Solaris

Sic překrásné – filosofické – omračující, leč dlouhé – neuchopitelné – téměř neohodnotitelné. (10.12.2009)

Vědec Kris Kelvin přilítá na vesmírnou stanici na oběžné dráze okolo planety Solaris. Stanice na první pohled působí, jako by zde došlo k nějakému boji či katastrofě, a Kelvin jen těžce dostává z jediných ještě žijících vědců na planetě, doktorů Snauta a Sartoria, k čemu vlastně došlo. Ale brzy to zjistí sám na vlastní kůži - planeta, pokrytá podivným oceánem, dokáže nějakým způsobem vstoupit do lidského podvědomí, a zhmotnit jeho sny. A tak se na stanici dostává Kelvinova - již dávno mrtvá - žena Hari... Tak se bohužel stalo to, čeho jsem se obával při sledování nové verze Solarisu. Nuda, kterou obsahovala i nová verze, je bohužel i všudypřítomným prvkem tohoto, bezmála tříhodinového snímku. A přitom ve scénách, kdy jsem se nenudil, se dalo napětí krájet, a Tarkovského režie mne bavila moc. Takže bych, stejně jako zde ostatní komentující, navrhoval film tak o hodinu zkrátit - a prvním adeptem na vystříhnutí by mohla být scéna jízdy automobilem, která trvá skoro čtvrt hodiny (přičemž k jejímu vychutnání by půl minuta úplně stačila)... (21.10.2013)

(77/2023) / Prvé stretnutie s Tarkovskym. V pohode. Trochu som sa obával ako moc filozofické to bude, ale realita bol skôr jemne psychologický film s viacerými zaujímavými témami a dilemamy. Čo je na filme fascinujúce je tá vzťahujúca, zvláštne depresívna socialisticko-budovateľská atmosféra. A celkovo vizuálne a technicky je to veľmi špecifické, ale celé som to fakt hltal. (7/10) (08.11.2023)

Ano, bylo to hezké, ale nikdy víc :)) (13.09.2006)

Nemám rád sci-fi a kdyby se Tarkovskému podařilo natočit více filmů, klidně bych Solaris vynechal. A udělal bych velkou chybu, protože se o sci-fi, tak jak jí já ve svém ignorantství a předsudcích rozumím, v podstatě nejedná. (08.01.2007)

podľa mňa vizuálne a atmosféricky dokonalé sci-fi...aj čo sa týka originality nesklamal...jediné čo ma mrzí je že som ho možno tak úplne nepochopil...určite nesadne každému (16.01.2012)

Po přečtení knihy jsem zhlédnul Tarkovského a nějak mi to nesedlo. Já nevim proč - vždyť atmosféra filmu byla perfektní. Nějak to na mě zkrátka nepadlo celou vahou. Taky mě docela překvapil ten závěrečný přesah, který překonal námět knihy. Možná tak nějak celkově. (18.10.2012)

Další pohled do nitra bytí a otázkách o smyslu života. Jako první film, který mohu naprosto sebejistě přirovnat k "Vesmírné oddysee" od Kubricka. Výjímečné a nepochopitelné !!! Hudba úchvatná. (24.03.2013)

