reakce. A místy překombinované úmysly v úmyslech, způsobující ještě větší odklon mysli od reality... Což je vlastně OK, tak se to má nejspíš brát. Vynikající stylizace opět surreální -- třeba květiny, houby, med a další pochutiny pěstované na mrtvolách, výtvarná stylizace příběhu projevující se důsledně kontrastním oblečením Hannibala kontra Willa (doplňkové barvy), estetika tekutin, barokní aranžmá... Vpodstatě jediný úkrok ze světa Hannibalů Hopkinsových, které seriál dost ctí, je pocit přítomného času v příběhu, tím myslím, že je zjevně aktualizován do 21. století (přinejmenším mobily, webovky F. Lounds atd.), což trochu neštymuje s původní časovou linií. // Třetí série: všichni měli špatný trip a žvanili a žvanili a žvanili a žvanili. Shovívavě jen jedna hvězda dolů. (17.08.2014)

Bizárek. Všechno v tomhle seriálu je takové…..nepřirozené. Jako byste měli nabýt dojmu, že každý druhý ve vašem okolí, včetně vaší nevinně vyhlížející a milující babičky, je potencionální sadistický vrah, který zabíjí výhradně za pomocí těch nejbizarnějších a nejbestiálnějších technik. Jestli vám přišlo pěstování hub na polomrtvých tělech obětí, zobrazené v 1.sérii, už trošku „za hranou“, tak v té druhé jdou tvůrci ještě dál, až se bojím, s čím v přibývajících sezónach přijdou příště (tady už ani moje bujará fantazie nesahá, na rozdíl od autorů seriálu). Všichni jsou tady tak straaaašně vááááážní, až by z toho jeden – slovy Amadea – sral mramor, deklamují tak pooooomaaaaaluuuuu a dějové twisty se nabalují jak z říše té nejpotrhlejší sc-fi, že vás to postupně ubíjí a uvrhne do letargie. Jediné, co to drží nad vodou, je svůdně pochmurná kamera a charisma Dancyho a Mikkelsena. Po absolvování dvou sezón si s chutí nechám ten zbytek, tuhle vypočítavou a promyšleně na efekt hrající bizarní potravu, jako divák ujít. A nedivím se původně zamýšlenému inteligentnímu Davidu Bowiemu, že se do tohohle nenechal uvrtat. (01.06.2014)

"Se zrodil v kreativní mysli .... a rafinované režie..." Ani jedno jsem nijak zvlášť nepocítil. Ano, je fakt, že bych opravdu rád hodnotil kladně, jde přeci o Hannibala Lectera, navíc ho hraje můj oblíbenec Mikkelsen. další hlavní roli obsadil Fishburne, kterého mám rád už od "Horizontu Události". Takže proč bych neměl hodnotit minimálně 4 až 5 hvězdami..?? No když se mi to trochu rozleželo v hlavě, odpověď je opravdu jednoduchá, tenhle seriál je v mnoha věcech opravdu nedotažený. Takže, ač bych opravdu chtěl hodnotit vysoko, nejde to, byla by to jen póza. Takže za první řadu dávám 3 hvězdy a 65% (09.05.2014)

1. série: 90%, 2. série: 100%, 3. série: 90%. Bizarní, zvrhlá a zároveň neodolatelná. Vášnivá a přitom ledově chladná. Špičková seriálová krmě se specifickou psycho atmosférou, precizně vystavěnými dialogy a skvěle zahranými postavami, jež prezentuje lidožroutskou hostinu jako efektní přehlídku vysoké kuchyně, za níž by se nemusel stydět ani šéfkuchař s třemi hvězdami od Michelina. Všechny kontrasty mě hodně bavily. Vlastně i fakt, že z hlavních postav je jakž takž normální snad jen Jack Crawford. A také propojenost s filmy (Mason Verger a jeho prasečí farma, Červený drak a další). Občasnou vykonstruovanost a rozpačitý rozjezd třetí série tak seriálu milerád odpustím. (06.11.2015)

(Předně díky kolegovi Russell-2-Dope za tip na tenhle TV kousek, který by mě jinak, coby televizního ignoranta, asi ještě dlouho míjel.) PRVNÍ ŘADA: Stručně a výstižně - hodně slušná náhrada za Dextera. Umělecky, filosoficky, nebo nábožensky založení či motivovaní vrazi s extrémně šílenými metodami, "uměleckými" vražednými výtvory a bizarními duševními poruchami (dostal mě Cotardův syndrom)... Lunatický a halucinující zvláštní agent FBI... Šílený, psychopatický, sadistický, ale i geniální a kultivovaný psychiatr (monstrózní, hadovitý, skvostný Mads Mikkelsen)... Výborný Laurence Fishburne v roli šité na míru... Ale nějaké drobné výhrady mám. Zprvu mi trochu nesedla postava Willa Grahama s projevem protivného neurotického homosexuála. Ale zvykl jsem si, časem si ho i oblíbil a jeho psychickou trýzeň vepsanou ve tváři mu začal věřit. Vadila mi ovšem extrémně nepravděpodobná a nevěrohodná postava šedé eminence v podobě bulvární novinářky. Chápu, je to hezká baba a hraje nesympatickou a manipulativní mrchu, asi to zvýší sledovanost, ale scénář tím hodně ztrácí na úrovni a posouvá se směrem ke stupidním telenovelám, nebo k béčkovým seriálům pro teenagery. Stejně tak mi nesedla vyumělkovaná postava kanibalovy dcery (obě dvě dámy se naštěstí aspoň v několika dílech upozadily). Ale nechci tenhle skvělý seriál kritizovat za nerealističnost a za nadměrnou scénáristickou fabulaci; kdybych měl škatulkovat, je to zkrátka trochu Dexter & trochu CSI, ale hodně okořeněný atmosférou Twin Peaks nebo X-Files. Dost keců, minimálně 85%, je to pohledné, zajímavé a vzbuzuje to závislost, vrhám se na druhou řadu a pokud kvalita neklesne, dám nakonec plný počet. DRUHÁ ŘADA: Celá by se myslím vešla do jednoho dvouhodinového celovečeráku, což ji myslím dobře charakterizuje - je rozvláčná, v první půli místy až útrpně. Prvních několik dílů je nepříliš záživnou konverzační nudou z vězení, ze soudní síně, nebo z domovů hlavních postav, okořeněnou, aby se neřeklo, několika zajímavými vraždami. Popravdě mě chvílemi polopatické, zdlouhavé a šablonovité dialogy málem unudily k smrti. A taky to, jak postavy každou chvíli dlouze a dlouze čumí (ať už na sebe nebo "do blba"), aby se co nejvíc natáhla seriálová stopáž, mě iritovalo. Zvlášť doktorka Bloomová dokáže opravdu čumět jako bluma, nomen omen. U filmů to promíjím a občas mám jejich pomalost i rád, ale u seriálů na to nemám nervy. Ale taky jsem parkrát výskl rozkoší (třeba když šílená Amanda Plummer prováděla lobotomii), moc moc se mi líbila neuroticky křehká psychiatrička Gillian Andersonové a potěšil mě Jeremy Davies. Taky prolínání se s dějem filmu Red Dragon bylo hodně zajímavé (někdy si snad přečtu i ty knihy). Každopádně druhá půle druhé řady nabere poněkud na obrátkách, je v ní několik dobrých momentů i více nebo méně očekávaných zvratů a překvapení, ale nijak nadšený ani unešený z Hannibala nejsem. Solidní oddechová čtyřhvězda, ale žádná srdcovka. (27.07.2014)