Alexander Nevský

Škoda natáčení v ateliérech, komického podtextu některých scén, chvílemi parodizující hudby a podobných nešvarů. Patetické a ideologické záležitosti jsem ochoten přejít a plně uznávám Ejzenštejna jako obrazového génia. Přece jenom mu však více svědčila sovětská avantgarda, než následné pokusy o oživení montáže atrakcí, která byla ve zvukovém filmu přežitkem. Varovný film pro všechny, kdo mečem zachází.... (01.02.2005)

Jeden z najžiarivejších príkladov vratkosti geniality kinematografie, kedy vynikajúci tvorca, akým aj dnes Ejzenštejn rozhodne je, bol napriek svojmu ohromnému talentu režimom totálne zdiskreditovaný. Z vizuálne-orgastického masakru historickej udalosti teda vidíme obsahovo triviálny príbeh. Ale že aký. More pátosu, tuposti, propagandy, divadelné preslovy by sa dali maximálne akceptovať pre detskú hru na maškarný ples. Preto som sa snažil aspoň oceniť dramatickú rovinu ruských bratov, ale tá príde rovnako márna a nestráviteľná. Rasistické Zrodenie národa je oproti tomuto drahokam... (27.08.2014)

Musím se přiznat, že nenacházím trefnější označení než "recese." Chudák Ejzenštejn, takhle nevypadá práce se svázanýma rukama, ale spíš po trepanaci mozku. Srandovní bitevní scény, statické dialogové scény, hudba, jak když taháte kočku za ocas (kromě bitvy na ledě) a především v první polovině je zpěvu tak moc, až je z filmu málem muzikál. To by mě zajímalo, kde udělali soudruzi ze SSSR chybu... (30.07.2011)

Nějak zde (ale i na imdb) chybí v kolonce žánr „komedie“. Jinak si nedokážu vysvětlit, jak je možné, že jsem se po většinu filmu smál…ano, snímek nabízí několik vtipných momentů a taky je tak doopravdy myslí, ovšem drtivá většina humoru je (silně) nechtěná (i k když v případě „házení dětí“ či „lišky a zajíce“ jsem si neodvážil tipovat). Čekal jsem něco na způsob historického „velkofilmu“ a dostal téměř jeho nevyžádanou parodii. Od „exteriérů“/kulis (nejvíc mě sejmuly „kusy ledu“) přes hudbu (Prokofjev?! Některé motivy snad, ale „to“, co hrálo třeba k příjezdu nepřátel, fakt složil on?), kostýmy (hlavně ty německé…a obecně „papírové“ helmy), kameru (ty typické záběry na hrdiny proti nebi), choreografii soubojů (vzhledem k roku vzniku jsem nečekal zázraky, ale takový amatérismus také ne), postavy (kladné i záporné, skoro všechny k popukání), režimní příspěvek (bez sedláků to samozřejmě nejde!), heroický patos (obcházení mrtvol mě nutilo obracet oči v sloup asi nejčastěji), až k „důraznému“ poselství (které jsem málem nepostřehl a tudíž bych prosil pro mě, tupce, zopakovat), hodně z vyjmenovaného působí více či méně nechtěně směšně. Nechybí samozřejmě sem tam i nějaký ten podařenější moment a kupříkladu takové davové scény se podařilo ukočírovat slušně, ale to jediné, co na filmu skutečně oceňuju, je dobový podtext, a chtělo by se říct skoro až vizionářství (nikoliv však filmové). Avšak ani to (podobně jako úcta k režisérovi, která v tomto případě vůbec není na místě), mě nepřiměje přidělit snímku víc než 2*. (13.04.2015)

Dobrá věc se podařila, ruská země zvítězila! Nepřítel byl vyhnán, kolaboranti zlikvidováni a dva hlavní vojevůdci našli své lásky (sličná Olga Ivánovna nazůstane na ocet). - Problematičnost filmu z dnešního pohledu je zřejmá. Spočívá v naprosté černobílosti líčení "našich" (chrabří, bodří chlapáci) a nepřátel (arogantní sadističtí psychopati, kteří pro zábavu hází malé děti do ohně), ale také v těžkopádné operetnosti děje, dialogů i hereckých projevů - v níž si režisér liboval. Tradičně ejzenštejnovsky skvělá je naopak obrazová kompozice (v tomto filmu hodně pracující s motivem oblačného nebe a místy hloubkovým rozvrstvením upomínajícím dokonce na pozdějšího Občana Kanea), samostatnou kapitolou je brilantní montáž, Ejzenštejnova "velká péče" (abych parafrázoval klasika nové vlny). (01.10.2007)