Američané a Britové měli svou 2001: Vesmírnou odyseu (1968). Zásadní sci-fi milník s filozofickým přesahem, za nímž stojí intelektuální vizionář Stanley Kubrick. Přímou odpovědí Sovětů byl národní poklad Andrej Tarkovskij a jeho Solaris (1972). Zatímco Kubrickův příspěvek byl vnímán v rovině technologického skvostu, Tarkovskij dal filmovému světu mimořádně magický zážitek natočený za „pár kopějek“. Oba dva filmy spojené prvkem sci-fi tématiky nabízejí diametrálně odlišnou zkušenost a obě dvě díla rozhodně stojí za zhlédnutí. Pro tvorbu ruského filmaře byly příznačné extrémně dlouhé stopáže a nejednoznačně podaná poselství, které z jeho filmů činily především divácké výzvy, spíše než lákavá místa plná zábavy a přelomových efektů. I Solaris obsahuje spousty na první pohled neúměrně dlouhých záběrů, jež dříve či později dovedou každého diváka do zlomového bodu. První možností je, že divák podlehne nudě a sledování vzdá, což já osobně naprosto chápu. Druhou možností je překonat náročný terén a přijmout pravidla hry. Druhá volba vám za odměnu otevře dveře do světa snění a věčné meditace. Stačí jen vstoupit a předchozí dojmy ze sledování převést do podoby vlastních interpretací a úvah. Především Tarkovského pozdější tvorba plná náboženských podtextů je ekvivalentem věčné meditace nad tématy lidské přirozenosti a důvodů naší existence. Tarkovskij byl nesmírně ambiciózní režisér, který točil nekompromisně vážné filmy bez jakéhokoliv ohledu na divácký vkus nebo komerční potenciál. Všechny jeho filmy jsou však rámovány odvěkou filozofickou otázkou: Kdo jsme, odkud přicházíme a kam kráčíme? Výjimkou není ani Solaris. Vzdálená planeta Solaris s obrovským oceánem, dokáže zhmotnit obrazy skryté uvnitř našeho nevědomí a převést je do volného prostoru. Hlavní hrdina příběhu Kris Kelvin má tento fakt brzy pocítit na vlastní kůži. Uprostřed noci, během pobytu na vesmírné stanici, se vedle něj objeví vlastní manželka Hari, která kvůli němu před deseti lety spáchala sebevraždu. Jak vidno, okovů minulosti se nelze zbavit ani v dalekém vesmíru. Pokud vás snímek Solaris zajímá do hloubky, klikněte prosím zde. (10.12.2023)

Hlboko intelektuálny film, ktorý spôsobí, že človek sa začne zamýšľať nad svojou existenciou a zmyslom života. Vrcholne ponurá a stiesňujúca atmosféra z diváka spraví otroka, ktorý sa však vyžíva v každom režisérovom údere bičom. Scéna jazdy autom po diaľnici a hlavne jej hudobný doprovod Vás hypnoticky privádza do šialenstva a Vy už sa filmu nepustíte. Aj cez dlhú stopáž musíte Solaris dopozerať, dúfate, že oriešok sa rozlúskne. Režisér však náročky zanechá len znepokojujúci pocit, ktorý Vám nedovolí zaspať. Na vesmírnej stanici pôsobí všetko strašidelne. Očakávate, že z každého rohu vyskočí mimozemské monštrum. Pre mňa však inteligentný oceán Solarisu zostane raz a navždy ten najstrašnejší mimozemšťan v dejinách filmu. (07.05.2007)

Hvězdám na dosah(!), kde v odcizeném prostředí kosmické stanice jen šepot třásní připomíná kým jsme, nebo nohama na zemi, kde nepochopitelné mystérium života pro nás stejně zůstává "za sklem", jakmile jednou začneme pochybovat (hledat), ocitneme se v zimní krajině (Breughel), návrat (Rembrandt) do bezkonfliktního stavu už není možný(?) a je právě tím naším zrcadleným přáním, které zakryje mlha. Solaris si narozdíl od ostatních Tarkovského filmů cením právě pro tu možnost interpretovat si ji ateisticky, tedy bezhodnotově a vesměs bezútěšně. (25.11.2010)

Tohle dílo jsem zatím nějak nedotáhl do konce. (20.09.2011)

