Následník

Tento Belmondo je zcela zapomenutý, trochu netypický, ale výborný. Po Siréně z Mississippi další příjemné překvapení. Máme klamný pocit, že Belmonda známe, pořád dokola se vysílají ty nejznámější filmy, a pak přijde tohle. Doufám, že se ještě nějaká stará novinka s Belmondem objeví. Tuhle opožděnou českou premiéru rozhodně doporučuju. (05.02.2009)

Smutný pokus o to vymanit se sobě samému, vlastnímu hlasu, vlastní tváři – i onomu předurčení stanout někde na okraji nebo v samém středu. Proč jen jej, tedy tu neoslyšitelnou výzvu, obestřela ta mdlá a vytrvalá navyklost, ta dávkovaná abeceda prvních slov a začala – jak příliš úspěšně – ji polykat? Belmondo vládne zrezivělému universu imitativního stříbrného plátna, ale vládne jen tím nejubožejším, kostýmem sebe sama. Ani dotek hrůzy, ani poryv pohybu, ani zaznění hlasu a ani ten nejprostší a nejplodnější výron té nejhlubší a nejosamělejší tmy tam někde na dně nás… (19.10.2019)

Jean-Paul Belmondo zahrál vlivného boháče parádním způsobem a musím přiznat, že mě ze začátku arogance hlavní postavy zaskočila, ve smyslu nešlo sympatizovat.. Výrazně to celé podepřeli pánové Charles Denner a Jean Rochefort, no a samozřejmě nechyběly ani krásné ženy.. Být následníkem a převzít žezlo po tragicky zesnulém otci působilo jako dost velký problém, jen jsem si kladla otázku, zda-li to Bart Cordell zvládne.. Vadila mi jediná věc a tou byl střih, naprosto pomatený střih, kdo tohle provedl, nemohl být střízlivý či při smyslech, vážně nevím, možná experiment.. (08.09.2021)

56% Bebel v podivné roli milionářského dedice, který na jedné straně až socialisticky soucití z dělníky a poštvává je proti své vlastní firmě, na druhé straně chladně podvádí svou ženu a bezcitně se chová i k milenkám. Trošku moc se to vleče, má to divné flashbackové prostřihy, které nejsou nijak odlišny, takže hrozně matou, scénář trošku klopýtá a zklamal mě konec. S jiným koncem, by to možná bylo i za 4. (12.04.2010)

Škoda Belmonďáka a určitě i Dennera s Rochefortem v takovém filmu. Snaží se, ale je to k ničemu. Režiser Labro sice při psaní filmů zužitkoval informace, které získal během novinářské práce, ale ten příběh je zmatený, přetažený za vlasy a hlavně naprosto zabit neustálými snovými scénámi, flashbackami, zpomalovačkami, odbočkami a já nevím ještě čím. Možná tady byl pokus o umělecký politický Thiller, ale nevyšel. Po filmu se mi akorát točila hlava, pokoušel jsem si dát dohromady, co jsem vlastně viděl a myslel si, že střihač musel být šílenec. (26.05.2019)