Kamera:
Eduard TisseHudba:
Sergej ProkofjevHrajú:
Nikolaj Čerkasov, Nikolaj Ochlopkov, Andrej Abrikosov, Dmitrij Orlov, Vasilij Novikov, Vladimir Jeršov, Lev Fenin, Ivan Lagutin, Fjodor OdinokovVOD (1)
Obsahy(1)
V roku 1938 nakrútil Sergej Ejzenštejn film, ktorý sa v predvečer 2. svetovej vojny zameriaval na historický príklad sily a hrdinstva ruského národa v boji proti dobyvateľom pod vedením silného vodcu, Alexandra Nevského, ktorý v roku 1242 úspešne ubránil Novgorod pred inváziou teutónskych rytierov. Hudbu k filmu zložil popredný skladateľ Sergej Prokofiev. (STV)
(viac)Recenzie (71)
Nikdy bych neřekla, že Ejzenštejnův film budu hodnotit slovem hezký, ale zde je vše hezké. Hezký a jasný středověk, přímý a jednoznačný hrdina, přehledný problém, milý příběh ve vedlejší lince dokonce s ženskou akční hrdinkou... a tak bych mohla pokračovat s pochválením každého prvku tohoto milého divadélka. Hudba je velmi nápomocna střihové skladbě, která přímočaře vypráví pohádku o tom, kterak zlí němečtí rytíři (s dramatickou hudbou) chtějí pokořit Rus (hravý hudební motiv). Ano, bitva se neobejde bez obětí na lidech, ale láska a dobro zvítězí nad lží a nenávistí a vyřešeno. Nač to komplikovat, když je to tak hezké? ()
Historie tohoto filmu popisujícího invazi Německých křižáků do Ruska je myslím obecně známa, krátce po jeho vzniku byl díky paktu Molotov-Ribebentrop stažen, aby byl o tři roky později po invazi německých vojsk opět promítán ve všech ruských kinech. Využití propagandy je naprosto zřejmé a v kombinaci s historickou látkou před ní bledne snad i Vávrova husitská trilogie (ve filmu se objeví i napodobeniny německých přileb, po následném přestříhání zazní i známé "ani o krok zpátky" apod.). I velká devíza filmu - hudba Sergeje Prokofjeva - vyznívá díky výše uvedenému lépe bez filmu a v kompletní podobě je ke slyšení až ve stejnojmenné kantátě (doporučuji verzi Valerie Gergieva s Orchestrem Mariinskava Teatra). Ta potom sama po léta patřila k hudebně-propagandistickým dílům a v zemi původu jde o hodně zprofanované dílo. ()
Díky svému historickému a kulturnímu významu i umělecké hodnotě působí Alexandr Něvský dodnes jako průkopnické dílo sovětské kinematografie. Bohužel zevrubnější pohled odhaluje skrytou ideologii sovětského režimu, kdy se hrdinská postava zasazuje o práva a svobodu ruského lidu a křižáky představuje jako nelítostné útočníky, kteří usilují o dobytí a nadvládu velkého Ruska. Ejzenštejn měl nezpochybnitelný filmařský talent, ale výsledný produkt je nakonec pouhým odrazem tehdejšího vykreslení zastánců dělnické třídy. Což znamená zůstat navždy neporazitelným ochráncem před cizí agresí. ()
Sergej M. Ejzenštejn je tvůrcem, jehož filmy jednoduše stojí za pozornost i v dnešní době. Nejsem si jistý, jestli to byl on, kdo režíroval bojové scény, nebo se na nich více podíleli jeho spolupracovníci, ale věřil bych tomu, že je za nimi především on. Jsou velmi povedené a nic neztrácejí ani v současné době, až na to, že nejsou krvavé. ()
Za Rus! Poutavý snímek s naprosto strhující Prokofjevovou hudbou a řadou fantastických záběrů. Pátou hvězdičku nedávám ne za to, že je Alexandr Něvský propaganda jako řemen (nijak zvlášť mi to nevadilo a navíc propagandistické snímky se točí stále a budou točit dál), ale za to, že je místy tak rozvláčný. Zejména tedy po bitvě (ostatně ta mohla také být o něco kratší). Otakar Vávra v tomto filmu očividně pochytil mnohé pro svého Jana Žižku. ()
Galéria (30)
Fotka © Mosfilm
Zaujímavosti (11)
- Neobvyklou technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer, byly některé bitevní scény z filmu překresleny a následně recyklovány do snímku Pán prstenů (1978). (mr.filo)
- Ejzenštejn v scéne bitky na zamrznutom jazere stavil na kontrast tempa hudby a obrazu. V úvodných záberoch na vojská je stabilný. Keď sa nemecké vojsko razom objavuje na horizonte, pohyb v obraze naberá na grádoch a tak aj tempo hudby pri začiatku bitky. Na konci však ide do opačného extrému – dlhé jazdy pomalej kamery s minimálnym pohybom postáv v obraze za tónov pomalej, ponurej hudby. (Biopler)
- Stalin chtěl film využít k propagandě, a sice aby se Sověti měli na pozoru před německou agresí. Nápad byl ale zprvu zamítnut, jelikož film byl "příliš protiněmecký" a bylo krátce před uzavřením sovětsko-německého paktu o neútočení (1939). (džanik)
Reklama