Eso es

Židi neměli jak známo v nacistickém Německu na růžích ustláno. Tedy především ti, kteří nepotkali Bebela. Krasojízda z Berlína až k do bavorských Alp s židovskou rodinou na krku je dost o hubu, ale v této komedii vše probíhá hladce až do chvíle, kdy skupinka omylem dorazí k Orlímu hnízdu. V tu chvíli teprve nesnáze začínají. Nikdy bych neřekl, že je možné si na toto téma dělat takovou psinu a nikoho při tom neurazit, ale Oury prostě umí. Kdo by mohl zapomenout na Vůdcovu sestru a stylové kukačky. Když pak Adolf uznale pokyvuje při poslechu kvalitní a zaručeně rasově nezávadné židovské lidové písně, pláču smíchy. (12.12.2011)

„Prosím vás, pane, podepsal byste se mi?“ . . . Klasický podpis pana režiséra, velkého umělce na poli vysokorozpočtové komedie, rozhodně nelze přehlédnout. Po Velkém flámu (1966) se ve Francii strhla obrovská vlna crazy komedií zasazených do 2. světové války, nimiž se tvůrci více či méně úspěšně snažili navázat na úspěch slavného filmu Gérarda Ouryho... a zde po 16ti letech s další válečnou komedii, pojatou tentokrát v některých směrech odlišně, přichází i samotný Oury, aby všechny ty napodubující tvůrce opět hravě strčil do kapsy. Ouryho tradiční porce velkolepé filmové zábavy určitě nezaskočí spřízněné diváky bohatě rozvinutou sérii zápletek, vtipnou vymakanou akcí a stejně jako ve Velkém šéfovi i hravými odkazy na skutečnou událost (zde s nejen vtipnou parafrází, ale i netradičním zakomponováním sekvencí slavného dokumentu). Čím překvapilo Eso es mě, byla vedle velmi pěkné dobové výpravy nezvyklá přítomnost rodinné linky a krátká zastavení nad malými lidskými dramaty v čase vypuknutí války. Moje takřka stejné dojmy skvěle vystihl ve svém komentáři Enšpígl, taky kolikrát ve mě nastal onen pocitový zvrat z úsměvu na úplné zmrazení a zase zpátky, a to aniž by film na mě působil jakkoliv překombinovaně či nevyrovnaně. Belmondo si to celé spočátku táhne ve své typické formě úplně sám, aby postupně nečekaně vytvořil velmi sympatickou hereckou dvojku s 10-tiletým klukem(!). Oba rozervní hrdinové mi pronikli k srdci, i přes dvougenerační rozdíl mezi nimi panovala báječná chemie, malý Simon byl kouzelný... 95% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (12.03.2021)

Naprosto bezkokurenční Bebelova komedie - kdo neviděl Hitlera při poslechu vybrané hudby, nepochopí proč je Eso Es tak špičková zábava. A ti, kteří to viděli, se podobně jako já určitě řezali smíchy nejen u téhle jedné, ale u mnoha dalších scén. Pro případ, že by se vás to někdy týkalo - naučíte se tu i v jakém pořadí se mají provádět zahajovací ceremonie olympijských her:)....a mimochodem Beethoven je medvěd a nikoliv bernardýn. 80% PS: Za ten dabing, který byl k vidění na ČT v květnu 2011, by měl někdo trpět... (07.06.2003)

Scénář: Gérard Oury, Danièle Thompson .. Zdařilá kombinace předválečného Hitlerovského Německa a Belmondova šarmu střiženého sportovním přístupem a nezbytnou porcí akčně kaskadérských výstupů. Košer zábava. (12.05.2009)

Oury uměl udělat filmy pro masy, byl to odborník na francouzskou kinokasu a tak vytáhl z rukávu toto eso aby vyrobil druhý Belmondův největší kinohit, když už o pár let dřívě natočil ještě navštěvovanějšího Velkého šéfa. Hitlerova nevlastní sestra je tu národně-sociální krasavice hodná vůdce, ostatně ji hraje tentýž herec co hitlera. Málokdo umí oslavit svou vlastní porážku filmem a málokdo si umí utahovat z nacistů tak jako Francouzi. Oury si jako zkušený filmař pohlídal rytmus filmu a celkový dojem by měl být dobrý - přesto tento film není nic více než pěkný rodinný film s roztomilým medvídkem. Produkce: Cerito Films (08.01.2020)