Myslel som, že u mňa súťaž o najnudnejšie filozofické sci-fi s veľkou myšlienkou má natrvalo vyhranú Kubrick so svojou Odyseou. Ale Tarkovskij ho dokázal prekonať. Chýba tu akákoľvek snaha o vizuálny zážitok alebo zmysluplnosť vesmírnych udalostí. Za prvú hodinu sa dozvieme len niečo o dvoch bratoch s rodinou a o existencii planéty s inteligentným oceánom. Všetko len konverzačnou formou a uvidíme akurát zábery oblakov. Hrdina sa po (zaujímavej) ceste autom tunelmi nejako premiestni do kozmickej lode, nastáva netradičné až komické zvítanie s posádkou a pri štarte rakety sa pred ohňom zakrýva dekou a aj tak mu obhorí chrbát. Akoby režisér len tak mimochodom do vesmíru posadil príbeh o osamelosti človeka po rozchode, odlúčení alebo strate partnera. A sci-fi žáner mu dal možnosť pohrať sa s myšlienkou vzkriesenia a nesmrteľnosti, ale na úkor diváka, keď som musel vydržať medzi skvelými myšlienkami obrovskú dávku neurčitých obrazov a nedejových pasáží. Dobrá myšlienka by sa mala dať podať určite za menej ako 160 minút a vyhnúť sa tak otráveniu a trojnásobnému uspaniu diváka, ako v mojom prípade, a z toho jedno uspanie nastalo aj za slnečného dňa. –––– (klop, klop, klop) Doktor Sartorius! Tu je Kelvin. Priletel som pred dvoma hodinami. (klop, klop, klop) Pochopte, ocitol som sa v hlúpej situácii. Ak neotvoríte, vyrazím dvere. –––– Nevieme si poradiť s inými svetmi. Nepotrebujeme iné svety. Potrebujeme zrkadlo. Usilujeme sa o kontakt a nikdy ho nenadviažeme. Sme v hlúpej situácii človeka, čo sa ženie k cieľu, ktorého sa bojí, ktorý nepotrebuje. Človek potrebuje človeka. (31.08.2016)

romanticka drama, filozoficke sci-fi, melancholicka meditacia. vsetko obsiahnute v absolutnej a najcistejsej podobe. (30.12.2008)

čím jsem starší, tím více mě tenhle skvost dojímá.. v rámci světové kinematografie je to jasná pětka, ale v kontextu autorovy tvorby přeci jen musím trochu ubrat. (01.09.2009)

Kromě bohužel pomalejšího, nudnějšího začátku se jedná o velmi atmosférické dílo, kde by se dusno dalo krájet. Neuvěřitelné zpracování na pozadí s velmi zajímavým příběhem tvoří perfektní zážitek. Dnes si du koupit knihu a moc se těším :) (12.11.2009)

Solaris u mě zůstává jen těsně pod nejvyšším hodnocením kvůli zbytečně zdlouhavému a lehce nepřehlednému úvodu. Po necelé hodině se však rozpoutá nepopsatelná pastva pro oči, uši i duši plná magické atmosféry, která ve mě zůstala ještě hodně dlouho po konci filmu. 85% (02.06.2010)

Třetí Tarkovskij a třetí tří hvězdné hodnocení a já si říkám, že na filmy tohohle uznávaného pana režiséra nejsem nejspíš ten pravý. Loučím se. (25.09.2016)

Filmova extaze + magicka Наталья Бондарчук jako bonus k tomu. Ano, zazraky se deji...nemam slov. P.S.: nedavno jsem zjistil, ze existuje jeste starsi cb tv verze od Borise Nirenburga z roku 1968. (27.09.2006)

Tarkovskij ako vzdy velmi tazky, pomaly a dlhy, ale aj hlboky, atmosfericky a iny nez cokolvek ine. Chapem ze vela ludi nepredycha napr. tu scenu s taxikom kde sa v podstate 15min nist nestalo, ale to je treti film co som od tohto rezisera videl takze som sa na to pripravil. Par rad pre tych co to nevideli: Nepustat si to neskoro v noci velka pradepodobnot ze zaspite, 2. ked mozem doporucit najprv si pozrite remake solarisu s clooneym aj ked to nie je take super ako toto, tak nasledne starsi solaris ovela lahsie pochopite 3.Nepodlahnite pokuseniu si to pretocit, treba sa do toho poriadne vcitit. (25.04.2008)